Energetika v Plzeňském kraji v roce 2024

Rok 2024 byl obdobím stabilizace, kdy nedošlo meziročně k žádným zásadním výkyvům v oblasti energetiky. Plzeňský kraj nepatří v porovnání s ostatními regiony k významným producentům elektrické energie. Téměř polovina se jí u nás vyrábí v parních elektrárnách, necelá čtvrtina pak v solárních. Z obnovitelných zdrojů pochází 70 % elektřiny především díky fotovoltaice, biomase a bioplynu. Spotřeba elektrické energie i zemního plynu v Plzeňském regionu meziročně mírně vzrostla.

Podle Energetického regulačního úřadu činil k 31. 12. 2024 instalovaný výkon elektrárenských soustrojí v Plzeňském kraji 709,7 MW a jeho podíl na republikové hodnotě představoval jen 3,1 %. Nejvyšší instalovaný výkon, tedy nejvyšší teoretický činný výkon soustrojí, měly elektrárny fotovoltaické (346,8 MW) a parní (262,1 MW), které společně tvořily 85,8 % instalovaného výkonu v regionu. Zatímco instalovaný výkon parních elektráren zůstává v posledních letech neměnný, význam těch solárních značně roste. V roce 2023 se jejich instalovaný výkon meziročně zvýšil o 25,8 %, v roce 2024 o dalších 18,2 %. Hlavním důvodem přechodu na levnější a dostupnější sluneční energii byly problémy se zásobováním zemním plynem kvůli válce na Ukrajině a následný růst cen energií.

Výroba elektřiny v elektrárnách na území Plzeňského kraje se od roku 2019 neustále zvyšovala až do roku 2022. V roce 2023 produkce meziročně poklesla o 13,6 % na 1 260,6 GWh, což byla nejnižší výroba elektrické energie v kraji od roku 2011. V loňském roce výroba elektřiny sice vzrostla, ale stále se drží pod hranicí 1,3 TWh. Za poslední dva roky citelně poklesl význam parních elektráren, jejichž produkce se snížila o 27,2 %. Naopak více elektrické energie vyrobily fotovoltaické elektrárny, v roce 2023 činil meziroční nárůst 12,0 %, o rok později 13,5 %. Plzeňský region nepatří k významným producentům elektřiny, na celkové výrobě v Česku se v roce 2024 podílel pouze 1,8 %, což je šestá nejnižší hodnota mezi kraji. Více než 70 % elektrické energie bylo vyprodukováno v krajích Ústeckém (27,2 %), Jihočeském (22,2 %) a na Vysočině (21,6 %).

I přes značný pokles ve výrobě elektřiny jsou parní elektrárny majoritním producentem v Plzeňském kraji. V roce 2024 v nich bylo vyrobeno téměř 50 % celkového objemu elektrické energie v kraji. Parní elektrárny jsou dominantou Ústeckého kraje, který zajišťuje 57,6 % výroby v Česku v tomto typu elektráren. V Plzeňském regionu se významně podílely na výši vyrobené elektrické energie také elektrárny fotovoltaické (23,0 %) a plynové a spalovací (19,8 %). V desetiletém horizontu se zde poprvé v roce 2023 vyprodukovalo více elektřiny v solárních elektrárnách než v těch plynových a spalovacích a v roce 2024 se rozdíl mezi nimi ještě prohloubil. Z hlediska fotovoltaiky se na celkové výrobě v Česku podílíme 8,3 %, což je čtvrté nejvyšší procento mezi ostatními regiony. Elektřina získávaná ze slunce je typická pro Jihomoravský kraj, kde byla v roce 2024 vyrobena téměř pětina celorepublikové solární energie.

V loňském roce bylo v Plzeňském kraji vyrobeno nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie od roku 2016. Meziročně to bylo o 18,3 % více a s hodnotou 915,5 GWh se náš region zařadil na šestou pozici v mezikrajském porovnání. Největší množství zelené energie bylo vyprodukováno v krajích Středočeském (2 480,5 GWh), Ústeckém (1 626,0 GWh) a Jihomoravském (1 309,5 GWh). Od roku 2016 se podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v kraji pohyboval kolem 55 %, v roce 2023 se však značně zvýšil na 61,4 %, v roce 2024 dokonce na 70,4 %. Zelená energie se u nás nejčastěji získávala z fotovoltaických elektráren (32,6 %), biomasy (29,3 %) a bioplynu (22,7 %). Meziročně vzrostla výroba energie z biomasy o 57,5 %, význam solárních elektráren roste již třetím rokem po sobě. V roce 2024 se z obou těchto zdrojů v kraji získalo nejvíce elektřiny v celé časové řadě.

V Plzeňském kraji bylo v roce 2024 spotřebováno 2 939,5 GWh elektřiny netto, to je 5,3 % z celorepublikové spotřeby. Na spotřebě elektrické energie se v regionu největší měrou podílí průmysl (39,5 %), následují domácnosti (30,8 %) a odvětví obchodu včetně služeb, školství a zdravotnictví (23,7 %). Od roku 2018 spotřeba elektřiny klesala, v roce 2020 byl pokles elektrické energie v řadě odvětví ovlivněn omezováním výroby a služeb v důsledku pandemie covid-19. Zrušení ochranných opatření v polovině roku 2021 zase vedlo k navýšení spotřeby elektřiny o 6,3 %. Konkrétně v průmyslu se snížila spotřeba v roce 2020 o 9,5 % a v následujícím roce hned vzrostla o 7,2 %. Chování domácností korespondovalo s vývojem ekonomiky v Česku. Nejprve v letech 2020 a 2021 spotřebovávaly meziročně více energie, což souviselo s uzavřením provozoven služeb, prací z domova nebo distanční výukou žáků a studentů, poté se situace obrátila a jejich spotřeba v roce 2022 rapidně poklesla (o více než 10 %), mimo jiné i v důsledku růstu tržních cen energií. V posledních dvou letech se situace na trhu s energiemi stabilizovala a spotřeba zůstává téměř na stejné úrovni.

Plzeňské domácnosti v přepočtu na 1 obyvatele v roce 2024 spotřebovaly 1 480,6 kWh elektřiny, to je pátá nejvyšší spotřeba mezi kraji. Nejvyšších hodnot dosahují Středočeši (1 976,6 kWh) a Jihočeši (1 723,3 kWh), nejúspornější jsou domácnosti v Praze (1 159,0 kWh) a v Moravskoslezském kraji (1 172,6 kWh). Po dvouletém poklesu spotřeby elektřiny v domácnostech na 1 obyvatele se v Plzeňském regionu hodnota tohoto ukazatele vloni ustálila.

Stejně jako u spotřeby elektřiny došlo v posledním roce i v oblasti plynárenství ke stabilizaci. Zatímco v roce 2021 dosahovala spotřeba zemního plynu v kraji i v Česku svého dlouhodobého maxima, v roce 2023 byla situace přesně opačná. Od roku 2022 byla spotřeba ovlivněna válečným konfliktem na Ukrajině, jenž měl nepříznivý dopad na energetické trhy. Řada úsporných opatření a přechod zákazníků na jiné zdroje energie podpořené i mírnějším průběhem počasí v zimních obdobích způsobily úsporu spotřeby zemního plynu v Plzeňském kraji o 13,6 % v roce 2022 a o dalších 12,0 % v roce 2023. V roce 2024 se spotřebovalo 310,3 mil. m³ plynu, což bylo téměř stejné množství jako v předchozím roce a zároveň sedmá nejnižší hodnota v rámci celého Česka. Nejvíce plynu, 15,0 % z celorepublikového objemu, odebral Ústecký kraj (1 003,3 mil. m³) kvůli vysoké spotřebě velkoodběratelů (803,5 mil. m³). V Plzeňském kraji se na spotřebě zemního plynu nejvíce podíleli velkoodběratelé (43,2 %) a domácnosti (27,4 %). Úspora zemního plynu se v posledních letech u domácností projevila výrazněji než u velkoodběratelů. Zatímco domácnosti spotřebovaly v roce 2022 meziročně o 21,5 %, v roce 2023 o 11,6 % a v roce 2024 o 1,9 % plynu méně, velkoodběratelé využili v loňském roce po dvouletém poklesu opět více zemního plynu, a to meziročně o 3,8 %.

Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) byla v Plzeňském kraji v roce 2024 594,9 m³, což je nejnižší hodnota za posledních 15 let. V roce 2022 se meziročně snížila tato spotřeba o 20,5 %, v roce 2023 o 10,7 % a v roce 2024 o další 1 %. Plzeňský region má tak čtvrtou nejnižší spotřebu plynu v domácnostech na 1 odběratele. Nejvíce úsporné jsou domácnosti v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, naopak nejvyšší spotřebu mají Středočeši.

Kontakt:

Ing. Lenka Křížová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 249
M: 734 352 264
E: lenka.krizova@csu.gov.cz