Průměrná hrubá měsíční mzda v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí 2024

Zaměstnanci v Plzeňském kraji zaznamenali ve 3. čtvrtletí roku 2024 nominální i reálný nárůst průměrných hrubých měsíčních mezd. Evidenční počet zaměstnanců v regionu meziročně mírně vzrostl. 

Plzeňský kraj se ve 3. čtvrtletí 2024 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou¹ přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji v Česku, která činila 43 086 Kč. Lépe jsou na tom v Praze (55 854 Kč), Středočeském (45 632 Kč) a Jihomoravském kraji (44 798 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 39 165 Kč, což je o 6 247 Kč méně, než je republikový průměr (45 412 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v Česku je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. m. Praha, výše republikové průměrné mzdy tak kromě Středočeského nedosahuje žádný další kraj.

Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Pardubickém kraji, nejméně pak na Vysočině a v Plzeňském regionu (shodně o 6,0 %). Spotřebitelské ceny celkem se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, ve všech 14 krajích i v Česku celkem tak došlo k reálnému nárůstu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,0 %, reálně se zvýšila o 4,6 %. Medián mezd činil 40 482 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %. U mužů dosáhl 42 893 Kč, u žen 37 824 Kč.

Počet zaměstnanců² se oproti stejnému období předchozího roku v kraji mírně zvýšil na 218,0 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo celkem jen ve 4 krajích, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 2,3 %), Plzeňský region zaznamenal spolu s Jihomoravským krajem shodný relativní přírůstek 0,4 %, menší navýšení bylo zjištěno i ve Středočeském kraji. Naopak k nejzásadnějšímu poklesu došlo v Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji (shodně o 1,3 %). V celém Česku se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 6,9 tisíc zaměstnanců, relativně to představuje nárůst o 0,2 %.

^¹ Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.

^² Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).

Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz