Obyvatelstvo ve městech Plzeňského kraje v roce 2025
Počet městského obyvatelstva na území Plzeňského kraje se meziročně mírně snížil. Na celkové populaci se podílel téměř ze 67 %. Ve více než polovině měst kraje žilo však na konci roku méně obyvatel než na jeho začátku. Plzeň je mezi krajskými městy čtvrtá v počtu obyvatel a třetí v počtu přistěhovalých i vystěhovalých.
Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k poslednímu dni roku 2025 v 57 městech Plzeňského kraje celkem 410 756 osob. Meziročně došlo k poklesu o 424 osob, podíl městského obyvatelstva na celkové populaci kraje se snížil jen mírně na 66,8 %. Ve 23 městech došlo oproti předchozímu roku k navýšení počtu obyvatel, nejvíce v Tachově (o 211), Stříbře a Klatovech (shodně o 158). Ve městě Kralovice (okres Plzeň-sever) se meziročně počet obyvatel nezměnil. K poklesu došlo ve 33 městech regionu, nejzásadnější snížení bylo zjištěno ve městech Holýšov (o 211), Domažlice (o 160) a Rokycany (o 133 osob méně).
V průběhu roku 2025 se v rámci kraje živě narodilo nejvíce dětí v okresních městech (Plzeň, Klatovy, Tachov a Rokycany), přičemž se na páté místo před Domažlice ještě zařadilo město Sušice. Zároveň zde bohužel došlo ve čtyřech případech (kromě Plzně) i k nejvýraznějšímu poklesu oproti roku 2024. Ve 20 městech došlo u počtu živě narozených meziročně ke zvýšení, nejzásadněji v Sušici, Tachově, Klatovech, Rokycanech a v Černošíně. Zemřelých bylo pak opět nejvíce právě v okresních městech, Sušice se ale zařadila i sem, a to již na třetí pozici. Ke snížení počtu zemřelých došlo ve 20 městech, nejlépe na tom byla v tomto případě města Rokycany, Holýšov, Strážov a Měčín.
Graf 1 Živě narození a zemřelí v 10 největších městech Plzeňského kraje v roce 2025 a 2024 (bez Plzně)
U většiny měst v kraji byla v roce 2025 zjištěna převaha zemřelých nad narozenými, největší ve městech Plzeň (o 729 osob), Klatovy (o 103 osob), Sušice (o 82 osob) a Domažlice (o 69 osob). Jen v jednom případě byl počet stejný (Měčín, okres Klatovy) a pouze ve třech městech se narodilo více osob, než kolik jich zemřelo. Nejlepší situace byla ve Městě Touškov (o 6 více narozených než zemřelých), se shodným počtem (o 2 více) následovala města Všeruby a Úterý.
Graf 2 Pohyb obyvatelstva v 10 největších městech Plzeňského kraje v roce 2025 (bez Plzně)
Přírůstek stěhováním byl nejvyšší ve městech Plzeň, Klatovy, Tachov, Stříbro, Třemošná, dohromady byl zaznamenán ve 35 městech kraje. Úbytek stěhováním nastal v 21 případech, meziročně o 7 méně, nejvýrazněji v Holýšově, Rokycanech, Domažlicích, Starém Plzenci nebo Přimdě. Porovnáme-li všechna města v kraji, tak po Plzni se v roce 2025 přistěhovalo nejvíce osob do Tachova, Klatov, Boru anebo do Stříbra, nejméně naopak do měst Úterý, Rejštejn, Rabí nebo Nalžovské Hory. Počet vystěhovalých dominoval po Plzni také v Tachově, Klatovech, Rokycanech a Boru, naopak nejméně občanů se vystěhovalo z Rejštejna, Úterý, Rabí a Hostouně.
Graf 3 Přistěhovalí a vystěhovalí v 5 největších městech Plzeňského kraje v letech 2021–2025 (bez Plzně)
Tab. 1 Bilance počtu obyvatel ve městech Plzeňského kraje v roce 2025
Statutární město Plzeň je krajským městem, kde jsou výrazně odlišné hodnoty demografických ukazatelů proti ostatním městům v regionu. Celkový počet obyvatel zde oproti předchozímu roku mírně poklesl (o 65 osob) na 187 863, čímž se mezi ostatními krajskými městy Plzeň zařadila na čtvrté místo po Praze, Brně a Ostravě. Ačkoli v Plzni došlo meziročně ke snížení počtu živě narozených dětí (o 189), jejich součet tvořil téměř polovinu živě narozených ve všech 57 městech kraje (45,7 %). Obdobně činil počet zemřelých přímo v Plzni v roce 2025 necelou polovinu (44,4 %) zemřelých ve všech městech kraje a zemřelo zde o 115 osob více než v předchozím roce. Také hodnoty přistěhovalých (10,2 tis.) a vystěhovalých (9,6 tis.) ve statutárním městě jsou oproti ostatním městům v kraji zcela v nepoměru. Oproti roku 2024 došlo v Plzni u přistěhovalých k celkem výraznému poklesu (o 1 301), naopak vystěhovalých bylo o 789, tj. o 9,0 % více.
Pokud srovnáme všech 13 krajských měst v republice, také u počtu narozených a zemřelých je Plzeň čtvrtá, u počtu přistěhovalých a vystěhovalých však přeskočila Ostravu a je třetí. Kladným migračním přírůstkem (664) se naše statutární město dostává opět na čtvrtou příčku, ale tentokrát za Prahu, Brno a Olomouc, Ostrava je až poslední. U pěti krajských měst byl v roce 2025 dosažen úbytek stěhováním, počet vystěhovalých zde předčil přistěhovalé. K celkovému přírůstku došlo v šesti krajských městech – Praha, Olomouc, Brno, Pardubice, Zlín a Liberec. Plzeň se zařadila na sedmou pozici a má nejmenší celkový úbytek (-65), Ostrava je opět poslední. Rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých obyvatel ve stejném období byl bohužel ve všech krajských městech záporný, všude tedy došlo k přirozenému úbytku a Plzeň u tohoto ukazatele obsadila až desátý post (-729). Nejlépe na tom byla Jihlava, Olomouc a Pardubice, nejhůř Ostrava, Praha a Brno.
Graf 4 Pohyb obyvatel ve statutárním městě Plzeň v letech 2005–2025
Tab. 2 Vybrané demografické údaje podle krajských měst v roce 2025
_____________________________
Pozn.:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.
Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.
Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz