Obyvatelstvo v Plzeňském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025

(předběžné údaje)

Od začátku roku 2025 došlo v kraji k poklesu počtu obyvatel vlivem výrazně vyššího přirozeného úbytku, který byl nedostatečně kompenzován nízkým migračním saldem. Úbytek přirozenou měnou vychází zejména z trvale snižujícího se počtu živě narozených.

Podle předběžných výsledků žilo na území Plzeňského kraje k 30. září 2025 celkem 613 099 obyvatel, od začátku roku se tak počet obyvatel snížil o 1 541 osob, což představuje relativní celkový úbytek obyvatel o 3,4 ‰. Za poklesem obyvatel v kraji stojí jejich výrazný přirozený úbytek, který nedokázal pokrýt nízký migrační přírůstek. Obdobný trend je patrný i v rámci Česka, kde se počet obyvatel snížil dokonce o 12,3 tis. V detailu jednotlivých krajů byl pokles počtu obyvatel mapován kromě Prahy a Středočeského kraje ve všech ostatních regionech Česka. Krajem s nejnižší ztrátou byl Pardubický, který od začátku roku přišel pouze o 284 obyvatel. Naopak nejvíce obyvatel ubylo v kraji Moravskoslezském (5 628 osob). V rámci Plzeňského regionu došlo k poklesu v pěti ze sedmi okresů. Nárůst byl evidován pouze v okresech Tachov (o 427) a Plzeň-sever (o 244). Nejvíce ztrátovým byl okres Plzeň-město, kde se počet obyvatel od začátku roku snížil o 1 652 osob, a to zejména vlivem migrace.

Tab. 1 Počet obyvatel v Plzeňském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Jak již bylo naznačeno, na počtu obyvatel se negativně projevuje trvale se snižující počet živě narozených dětí, kterých bylo za 1. až 3. čtvrtletí 2025 v kraji jen 3 192, což je o 295 méně než za stejné období předchozího roku. Z hlediska genderového srovnání mírně převažovali chlapci, kteří se na celkovém počtu živě narozených podíleli 51,1 %. Vyšší počet dívek se narodil pouze v okresech Plzeň-město a Tachov (shodně 50,7 %). Prvorozené děti představovaly 47,5 % ze všech živě narozených, druhorozené 38,3 % a 454 dětí bylo pro matku již třetím či dalším dítětem. Mimo manželství se ve sledovaném období narodilo 1 570 dětí, což je meziročně o 101 dětí méně a zároveň se jedná o 49,2 % z živě narozených (v rámci Česka to bylo 46,9 %). Nejvyšší podíl narozených v kraji mimo manželství byl v okresech Plzeň-jih a Tachov (shodně 54,6 %), nejnižší v okrese Plzeň-město (45,0 %).

Ve sledovaném období v kraji zemřelo 4 923 osob, z nichž v 2 549 případech šlo o muže. Meziročně se počet zemřelých jen mírně navýšil o 267 osob. Převážná většina zemřelých spadala do věkových kategorií 80–89 let (32,7 %) a 70–79 let (29,6 %). Celková úmrtnost v kraji byla s relativní hodnotou 10,7 ‰ mírně nad republikovým průměrem (10,3 ‰). Nejvyšší úmrtnost byla evidována v Ústeckém kraji (11,6 ‰), naopak nejnižší v Praze (8,6 ‰). Kojenecká úmrtnost, která v kraji dosáhla hodnoty 2,5 zemřelých do 1 roku na 1 000 živě narozených, byla mírně pod celorepublikovým průměrem (2,6).

Graf 1 Přírůstek/úbytek obyvatelstva v okresech Plzeňského kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 2 Živě narození a podíl narozených mimo manželství v okresech Plzeňského kraje
v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Nižší hodnoty počtu živě narozených spolu s meziročně mírně vyšší hodnotou úmrtnosti vyústily v záporný přirozený přírůstek, který v kraji dosáhl hodnoty -3,8 ‰ (tj. -1 731 osob). Zároveň se jedná o mírně vyšší hodnotu, než činil průměr Česka (-3,1 ‰). Úbytek přirozenou měnou byl evidován ve všech okresech Plzeňského kraje. Nejvýrazněji se projevil v okrese Plzeň-jih, kde dosáhl hodnoty -4,9 ‰, což zde souvisí s nejnižší mírou porodnosti (6,5 ‰) a zároveň třetí nejvyšší mírou úmrtnosti (11,3 ‰) mezi okresy Plzeňského kraje. Naopak nižší hodnoty přirozeného úbytku bylo dosaženo v okrese Tachov (-1,9 ‰), kde byla zároveň mapována nejvyšší míra porodnosti v kraji (7,8 ‰).

Tab. 2 Pohyb obyvatelstva v Plzeňském kraji a jeho okresech v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Graf 3 Vývoj stěhování obyvatel v Plzeňském kraji v 1. až 3. čtvrtletí

Do Plzeňského kraje se za devět měsíců roku 2025 přistěhovalo 11 894 osob, což bylo o 1 067 osob méně než za stejné období předchozího roku. Z 38,9 % se jednalo o přistěhovalé z ostatních krajů Česka, většinu však tvořili přistěhovalí ze zahraničí. Do kraje přišlo za sledované období 7 271 imigrantů, což je ve srovnání s předchozím rokem o 623 osob méně. Počet vystěhovalých ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku stagnoval. Celkem se z kraje za 1. až 3. čtvrtletí 2025 vystěhovalo 11 704 osob (meziročně tak jen o 12 méně), z toho 43,9 % do ostatních krajů Česka a 56,1 % do zahraničí. Saldo migrace tak bylo kladné, jako tomu bylo i v předchozích letech, ale zároveň byla jeho hodnota (190 osob) nejnižší ve sledovaném období od roku 2012. Relativní hodnota přírůstku stěhováním dosáhla 0,4 ‰, což je výrazně pod průměrem Česka (1,6 ‰). V rámci vnitrostátní migrace směřovalo nejvíce přistěhovalých do okresu Plzeň-město a do příměstského okresu Plzeň-sever. Přistěhovalí z ciziny směřují kromě Plzně více i do okresu Tachov, kde mají z důvodu rozvoje průmyslových zón podél dálnice D5 větší možnosti pracovního uplatnění. Tuto skutečnost potvrzuje i relativní migrační přírůstek, jehož nejvyšších hodnot bylo dosaženo právě v okrese Tachov 11,9 ‰. Naopak nejvíce ztrátovým byl okres Plzeň-město (-6,7 ‰).

V kraji bylo v 1. až 3. čtvrtletí 2025 uzavřeno 2 069 sňatků, meziročně o 134 méně. Z celkového počtu sňatků se v 63,4 % jednalo o první sňatek obou snoubenců. Celkem 74,3 % ženichů a 72,9 % nevěst uzavřelo svůj první sňatek. Sňatečnost, která dosáhla hodnoty 4,5 ‰, byla mezi kraji čtvrtá nejvyšší a zároveň mírně nad průměrem Česka (4,4 ‰). V rámci kraje byla nejvyšší sňatečnost v okresech Plzeň-sever a Tachov (shodně 4,8 ‰), naopak nejnižší v okresech Domažlice a Klatovy (v obou případech 4,0 ‰).

Ve sledovaném období bylo v Plzeňském kraji rozvedeno 863 manželství, což bylo o 62 méně než za stejné období roku 2024. Pro 85,6 % mužů se jednalo o první rozvod, v případě žen bylo toto procento nižší (84,0 %). V 60,1 % šlo o ukončená manželství s nezletilými dětmi. Rozvodovost tak v kraji dosáhla hodnoty 1,9 ‰, což je obdobná hodnota jako průměr Česka. Relativně nejvyšší byla rozvodovost v rámci kraje v okrese Domažlice (2,3 ‰), nejnižší naopak na Rokycansku (1,4 ‰).

Tab. 3 Obyvatelstvo Plzeňského kraje v 1. až 3. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz