Organizační statistika v Plzeňském kraji k 31. 12. 2016
Registr ekonomických subjektů je datovým zdrojem pro organizační statistiku, který vytváří a spravuje Český statistický úřad na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. Registr je veřejným seznamem ekonomických subjektů, který poskytuje kromě identifikačních údajů jednotlivých subjektů také informaci o jejich ekonomické aktivitě, právní formě, převažující činnosti
CZ-NACE, kategorii počtu zaměstnanců a institucionálním sektoru. Průběžně je aktualizován daty ze statistických zjišťování a údaji z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů a z dalších administrativních zdrojů.
V registru ekonomických subjektů Plzeňského kraje bylo k 31. 12. 2016 zaznamenáno 144 545 ekonomických subjektů, což představovalo 5,1 % všech evidovaných subjektů v ČR. Z meziročního srovnání vyplývá, že od konce roku 2015 došlo k mírnému navýšení počtu těchto subjektů v kraji o 1 067 (0,7 %).
Z celkového počtu ekonomických subjektů vykazovalo aktivitu jen 69 886 subjektů, tj. 48,3 %. Podle zjištěné ekonomické aktivity v rámci subjektů zapsaných v registru se Plzeňský kraj v porovnání s ostatními kraji umístil na čtvrtém nejnižším místě. Nižší zjištěnou ekonomickou aktivitu oproti Plzeňskému kraji vykazovaly kraje Liberecký (46,3 %), Ústecký (45,7 %) a Karlovarský (43,6 %). Nejvyššího podílu subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou dosáhl naopak Kraj Vysočina (54,6 %) a Hlavní město Praha (53,7 %). V ČR bylo z celkového počtu 2 807 532 ekonomických subjektů 50,9 % subjektů se zjištěnou aktivitou.
Z hlediska struktury podle CZ-NACE působilo ve všech krajích nejvíce subjektů v oblasti Velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav a údržby motorových vozidel. V Plzeňském kraji činilo toto odvětví 22,8 % z celkového počtu ekonomických subjektů. K dalším četněji zastoupeným odvětvím v krajích ČR, tedy i v Plzeňském kraji, patřil Průmysl (12,8 %) a Stavebnictví (11,2 %). Nejnižší podíl z celkového počtu ekonomických subjektů tvořilo odvětví Veřejná správa a obrana včetně povinného sociálního zabezpečení. V Plzeňském kraji bylo toto odvětví zastoupeno jen u 0,9 % subjektů.
V období let 2013 až 2016 se počet ekonomických subjektů v Plzeňském kraji zvýšil nejvíce v odvětvích Zemědělství, lesnictví a rybářství (o 12,1 %), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 9,7 %) a Informační a komunikační činnosti (o 8,0 %). Naopak největší propad počtu ekonomických subjektů oproti roku 2013 byl zřejmý v Peněžnictví a pojišťovnictví (o 25,2 %).
V roce 2016 byl podíl ekonomických subjektů v primárním sektoru v Plzeňském kraji oproti průměru ČR vyšší o 2,0 procentního bodu a v sekundárním o 0,7 procentního bodu, naopak v terciárním sektoru nižší o 3,0 procentního bodu. Podíl subjektů s nezjištěnou činností podle odvětví CZ-NACE byl v Plzeňském kraji v porovnání s ČR vyšší o 0,3 procentního bodu.
Nejčetněji zastoupenou právní formou v Plzeňském kraji byly na konci roku 2016 živnostníci (fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona), kterých se v registru ekonomických subjektů vyskytovalo 98 606, tj. 68,2 % ze všech ekonomických subjektů kraje. Na druhém místě se nacházely obchodní společnosti spadající do oblasti právnických osob, jejichž hlavní složky tvoří společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. V registru ekonomických subjektů Plzeňského kraje tvořily obchodní společnosti 11,3 %, z nichž 94,0 % patřilo do skupiny společností s ručením omezeným.
Z hlediska časového vývoje ekonomických subjektů podle právní formy se mezi lety 2013 až 2016 projevil nejvyšší pokles u svobodných povolání (o 25,9 %) a družstev (o 12,4 %), naopak nejvíce vzrostl počet ekonomických subjektů u zemědělských podnikatelů (o 23,3 %) a společností s ručením omezeným (o 12,3 %).
U více než 60 % ekonomických subjektů nebyla v registru uvedena velikostní kategorie počtu zaměstnanců a přes 30 % dále tvořily subjekty vedené bez zaměstnanců. V kraji se nejčastěji vyskytovaly tzv. mikropodniky (subjekty do 10 zaměstnanců), jejichž počet v roce 2016 překročil hranici 10 tisíc. V rozmezí let 2013 až 2016 byl mapován nejvyšší úbytek ekonomických subjektů v kategorii 20−49 zaměstnanců (o 5,6 %), naopak nejvyšší růst byl zjištěn ve skupině 500−999 zaměstnanců (o 11,8 %).
Zařazení ekonomických subjektů do institucionálních sektorů vychází z Klasifikace institucionálních sektorů a subsektorů (ESA 2010). Každý sektor (subsektor) se skládá z jednotek, které mají podobné základní činnosti, funkce a ekonomické chování a patří ke stejnému typu výrobce.
Ve struktuře ekonomických subjektů podle institucionálních sektorů byl ve všech krajích zastoupen nejvíce sektor domácností. V roce 2016 činil podíl sektoru domácností v Plzeňském kraji 82,0 %. Tento sektor zahrnuje mimo jiné jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako konečné spotřebitele a drobné podnikatele produkující tržní výrobky a služby. Druhý nejčetněji zastoupený sektor v Plzeňském kraji představovaly nefinanční podniky, které se na celkovém počtu subjektů podílely 11,6 %. Nejnižší podíl mezi institucionálními sektory byl patrný v případě finančních institucí, a to pouhých 0,1 %.