Průměrná mzda v Plzeňském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2017

V 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 mzdy v kraji nominálně i reálně vzrostly. Průměrná hrubá měsíční mzda činila 27 944 Kč, což představuje oproti 1. až 3. čtvrtletí 2016 zvýšení o 2 052 Kč, tj. o 7,9 %. Pokud zohledníme index spotřebitelských cen za celou ČR, průměrné mzdy v Plzeňském kraji reálně vzrostly o 5,4 %.

Plzeňský kraj se v 1. až 3. čtvrtletí 2017 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky. Lépe jsou na tom pouze kraj Hlavní město Praha (36 540 Kč) a Středočeský kraj (29 222 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 24 812 Kč, což je o 3 949 Kč méně, než je celorepublikový průměr (28 761 Kč). Je třeba ale zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hlavní město Praha, a proto výše průměrné mzdy v ČR nedosahuje kromě Středočeského kraje již žádný jiný kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Karlovarském (o 8,1 %), Plzeňském (o 7,9 %) a Středočeském (o 7,5 %). Spotřebitelské ceny se v České republice zvýšily za uvedené období o 2,4 %, při započtení tohoto indexu tak reálná mzda vzrostla ve všech krajích. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 6,6 % a reálně se zvýšila o 4,1 %.

Počet zaměstnanců² v kraji činil 210,3 tisíc a zůstal zcela totožný jako ve stejném období předchozího roku. U všech ostatních krajů došlo k nárůstu, nejvíce v Hl. městě Praze (o 3,6 %) a ve Středočeském kraji (o 2,9 %), nejméně (respektive vůbec) pak právě v Plzeňském kraji. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 70,0 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,8 %.

¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).