Kultura v Plzeňském kraji v roce 2024
V Plzeňském kraji navštěvuje knihovny více fyzických osob než on-line hostů a je tomu tak už jen u dvou dalších krajů. Počet registrovaných čtenářů knihoven v regionu za poslední tři roky mírně vzrostl. Meziročně sice došlo k navýšení expozic a výstav v kraji, poklesla však jejich návštěvnost. Naopak počet hostů památkových objektů s kulturním využitím se oproti předchozímu roku zvýšil.
Veřejné knihovny
Kultura a kulturní instituce plní významnou sjednocující funkci, která prostupuje a propojuje různé oblasti lidské činnosti a společenského života. Vybavenost obcí zařízeními, která umožnují tvorbu, zprostředkování a uchovávání kulturních hodnot, tak zvyšuje kvalitu života v obcích a přispívá k osobnímu rozvoji a soudržnosti jejich obyvatel. K 31. 12. 2024 poskytovala veřejné knihovnické služby v Česku dle údajů Národního institutu pro kulturu síť 6 001 knihoven včetně poboček, což je o 175 méně než před pěti lety. Klesající trend je patrný i v Plzeňském kraji, kde bylo od roku 2020 zrušeno 7 knihoven (vč. poboček). V roce 2024 tak sídlilo v obcích Plzeňského kraje 500 knihoven včetně jejich poboček, s tímto počtem se region zařadil na páté nejvyšší místo v rámci Česka. Nejvíce jich bylo ve Středočeském (776) a Jihomoravském kraji (687), nejméně naopak v Praze (91) a na Karlovarsku (128).
Veřejnými knihovnami jsou v regionech krajské vědecké knihovny zřizované kraji a dále knihovny zřizované obcemi a městy. Lokálně vyčleněnou částí knihovny je pak pobočka, která je její organizační částí a pracuje pod jejím přímým vedením. V Plzeňském kraji bylo ke konci roku 2024 takovýchto poboček 49, jejich počet se dlouhodobě příliš nemění. Knihovny v kraji (vč. poboček) disponovaly v roce 2024 téměř 4,6 miliony knihovních jednotek a bylo zde registrováno 73 tisíc čtenářů. Celkem čtenáři uskutečnili přes 2,2 milionů výpůjček, přičemž od roku 2019 byl zaznamenán převážně klesající trend.
V roce 2024 navštívilo veřejné knihovny v Plzeňském kraji 2,5 milionů návštěvníků (včetně on-line služeb), což je téměř 3% podíl všech návštěvníků v republice. Jednalo se o šestý nejnižší podíl mezi kraji, nejlépe na tom byla Praha, kde hosté tvořili téměř polovinu v rámci celého Česka. Z celkového počtu návštěvníků knihoven regionu se jednalo o 1,5 mil. fyzických osob, jejichž počet se meziročně zvýšil o 4,9 %. On-line hostů bylo 1,0 mil., tedy méně než těch fyzických, což bylo evidováno jen ve třech krajích. Nejvýrazněji převládaly fyzické osoby právě v Plzeňském regionu (o 440 tis.), následně pak v Karlovarském a Ústeckém. V celém Česku a v 11 ze 14 krajů převažovali on-line hosté, nejvýrazněji v Praze. Čtenáři mohou v knihovnách také využívat počítače s připojením k internetu, jejich počet v regionu sice poklesl, výrazně však vzrostl počet návštěvníků, kteří zde využívají pouze internet.
Graf 1 Čtenáři a výpůjčky ve veřejných knihovnách v Plzeňském kraji
Návštěvnost památkových objektů
V roce 2024 bylo v Plzeňském kraji možné navštívit 35 muzeí a památníků, 2 galerie a 19 poboček muzeí a galerií. V těchto objektech jsme mohli shlédnout 119 expozic a 247 výstav, celkově tak došlo k navýšení expozic a výstav v souhrnu o 11,6 % ve srovnání s rokem 2023. Expozice a výstavy v galeriích, muzeích a památnících navštívilo celkem 397 tisíc osob, což je meziročně o 2,2 % méně, ačkoli výstavní plocha těchto regionálních objektů vzrostla. Oproti předchozímu roku se také navýšil počet evidovaných sbírkových předmětů, máme jich více než 1,4 mil., čímž se kraj řadí na čtvrtou nejvyšší pozici v rámci celého Česka. V porovnání s ostatními regiony obsadil Plzeňský kraj šesté místo v součtu muzeí, galerií a památníků, nejvíce jich bylo ve Středočeském (65) a nejméně v Karlovarském kraji (16 objektů).
Tab. 2 Muzea, galerie a památníky v Plzeňském kraji
Památkových objektů s kulturním využitím, které jsou zpřístupněné návštěvníkům za vstupné, tj. hradů, zámků a ostatních památek, bylo v roce 2024 v Plzeňském regionu 32, meziročně o tři více. Celkový počet návštěvníků těchto objektů představoval hodnotu 540 tisíc, což je ve srovnání s rekordním počtem evidovaným v roce 2022, kdy bylo dosaženo nejvyšší hodnoty od sledovaného roku 2000, nyní méně o 13,7 %. Největší návštěvnost zaznamenal okres Klatovy (více než polovina) a okres Plzeň-město (téměř pětina návštěvníků kraje), naopak nejnižší byla návštěvnost památek na Domažlicku. Nejznámějšími památkovými objekty v Plzeňském kraji jsou hrady Rabí, Kašperk, Velhartice či Švihov, zámky Kozel, Zbiroh, Manětín a Nebílovy, případně kláštery Plasy, Kladruby nebo Chotěšov. Na území regionu se pořádá mnoho kulturních akcí, např. výstav, koncertů, prohlídek anebo vystoupení, jejichž počet převážně narůstá, ačkoli celkový součet návštěvníků kulturních akcí se meziročně snížil (o 11,6 %).
Tab. 3 Památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné v Plzeňském kraji
Graf 2 Kulturní zařízení v Plzeňském kraji
Kontakt:
Mgr. Tereza Mildorfová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 108
M: 737 280 476
E: tereza.mildorfova@csu.gov.cz
