Důchody v Plzeňském kraji v prosinci 2025
Koncem loňského roku pobírali starobní důchodci v Plzeňském kraji 21 tis. Kč měsíčně a měli čtvrtou nejvyšší penzi v rámci Česka. Stejně jako u mezd je i zde patrný rozdíl mezi důchody mužů a žen, i když postupem času se obě tyto penze přibližují. Zatímco u nás žije na 1 000 obyvatel třetí nejnižší počet starobních důchodců, příjemců s invaliditou druhého stupně máme naopak nejvíce ze všech regionů.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) splňovalo podmínky pro výplatu některého z důchodů v prosinci 2025 v Plzeňském kraji 161 416 osob, mezi nimiž převažovaly ženy (57,9 %). Celkový počet příjemců důchodů po dvou letech jejich nárůstu meziročně lehce poklesl o 0,4 %. Zatímco příjemců mužů za posledních 10 let přibylo 1,7 tis., žen příjemkyň naopak ubylo o 1,9 tis. Na 1 000 obyvatel má Plzeňský region třetí nejnižší počet důchodců po Praze a Středočeském kraji, nejvíce jich je pak na Zlínsku a Vysočině. Okres Domažlice drží bohužel nepříliš lichotivé celorepublikové prvenství. Na 1 000 obyvatel zde připadá nejvíce důchodců, a to 315. Okres Klatovy je v tomto žebříčku pátý. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 20 001 Kč se Plzeňský region v mezikrajském porovnání zařadil až na osmé místo. Příjemci důchodů si tady meziročně polepšili o 352 Kč, vzhledem k roku 2016 téměř o 9 tis. Kč.
Většina z příjemců důchodů pobírala starobní důchod, ať už samostatně nebo v souběhu s vdovským případně vdoveckým důchodem. Starobní důchod (plný či poměrný včetně souběhů s vdovským nebo vdoveckým důchodem) dostávalo v prosinci 2025 v Plzeňském kraji 130 803 osob, to je o 0,9 % méně než v předchozím roce. Počet starobních důchodců rostl až do roku 2019, v následujícím roce pandemie koronaviru způsobila vyšší úmrtnost hlavně u seniorů a přispěla tak k poklesu počtu důchodců v následujících třech letech. Nejvíce osob ve starobním důchodu na 1 000 obyvatel žije na Zlínsku, Vysočině a Královéhradecku, nejméně jich pak mají v Praze, ve Středočeském a Plzeňském kraji. V rámci našeho regionu máme nejvíce seniorů v okrese Domažlice (247), což je zároveň pátý nejvyšší počet v Česku. V krajském městě a jeho okolí je situace příznivější. Plzeň nabízí spoustu pracovních příležitostí, kulturní a sociální zázemí včetně dobré dopravní infrastruktury a vytváří tím vhodné podmínky pro mladé lidi. Tachovsko zase těží z velkého počtu imigrantů v produktivním věku, kteří sem přišli za prací. U příjemců starobních důchodů vidíme podobný trend jako u příjemců celkem. Zatímco plzeňských důchodců mužů mezi roky 2016 a 2025 přibylo 1 460, počet důchodkyň se snížil o 3 454. Díky tomu se rozdíl mezi počtem mužů a žen pobírajících starobní důchod bez ohledu na jeho typ výrazně snížil.
V posledním roce sice starobních důchodců nepatrně ubylo, ale je to důsledek populačně slabé generace, která nyní dosahuje důchodového věku. Za deset let se ale situace začne podstatně zhoršovat. Věku 65 let se začne dožívat velmi silná populační vlna lidí narozených v Československu mezi lety 1970 až 1980, tzv. Husákových dětí. V kombinaci s dlouhodobým poklesem porodnosti a současným prodlužováním naděje dožití to bude velká zátěž pro náš státní rozpočet. Podle aktuální Projekce obyvatelstva České republiky v letech 2023–2100 vypracované Českým statistickým úřadem (vydáno 30. 11. 2023) se v horizontu deseti let zvýší počet osob ve věku 65 let a více ze současných 2,3 milionu na 2,5 milionu, za dvacet let na 2,9 milionu, za třicet dokonce na 3,2 milionu. Důchodová reforma je proto velkým tématem nejen pro politiky. Napříč společností opětovně rezonují různé pohledy a názory. Důvody pro stabilní důchodový systém jsou však jednoznačné. Pokud se věk odchodu do důchodu nebude prodlužovat, starobní důchody se budou neúměrně navyšovat nebo se nezajistí jiné dostatečné financování těchto dávek, hrozí v budoucnu mladé generaci razantní snížení jejich nároku na důchod.
Graf 1 Průměrný měsíční starobní důchod plný (sólo) a jeho příjemci v Plzeňském kraji v letech 2016–2025 (v prosinci)
V průběhu let 2016 až 2025 se plný starobní důchod sólo v kraji neustále navyšoval, markantní nárůst byl zaznamenán v roce 2022 o 17,1 % a v následujícím roce o 12,2 % především díky růstu inflace v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. Během posledních deseti let tak došlo ke zvýšení starobního důchodu v Plzeňském kraji o 84,2 % na hodnotu 21 038 Kč a jednalo se o čtvrtou nejvyšší penzi v Česku. Nejlépe se mají senioři v Praze, dále pak ve Středočeském a v Moravskoslezském regionu. Nejhůře jsou na tom důchodci na Karlovarsku, jejich penze je o více než 2 tisíce nižší ve srovnaní s hlavním městem. V našem kraji pobírají nejvíce peněz senioři v okrese Plzeň-město (21 522 Kč), o trochu méně pak v okolních okresech. Nejnižší důchod mají penzisté na Domažlicku a Klatovsku. Stejně jako u mezd je i zde patrný rozdíl mezi důchody mužů a žen, i když postupem času se obě tyto penze přibližují. Zatímco v roce 2016 dostávaly plzeňské důchodkyně v průměru 82,7 % penze mužů, v loňském roce se tento podíl zvýšil téměř na 90 %. Významně k tomu přispělo zavedení tzv. výchovného (tj. příspěvek 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě) od 1. ledna 2023. Nárok na tento příspěvek má rodič, který o dítě nejvíce pečoval, což byly nejčastěji ženy. Důchody seniorů mužů v Plzeňském kraji byly v rámci Česka šesté nejvyšší a dosahovaly průměrně 22 185 Kč. Penze seniorek činila 19 938 Kč a byla v mezikrajském porovnání pátá nejvyšší.
V souvislosti se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu a s obtížnějším uplatněním na trhu práce stoupá v posledních letech počet osob, které se rozhodnou odejít do předčasného důchodu. Koncem roku 2025 pobíralo v Plzeňském kraji předčasný starobní důchod (ať už samostatně nebo v souběhu s pozůstalostním důchodem) 34,4 % starobních důchodců (35,8 % důchodců mužů a 33,4 % důchodkyň žen). Od roku 2016 jejich celkový počet vzrostl téměř o pětinu, přičemž nejvíce jich přibylo v letech 2023 a 2024. Předčasná penze byla v roce 2023 extrémně výhodná především díky kombinaci vysokých valorizací a obav ze zpřísněných podmínek pro její získání, které vstoupily v platnost od října 2023. Často se vyplatilo zažádat si o předčasný důchod „bez výplaty“, pracovat dál, ale mít důchod vyměřený ještě podle starých podmínek. Nejčastěji využívali možnost odchodu do důchodu dříve na Vysočině, kde podíl příjemců předčasných penzí přesáhl 41 %. Opačná situace byla v Praze a ve Středočeském kraji. Tady podíl předčasných důchodců představoval jen 17,4 %, respektive 28,2 % z celkového počtu penzistů. V našem kraji mají relativně nejvyšší podíl předčasných starobních důchodců Klatovsko a Domažlicko, nejnižší zase okresy Tachov a Plzeň-město.
Dominantní zastoupení žen ve struktuře jednotlivých typů důchodů se vyskytuje u vdoveckých, resp. vdovských důchodů (včetně souběhu se starobním nebo invalidním důchodem). V prosinci 2025 pobíralo v Plzeňském kraji 27 908 žen vdovské důchody, mužů dostávajících vdovecké důchody však bylo pětkrát méně. Dlouhodobě se počet mužů s přiznaným vdoveckým důchodem téměř nemění na rozdíl od žen s přiznaným vdovským důchodem, kterých vzhledem k roku 2016 ubylo o 7,4 %. Z pohledu výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Praze, naopak nejhůře ti na Olomoucku. V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2025 vdovský důchod včetně souběhu se starobním nebo invalidním důchodem průměrně 22 678 Kč a byl šestým nejvyšším mezi regiony. V jediném plzeňském okrese Plzeň-město přesáhla tato měsíční renta 23 tis. Kč. S výší vdoveckého důchodu 24 444 Kč obsadil náš kraj čtvrté místo, přičemž na hranici 24 tis. Kč nedosáhli vdovci na Domažlicku a Klatovsku.
Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodů jsou důchody invalidní (sólo), které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců činil v prosinci 2025 v Plzeňském kraji 26 869. Zatímco osob s invaliditou 3. stupně, tj. se sníženou pracovní schopností 70 % a více, u nás v posledních deseti letech ubylo o 12,6 %, obyvatel s 1. (pokles pracovní schopnosti o 35–49 %) a 2. stupněm invalidity (pokles pracovní schopnosti o 50–69 %) naopak přibylo, v obou případech o více než čtvrtinu. Nejvíce invalidních důchodců 1. stupně připadá na 1 000 obyvatel v Ústeckém a Jihomoravském kraji. Druhý stupeň invalidity dominuje právě v Plzeňském kraji, kde na 1 000 obyvatel máme nejvyšší počet osob se sníženou pracovní schopností o 50–69 %, a to 9,4. Mezi okresy je na tom celorepublikově nejhůře Domažlicko a do poslední desítky se dostaly i další plzeňské okresy Tachov, Rokycany a Klatovy. Obyvatel s omezenou pracovní schopností nad 70 % je relativně nejvíce na Zlínsku a opět také na Plzeňsku. V rámci okresů jich žije nejvíce na Klatovsku, Rakovnicku a Domažlicku, na sedmé místo se zařadil okres Tachov, na dvanácté pak ještě Rokycany. Nejméně invalidních důchodců ve všech jeho stupních se vyskytuje v Praze a Středočeském kraji. Plzeňský invalidní důchod sólo dosáhl v prosinci 2025 v případě 1. stupně výše 10 076 Kč, 2. stupně 12 008 Kč a 3. stupně 17 950 Kč. Nejvyšší penze ve všech jeho stupních jsou vypláceny v krajích Vysočina a Zlínském. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci 1. stupně na Karlovarsku a 2. a 3. stupně v hl. městě Praze.
Druhovou skladbu jednotlivých typů penzí doplňuje ještě důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo loni evidováno 2 235 příjemců, za posledních deset let se jejich počet zvýšil skoro o 20 %. Nezaopatřeným dětem, kterým zemřel rodič, bylo v našem kraji průměrně vypláceno 10 856 Kč měsíčně, což je sedmý nejvyšší důchod v rámci Česka. Nejvíce peněz obdrželi sirotci v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně naopak na Karlovarsku a Ústecku. V našem regionu pobíraly nezaopatřené děti nejvyšší sirotčí důchod na Rokycansku, nejnižší pak na Domažlicku, kde nepřesáhl ani hranici 10 tis. Kč.
Tab. 1 Průměrné měsíční důchody a jejich příjemci podle okresů Plzeňského kraje v prosinci 2025
Kontakt:
Ing. Lenka Křížová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 246
M: 734 352 264
E: lenka.krizova@csu.gov.cz
