Příjmy a životní podmínky v domácnostech Plzeňského kraje v roce 2019 (I. část)

ČR patří v Evropě k zemím s nejnižší mírou chudoby. V roce 2019 dosáhla míra chudoby v ČR 10,1 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě v podílu domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu v ČR. Nejvyšší podíl domácností (26,2 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 12 001–15 000 Kč.

Šetření životních podmínek v domácnostech se konalo na jaře 2019 a zjišťovalo situaci českých domácností v roce 2019 (výjimku představovaly příjmy domácností, které byly zjišťovány za rok 2018). Šetření probíhá každoročně a cíl je zaměřen na sociální a ekonomické podmínky domácností. Důležitou součástí šetření je informace o podílu osob ohrožených příjmovou chudobou, a také osob, které žijí v domácnostech s určitým materiálním nedostatkem. Při interpretaci a  analýze výsledků šetření je třeba mít neustále na paměti, že jsou zatíženy určitou statistickou chybou (výběrovou i nevýběrovou). Skutečná hodnota odhadované charakteristiky leží pravděpodobně v 95% intervalu spolehlivosti.

V roce 2019 žilo v ČR pod hranicí chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu) 1 057,3 tis. osob. Meziročně se zvýšil tento počet o 6,1 %. V roce 2019 se oproti roku 2014 zvýšil počet osob, které žily pod hranicí chudoby, o 5,5 %.

Mírou chudoby bylo v roce 2019 ohroženo 10,1 % Čechů (zhruba každý desátý obyvatel). V porovnání s rokem 2014 se zvýšila míra chudoby v roce 2019 o 0,4 procentního bodu, meziročně vzrostla o 0,5 procentního bodu.

Hranice příjmové chudoby (60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu) dosáhla v ČR v roce 2019 ročního příjmu 153 811 Kč na osobu, tj. měsíční příjem 12 818 Kč. Tento měsíční příjem na osobu se meziročně zvýšil o 855 Kč, oproti roku 2014 vzrostl o 2 916 Kč. Růst příjmů paradoxně zvýšil hranici příjmové chudoby, do které se oproti předcházejícímu roku dostalo více osob.

Počet domácností v Plzeňském kraji (250 342) činil 5,6 % z počtu domácností v ČR celkem. V průměru připadlo na 1 domácnost v kraji 2,29 osob, z toho bylo 1,09 pracujících; 0,52 vyživovaných dětí; 0,03 nezaměstnaných a 0,56 nepracujících důchodců.

Roční hrubý příjem na osobu v roce 2018 dosáhl v Plzeňském regionu 226 618 Kč, v porovnání s ČR byl nižší o 2,3 %. Struktura hrubého ročního příjmu se v Plzeňském kraji lišila od struktury hrubého ročního příjmu v ČR především v příjmech z podnikání, které byly v porovnání s ČR nižší o 2,8 procentního bodu. Naopak příjmy ze závislé činnosti byly v Plzeňském kraji oproti ČR vyšší o 1,7 procentního bodu.

V roce 2018 činil v Plzeňském kraji průměrný čistý roční příjem na osobu (bez naturálních požitků) 191 313 Kč, v porovnání s ČR byl nižší o 1,9 %. Meziročně se zvýšil o 6 528 Kč, tj. o 3,5 %. Nejvyšší podíl domácností (26,2 %) pobíral čistý měsíční příjem mezi 12 001–15 000 Kč. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinu (20,8 %) tvořily domácnosti s čistým příjmem v rozmezí od 15 001–20 000 Kč. Čistý peněžní příjem nad 50 000 mělo jen 0,2 % domácností v kraji. Nejnižší příjem do 6 000 Kč pobíralo 1,6 % domácností v kraji.

Nejvyšší podíl domácností (13,0 %) do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu se vyskytoval v Ústeckém kraji, naopak nejnižší podíl (4,0 %) domácností byl v Hl. městě Praze. Podíl domácností v Plzeňském kraji v tomto ukazateli dosáhl 6,2 %. Plzeňský kraj se mezi regiony umístil na třetím nejnižším místě za Hl. městem Prahou a Královéhradeckým krajem. Meziročně se podíl domácností v Plzeňském kraji zvýšil o 0,2 procentního bodu.

V devíti krajích se meziročně podíl domácností do 60 % mediánu průměrného čistého peněžního příjmu na osobu snížil, naopak v pěti krajích se zvýšil. Nejvyšší meziroční poklesy v podílu domácností u tohoto ukazatele byly zaznamenány v krajích Olomouckém (o 5,2 procentního bodu) a Karlovarském (o 2,3 procentního bodu), naopak nejvíce se meziroční podíly domácností zvýšily v krajích Jihočeském (o 2,4 procentního bodu) a Ústeckém (o 1,4 procentního bodu).

Nejnižší podíl domácností, které byly schopny vyjít se svými příjmy velmi snadno, byl zaznamenán v krajích Karlovarském (1,2 %) a Středočeském (1,6 %). Naopak nejvyšší podíl domácností, které vycházely se svými příjmy velmi snadno, byl v krajích Hl. město Praha (5,2 %) a Vysočina (3,9 %). Podíl plzeňských domácností vycházejících se svými příjmy velmi snadno se zvýšil z 0,8 % v roce 2018 na 2,1 % v roce 2019 (meziroční zvýšení o 1,3 procentního bodu). Průměr za ČR představoval 3,1 % domácností a v porovnání s Plzeňským krajem byl tento podíl vyšší o 1,0 procentního bodu.

Nejvyšší podíl domácností, které velmi těžko se svými příjmy vycházely, byl zaznamenán v krajích Pardubickém (8,2 %), Ústeckém (7,1 %) a v Hl. městě Praze (4,9 %). Podíl plzeňských domácností vycházejících se svými příjmy velmi těžko se zvýšil ze 4,0 % v roce 2018 na 4,3 % v roce v roce 2019 (meziroční zvýšení o 0,3 procentního bodu). Průměr za ČR představoval 3,5 % domácností a oproti Plzeňskému kraji byl nižší o 0,8 procentního bodu.

Celkové měsíční náklady na bydlení dosáhly v roce 2019 v Plzeňském kraji 5 277 Kč, v porovnání s rokem 2018 se zvýšily o 1,6 %. V průměru zaplatili nejvyšší měsíční náklady na bydlení (8 100 Kč) obyvatelé v krajích Hl. město Praha a Ústeckém (6 116 Kč), nejnižší v krajích Vysočina (4 641 Kč) a Královéhradeckém (4 953 Kč). V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj v celkové průměrné měsíční výši nákladů na bydlení umístil na sedmém nejnižším místě. V porovnání s průměrem ČR byly náklady na bydlení v Plzeňském kraji nižší o 522 Kč.

Zaplatit měsíční náklady na bydlení bylo velkou zátěží pro 16,6 % domácností v Plzeňském kraji (sedmý nejnižší podíl mezi kraji). V porovnání s ostatními kraji představovalo zaplacení těchto nákladů nejvyšší zátěž pro domácnosti v krajích Pardubickém (25,3 %) a Ústeckém (21,5 %). Naopak nejnižší podíl domácností označil zaplacení tohoto výdaje jako velkou zátěž v krajích Vysočina (10,2 %) a Jihočeském (10,7 %).

V časové řadě 2014–2019 se v Plzeňském kraji zvýšily průměrné roční čisté příjmy na osobu o 24,6 %. Podíl domácností s čistým měsíčním příjmem na osobu do 6 000 Kč klesl o 2,6 procentního bodu. Nejvíce vzrostl podíl domácností s příjmem od 20 001 do 30 000 Kč, a to o 12,2 procentního bodu. Průměrné roční příjmy jsou vždy šetřeny za předchozí rok.

Podíl domácností v Plzeňském kraji, které vycházely s příjmem velmi obtížně, se oproti roku 2014 snížil o 2,7 procentního bodu. Podíl domácností, které vycházely se svými příjmy velmi snadno, se zvýšil o 1,2 procentního bodu.