Nezaměstnanost v Plzeňském kraji k 31. 12. 2025
Na základě údajů Ministerstva práce a sociálních věcí jsou zřejmé rostoucí tendence v počtu uchazečů v evidenci úřadu práce a podílu nezaměstnaných osob, jejichž hodnoty se dostávají do úrovně naposledy mapované na počátku roku 2016. Přesto je podíl nezaměstnaných v našem regionu po Praze druhý nejnižší v Česku. V důsledku novely zákona o zaměstnanosti došlo k výraznému meziročnímu snížení počtu úřady práce evidovaných pracovních míst, a to na polovinu hodnoty z konce předchozího roku.
K 31. 12. 2025 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje evidováno 16 326 uchazečů o zaměstnání, což je 4,6 % z jejich celkového počtu v rámci Česka (354,3 tis.) a zároveň šestá nejnižší hodnota v mezikrajském porovnání. Nejvíce uchazečů bylo v evidenci úřadu práce v Moravskoslezském kraji, a to téměř 15 % z republikového úhrnu. Naopak nejméně jich evidovaly úřady na Karlovarsku (3,3 %, tj. 11,7 tis.). Z dlouhodobého vývoje počtu uchazečů byly v Plzeňském kraji mapovány klesající tendence, které byly přerušeny obdobím navýšení v souvislosti s pandemií covid-19. Následně po roce 2021 a počátečním vzpamatování pracovního trhu, kdy se však hodnoty nedostaly do úrovně předcovidových let, dochází i vlivem přílivu uprchlíků z Ukrajiny znovu k růstu, který stále probíhá. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce navýšil ke konci roku 2025 o 17,6 % a mapovaná hodnota tak již dosáhla výše, která byla naposledy zaznamenána v první polovině roku 2016.
Graf 1 Podíl nezaměstnaných osob a uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce podle pohlaví v Plzeňském kraji (ke konci jednotlivých měsíců)
S ohledem na detailnější strukturu uchazečů v našem regionu, je možné spatřit převažující podíl žen, který přetrvává již od počátku roku 2021 a mírně se navyšuje vždy v letních měsících, kdy je vyšší poptávka po mužských profesích a nabídka práce tak začíná být genderově nevyrovnaná. K 31. 12. 2025 dosáhla hodnota podílu žen na celkovém počtu uchazečů 54,0 % a jedná se tak o čtvrtý nejvyšší podíl v mezikrajském porovnání. Pouze ve dvou regionech Česka převažovali mezi uchazeči ke konci roku 2025 muži nad ženami, a to v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Počet dosažitelných uchazečů, kteří mohou při vhodné nabídce bezprostředně nastoupit do zaměstnání činil k 31. 12. 2025 celkem 15 298 osob. Specifickou skupinou uchazečů jsou absolventi škol a mladiství, jejichž počet meziročně klesl o 10,0 % (o 81 osob) na hodnotu 732, přičemž k poklesu došlo kromě Hl. města Prahy, Zlínského kraje a Vysočiny ve všech zbývajících regionech Česka. Vzestupnou tendenci naopak vykazovaly počty uchazečů se zdravotním postižením. Zatímco ke konci roku 2022 jich bylo evidováno 1 988, do roku 2025 se jejich počet navýšil o více než čtvrtinu na hodnotu 2 487 osob.
Věková struktura uchazečů v sobě odráží nejen demografické složení populace skrze početní sílu jednotlivých generací, ale mimo jiné i věkové preference na pracovním trhu. Z hlediska věkové struktury uchazečů o zaměstnání tak nejpočetnější skupinu v kraji tvořily osoby ve věku 60–64 let s podílem 12,5 %, kteří neodchází do důchodu, ale chtějí pracovat a na pracovním trhu naráží na odmítnutí od potencionálních zaměstnavatelů z důvodu věku. Zároveň se jednalo o skupinu, ve které došlo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku k největšímu nárůstu podílu (o 1,8 p. b.). Celkem uchazeči starší 55 let tvořili k 31. 12. 2025 více než čtvrtinu z celkového počtu uchazečů v kraji. Naopak nejméně zastoupenou skupinou byli nejmladší uchazeči do 19 let, kteří se na celkovém úhrnu podíleli pouze 6,0 %.
Tab. 1 Podíl nezaměstnaných osob a uchazeči o zaměstnání v krajích Česka k 31. 12. 2025
Vzdělanostní složení uchazečů o zaměstnání je zejména odrazem úrovně vzdělanosti v regionu, v pozadí však stojí nároky a potřeby místního pracovního trhu, ale také chování jednotlivých vzdělanostních skupin a jejich schopnost se na trhu práce prosadit. Z pohledu vzdělanostní struktury byl největší podíl nezaměstnaných uchazečů k 31. 12. 2025 v Plzeňském kraji evidován v kategorii se středním odborným vzděláním (vyučení), a to 32,9 %. Téměř obdobný podíl (32,6 %) tvořily osoby bez vzdělání, s neúplným a základním vzděláním a po nich následovali uchazeči s úplným středním odborným vzděláním s maturitou bez vyučení (15,0 %). Vysokoškolsky vzdělaných (vč. doktorského studia) bylo mezi uchazeči 5,2 %.
Mezi nejproblematičtější typ nezaměstnanosti patří dlouhodobá, která je delší než jeden rok a mění pracovní návyky člověka, kromě společnosti tak může velmi poznamenat i samotného nezaměstnaného. V této kategorii bylo k 31. 12. 2025 v kraji evidováno nejvíce uchazečů, a to 4 841 (tj. 29,7 % z celkového úhrnu). Meziročně se tak jejich počet navýšil o více než třetinu (tj. o 1 229 osob). K druhým nejvíce zastoupeným se řadí uchazeči, kteří se v evidenci úřadu práce nachází méně než 3 měsíce (4 690 tvořící téměř 29 %), jejichž počet se ve srovnání s koncem roku 2024 naopak snížil o 3,2 % (tj. o 156 osob).
Z celkového počtu uchazečů mělo ke konci roku 2025 nárok na podporu v nezaměstnanosti 29,4 % (4 796 osob), z nichž se třetina nacházela v kategorii s výší dávky mezi 10 až 15 tis. Kč. Průměrná měsíční podpora dosahovala hodnoty 12 593 Kč, což je po Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji čtvrtá nejvyšší částka. Meziročně se hodnota podpory navýšila o 7,6 %, tj. o 894 Kč.
Podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji dosáhl k 31. 12. 2025 hodnoty 3,87 %, což představuje meziroční nárůst o 0,60 p. b. a zároveň nejvyšší podíl od počátku roku 2016. V rámci Česka řadí hodnota podílu nezaměstnanosti v Plzeňském kraji region na druhé nejnižší místo za Hl. město Prahu (3,58 %). V porovnání s republikovým průměrem byl podíl nezaměstnaných osob v našem regionu o 0,91 p. b. nižší. Nejvyššího podílu bylo dosaženo v Ústeckém kraji, kde hodnota překročila 7% hranici. Z hodnot jednotlivých měsíců je zřejmé, že vývoj nezaměstnanosti v kraji byl ve srovnání s rokem 2024 méně příznivý. Hodnota podílu nezaměstnaných osob se v průběhu roku pohybovala nejčastěji přes 3,50 %, výjimkou bylo pouze období začínajících letních prací, a to konkrétně měsíc květen a červen, kdy byl podíl mírně pod touto hranicí. Zde se také rozevírají nůžky genderové nerovnosti mezi podílem nezaměstnaných žen a mužů, pro které jsou sezónní práce v oblastech stavebnictví, zemědělství atd. obdobím většího potenciálu pro nalezení pracovního uplatnění. Tato skutečnost v průběhu roku 2025 vyvolala nejvýraznější propast v podílech žen a mužů v srpnu, kdy představovala více než 1% rozdíl. Ke konci roku se poté podíly znovu přibližují a k 31. 12. 2025 představovaly v případě žen hodnotu 4,24 % a mužů 3,51 %.
Graf 2 Uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadu práce v Plzeňském kraji (ke konci jednotlivých měsíců)
Úřady práce v kraji uchazečům k 31. 12. 2025 nabízely 7 453 pracovních míst a meziročně se tak jejich počet snížil na méně než polovinu. Tato skutečnost je důsledkem změny v evidenci pracovních míst, která by měla přinést mimo jiné relevantnější údaje o jejich nabídce. Jedná se o novelu zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. 7. 2024, která zavádí maximální 6timěsíční lhůtu, po kterou je možné vést pracovní místo v evidenci úřadu práce. K expiraci pracovních míst tak po uplynutí prvního půl roku od zavedení novely došlo se začátkem roku 2025, kdy se v Plzeňském kraji snížil počet evidovaných pracovních míst mezi prosincem 2024 a lednem 2025 o 8,6 tis., tedy téměř o 55 %. Se zvyšujícím se počtem uchazečů a zároveň poklesem pracovních míst v evidenci úřadu práce připadlo na jedno pracovní místo v kraji k 31. 12. 2025 v přepočtu 2,2 uchazečů. Plzeňský region se tak umístil v mezikrajském srovnání po Hl. městě Praze (1,6) na druhé příčce a zároveň výrazně pod republikový průměr (4,1). K regionu, kde je výrazně vyšší poptávka nad nabídkou, patří Moravskoslezský kraj, na jedno pracovní místo v evidenci úřadu práce zde připadlo přes 9 uchazečů.
V rámci okresů Plzeňského kraje byl k 31. 12. 2025 nejvyšší počet uchazečů v evidenci úřadu práce v okrese Plzeň-město (5 168), kde byl zároveň veden i nejvyšší počet pracovních míst (2 261). Na rozdíl od okresu Rokycany, kde byl mapován nejmenší počet uchazečů (1 521). Z hlediska pracovních míst v evidenci úřadu práce se jejich nejnižší počet nacházel na Klatovsku (482), což v konečném důsledku znamenalo i největší počet uchazečů na jedno z nich (4,8), naopak nejméně jich připadlo na pracovní místa evidovaná na Tachovsku (1,4). Mezi okresy Plzeňského kraje bylo koncem roku 2025 dosaženo nejnižšího podílu nezaměstnaných osob v okrese Plzeň-město (3,54 %), což byla zároveň osmá nejnižší hodnota v porovnání všech okresů Česka. V rámci tohoto pořadí po okrese s krajským městem na devátém místě následovaly společně evidované okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever s hodnotou 3,56 %. Naopak nejvyšší nezaměstnanosti bylo v rámci Plzeňského kraje dosaženo v okrese Tachov, kde i přes rozvíjející se průmyslové zóny dosahuje podíl hodnoty 4,74 %.
Tab. 2 Uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v Plzeňském kraji k 31. 12. 2025
Kontakt:
Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz