Kvalita ovzduší v Plzeňském kraji v roce 2024
Plzeňský kraj patří k místům v republice s kvalitním životním prostředím s výjimkou města Plzně, jeho zázemí a okolí dálnice D5. U měrných emisí oxidů dusíku dosáhl Plzeňský region v rámci Česka druhé nejnižší hodnoty, u tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého to byla třetí nejnižší hodnota.
Kvalitu ovzduší definuje úroveň znečištění ovzduší látkami, které jsou škodlivé, a to nejen pro lidské zdraví. Znečištěné ovzduší může mít negativní vliv na naše zdraví, vegetaci a celkové životní prostředí a jednoznačně toto téma spadá mezi nejzávažnější problémové oblasti ochrany životního prostředí. Klíčovým faktorem pro hodnocení kvality ovzduší je celkové množství emisí neboli vypouštění znečišťujících látek různého skupenství do ovzduší.
Plzeňský kraj je svou rozlohou třetím největším a zároveň třetím nejřidčeji zalidněným krajem v Česku. Mezi nejméně zatížené oblasti zde patří horské části Šumavy, Český les, západní Brdy a okolí Manětína a Nečtin. Naproti tomu město Plzeň s přilehlou městskou aglomerací je přetížené nejen vysokou hustotou osídlení, ale zejména intenzivní koncentrací průmyslových činností a silniční dopravou, nejenom lokální. Plzeň je zásadní spojnicí dálkové přepravy mezi Prahou a Německem a po dálnici D5 směřuje značná část tranzitní dopravy. V současnosti přetížená silniční síť zde podstatně zhoršuje kvalitu životního prostředí emisemi a hlukem.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu z předběžných údajů měrných emisí (REZZO 1–4) vyplývá, že v Plzeňském kraji došlo v roce 2024 k meziročnímu poklesu sledovaných základních znečišťujících látek. Nejvíce byl význačný meziroční pokles měrných emisí oxidů síry (SOx), které se snížily o více než pětinu na hodnotu
V regionu se hodnota měrných emisí (REZZO 1–4) pohybuje pod republikovým průměrem, který však ovlivňují kraje, kde je ovzduší podstatně více znečištěné, např. Hl. město Praha, Ústecký a Moravskoslezský kraj. V rámci Česka lze hodnotit ovzduší v našem kraji jako relativně čisté. U měrných emisí oxidů dusíku dosáhl Plzeňský kraj v roce 2024 druhé nejnižší hodnoty, u tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého to byla třetí nejnižší a u oxidů síry čtvrtá nejnižší hodnota ve srovnání s ostatními regiony v republice. Jednoznačně nejvyšší měrné emise oxidu uhelnatého ze zdrojů REZZO 1–4 byly zaznamenány v Moravskoslezském kraji, druhé nejvyšší pak v Praze. Ústecký region je nejvíce ze všech zatížen emisemi oxidů síry, současně zde byly druhé nejvyšší emise oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek. Hlavní město Praha vykazovalo nejvyšší měrné emise oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek.
Tab. 1 Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší podle krajů v roce 20241)
Tab. 2 Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší v Plzeňském kraji
Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší lze vyjádřit i ukazatelem na jednoho obyvatele, tj. kolik kilogramů emisí připadá na jednoho obyvatele v daném roce. V případě stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) byl jeden obyvatel Plzeňského regionu v roce 2024 zatížen 50,3 kg oxidu uhelnatého, přibližně 5 kg oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek a v neposlední řadě téměř 3 kg oxidů síry.
Z dlouhodobého pohledu objem emisí sledovaných znečišťujících látek, které pochází ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), v Plzeňském regionu klesá. V porovnání s rokem 2021 se měrné emise pocházející ze stacionárních zdrojů snížily u oxidů síry o 23,2 %, u tuhých znečišťujících látek o 23,0 %, oxidu uhelnatého o 18,5 % a oxidů dusíku o 8,5 %. V případě emisí pocházejících z mobilních zdrojů REZZO 4 poklesly měrné emise oxidu uhelnatého (o 10,8 %), oxidů dusíku (o 6,3 %) a tuhých látek (o 2,6). Opačný jev nastal u oxidů síry, kde měrné emise vzrostly o více než pětinu.
Graf 1 Emise hlavních znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3) v Plzeňském kraji
Množství znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a stacionárních zdrojů (REZZO), který provozuje a vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav. Základní znečišťující látky jsou tuhé látky, oxidy síry (SOx), oxidy dusíku (NOx) a oxid uhelnatý (CO). Producenti tohoto znečištění jsou ve smyslu zákona o ochraně ovzduší rozděleni podle kategorií zdrojů znečištění na stacionární (REZZO 1–3; velké, střední a malé) a mobilní (REZZO 4). Individuálně sledované zdroje znečištění jsou zařazené do skupin REZZO 1 a REZZO 2. V kategorii REZZO 1 jsou začleněna stacionární zařízení o celkovém jmenovitém vyšším tepelném příkonu (0,3 MW a více), jedná se např. o zařízení pro tepelné zpracování odpadu. Skupina zdrojů REZZO 2 zahrnuje zařízení spalující pouze plynná a kapalná paliva, záložní zdroje a požární čerpadla, čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzínu do automobilů. REZZO 3 a REZZO 4 vychází z hromadně sledovaných zdrojů znečišťování a jsou to emise vypočtené ze statistických dat, např. sčítání lidu, domů a bytů, energetických zjišťování, těžby nerostných surovin, sčítání silniční dopravy, registru vozidel atd. a emisních faktorů. V případě skupiny REZZO 3 pochází emise z lokálního vytápění, použitých rozpouštědel v domácnostech, zemědělství, stavebnictví, nakládání s odpady aj. Emise vznikající v silniční, železniční, vodní a letecké dopravě jsou kategorizovány v REZZO 4.
Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz