Důchody v Plzeňském kraji v prosinci 2024

Počet příjemců starobního důchodu v Plzeňském kraji se zvýšil za deset let téměř o 3 tisíce osob nejen vlivem demografických, sociálních, ale i ekonomických změn. Penzisté pobírali v kraji měsíčně v průměru 20 tisíc korun a měli čtvrté nejvyšší důchody. Přes dlouhodobější pokles příjemkyň vdovských důchodů jejich počet stále mnohonásobně převažuje nad vdovci, což souvisí s vyšší nadějí na dožití u žen.

Údaje o důchodech jsou přebírány z výstupů informačních systémů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Řada indikátorů v této oblasti je ovlivněna počtem obyvatel nebo jejich věkovou strukturou v jednotlivých krajích a okresech. V prosinci 2024 pobíralo jakýkoliv důchod 162 142 obyvatel Plzeňského kraje, přičemž počet těchto příjemců meziročně mírně vzrostl o 0,5 %. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 19 649 Kč se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání zařadil až na osmé místo.

Největší procento z příjemců důchodů v Plzeňském kraji tvořily osoby s plným starobním důchodem (61,2 %), jejichž počet se od roku 2014 navýšil o 2 858 osob. Vliv na tento růst je možné spatřovat v obecném stárnutí populace, kdy dochází k poklesu porodnosti a současně k prodlužování naděje dožití obyvatelstva. Na konci roku 2024 plný starobní důchod pobíralo 99 208 obyvatel kraje, což je o 0,1 % méně než v předchozím roce. Kromě tohoto poklesu se meziročně snížil počet starobních důchodců v období 2014–2024 pouze třikrát, a to v letech 2020–2022. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2021 o 1 435 osob (o 1,4 %), což souvisí se zvýšením úmrtnosti seniorů v důsledku covid-19. Nejvíce příjemců starobních důchodů se nacházelo ve Středočeském kraji (215,9 tis.), následovaly kraje Moravskoslezský (206,2 tis.) a Jihomoravský (198,6 tis.). Nejméně příjemců starobních důchodů vykazoval kraj Karlovarský (49,1 tis.), který je populačně slabým regionem. Meziroční pokles počtu starobních důchodců nastal v roce 2024 nejen v našem kraji, jak již bylo zmíněno, ale i v ostatních regionech republiky, výjimkou byl pouze Zlínský kraj. Plzeňský kraj se v počtu příjemců plných starobních důchodů umístil v mezikrajském porovnání na desátém místě. Více než polovinu obyvatel pobírajících starobní důchod v Plzeňském kraji tvořily ženy (51,0 %), a to nejen vlivem převažujícího počtu žen ve společnosti, ale také v souvislosti s jejich vyšší nadějí dožití.

Výše plného starobního důchodu dosáhla v Plzeňském kraji v prosinci 2024 hodnoty 20 606 Kč a jednalo se o čtvrtý nejvyšší starobní důchod v Česku. V průběhu let 2014–2024 docházelo k jejímu postupnému navyšování, markantní meziroční nárůst o 17,1 % byl ve sledovaném období zaznamenán v roce 2022, druhý nejvyšší pak v roce 2023 (o 12,2 %). Ve srovnání s rokem 2019 tak došlo k navýšení starobního důchodu o 53,5 %. Navyšování důchodů ovlivňoval především růst inflace a mimořádná rozhodnutí zákonodárců. Variační rozpětí výše plného starobního důchodu v mezikrajském srovnání činilo 2 008 Kč, kdy na jedné straně stáli příjemci z Hl. města Prahy s 21 941 Kč a na straně druhé příjemci z Karlovarského kraje, kteří nedosáhli na hranici 20 tisíc. Z hlediska genderových rozdílů bylo zřejmé, že ženy v Česku pobíraly v průměru nižší starobní důchod (19 530 Kč) než muži (22 017 Kč). Průměrný starobní důchod žen dosahoval přibližně 89 % průměrné výše starobního důchodu mužů. V Praze činil průměrný starobní důchod mužů 23 264 Kč, u žen dosahoval pouze na hodnotu 20 840 Kč. Plzeňský kraj se zařadil na pátou pozici jak s výší důchodu 21 764 Kč u mužů, tak i s 19 493 Kč u žen. Vůbec nejnižší hodnoty starobního důchodu dosáhly ženy v Karlovarském kraji, a to pouze 18 939 Kč. Příčinou tohoto rozdílu je především mzdová nerovnost mezi jednotlivými pohlavími.

Ženy zpravidla odcházejí v produktivním věku na mateřskou a rodičovskou dovolenou a nadále pak o děti pečují, což snižuje jejich šance na kariérní růst zajišťující lepší pozici s vyšším výdělkem. V důchodové reformě jsou navržena jistá opatření, aby důchody byly spravedlivé i pro rodiče a pečující osoby, kteří měli kariérní pauzu. Například zavedením tzv. výchovného od 1. ledna 2023 je kompenzována nerovnost mezi starobními důchody žen a mužů, tedy příspěvkem 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Navýšení se týká i předčasných starobních důchodů. Nárok na tento příspěvek má rodič, který o dítě nejvíce pečoval, což byly v častějších případech ženy.

V rámci Plzeňského kraje byla evidována třetina, tedy nejvíce příjemců plných starobních důchodů, v okrese Plzeň-město (32 862 osob), následně pak na Klatovsku (15 615 osob) a v okrese Plzeň-sever (13 074 osob). Nejmenší počet příjemců byl na Tachovsku (4 069 mužů a 4 232 žen). V genderovém srovnání převažovaly v počtu příjemců v Plzeňském kraji ženy nad muži o rovné 2 tisíce. Co se týká porovnání průměrné výše starobního důchodu mezi jednotlivými okresy, u mužů byla hranice 22 tis. Kč překročena pouze v Plzni-městě, u žen činila výše důchodu v tomto okrese o 2 614 Kč méně, přesto se jednalo o nejvyšší hodnotu u žen v kraji. Naopak nejnižší starobní důchod pobírali muži na Domažlicku, Klatovsku a Tachovsku, jejichž průměrná výše mírně přesáhla 21 tis. Kč. V okrese Domažlice představovala průměrná výše plného starobního důchodu u žen 18 970 Kč a byla v kraji nejnižší.

Dominantní zastoupení mají ženy také v souvislosti s důchody, které pobírají z důvodu ovdovění. V prosinci 2024 pobíralo v Plzeňském kraji 28 245 žen tzv. vdovské důchody, naopak mužů dostávajících vdovecké důchody bylo pětkrát méně (5 643). Počet mužů, kteří pobírali vdovecké důchody, zůstal v kraji za posledních deset let téměř neměnný, na rozdíl od žen, jejichž počet naopak výrazněji klesal a v porovnání s rokem 2014 se snížil o 8,0 %. Napříč Českem byl v roce 2024 sledován nejvyšší počet žen pobírající vdovský důchod v Moravskoslezském kraji (63,2 tis.) a nejvyšší počet příjemců vdoveckého důchodu ve Středočeském kraji (12,2 tis.). Nejnižší počet příjemců byl v obou případech v Karlovarském regionu (13,6 tis. vdovských a 2,9 tis. vdoveckých). Plzeňský kraj se v mezikrajském porovnání umístil v obou případech na deváté pozici. Z hlediska plzeňských okresů pobírali nejvíce vdovských a vdoveckých rent obyvatelé v okresech Plzeň-město (9 077, resp. 1 790 osob), Klatovy (4 638, resp. 901 osob) a Plzeň-sever (3 674, resp. 782 osob), což souvisí s výší podílu populace v okresech.

Z pohledu výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Praze, naopak nejhůře příjemci v Moravskoslezském kraji (nejnižší vdovský důchod) a Olomouckém kraji (nejnižší vdovecký důchod). V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2024 vdovský důchod včetně souběhu se starobním nebo invalidním důchodem průměrné měsíční renty 22 212 Kč a umístil se tak na páté pozici mezi regiony. Ve třech okresech přesáhla měsíční výše renty 22 tisíc, a to v Plzni-městě, na Rokycansku a Tachovsku. S výší vdoveckého důchodu 23 940 Kč obsadil Plzeňský kraj čtvrté místo, přičemž nad hranici 24 tis. Kč dosáhli vdovci v okresech Plzeň-město a Rokycany.

Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodů jsou důchody invalidní, které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců bez rozdílu stupně invalidity činil v prosinci 2024 v Plzeňském kraji 26 436 a jedná se tak o 16,3 % z celkového počtu příjemců důchodů. Stále nejrozšířenějším typem, přestože dochází ke každoročnímu poklesu jeho příjemců až na roky 2023 a 2024, byl invalidní důchod 3. stupně, který se týká obyvatel se sníženou pracovní schopností 70 % a více. V kraji ho pobíralo 10 383 obyvatel. Dlouhodobý růst byl naopak zřejmý u příjemců invalidního důchodu 2. stupně (pokles pracovní schopnosti o 50–69 %), který se od roku 2014 zvýšil až na hodnotu 5 676 obyvatel (nárůst o 35,1 %). V posledních letech dochází také ke každoročnímu nárůstu počtu příjemců invalidního důchodu 1. stupně (pokles pracovní schopnosti o 35–49 %), jejichž počet v roce 2024 činil 10 377 obyvatel. V meziokresním porovnání byl evidován největší počet příjemců invalidních důchodů 1. a 2. stupně v okrese Plzeň-město, příjemců invalidních důchodů 3. stupně pak bylo nejvíce na Klatovsku. Nejméně invalidních důchodců na všech úrovních bylo naopak v okrese Rokycany.

Invalidní důchod v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2024 v případě invalidity 3. stupně výše 17 642 Kč, 2. stupně 11 786 Kč a 1. stupně 9 852 Kč. Z hlediska výše měsíční renty zaznamenal nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání u 3. stupně invalidity Zlínský kraj, u 1. a 2. stupně Kraj Vysočina. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci 3. a 2. stupně v Hl. městě Praze a 1. stupně v Karlovarském kraji.

Druhovou skladbu jednotlivých typů důchodů doplňuje důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo v prosinci 2024 evidováno 2 210 příjemců, což znamenalo meziroční navýšení o 6,5 %, tedy druhé nejvyšší během poslední dekády. Největší meziroční nárůst byl zaregistrován v roce 2021, a to o 7,1 %. Z dlouhodobého hlediska se počet příjemců sirotčích důchodů až do roku 2013 pohyboval nad hranicí 2 tis. obyvatel, od roku 2014 do 2020 nebyla tato hranice překročena. Největší počet příjemců tohoto typu důchodu se nacházel ve Středočeském kraji (5,7 tis.), nejmenší naopak v kraji Karlovarském (1,2 tis.). Plzeňský kraj se mezi regiony zařadil v počtu sirotčích důchodů na deváté místo.

Výše sirotčího důchodu činila v prosinci 2024 v Plzeňském kraji 10 670 Kč a jednalo se o mírně nadprůměrnou hodnotu v rámci Česka, kde dosáhla výše 10 554 Kč. Stejně jako u výše ostatních druhů důchodů dochází i zde k postupnému navyšování důchodové renty. Od roku 2014 tak vzrostl sirotčí důchod téměř dvojnásobně.

Z porovnání jednotlivých okresů Plzeňského kraje vyplynulo, že největší počet příjemců bez ohledu na typ důchodu byl v okrese Plzeň-město, který je nejlidnatějším okresem kraje. Zde se ke konci roku 2024 koncentrovalo 31,2 % všech příjemců důchodů. Prvenství držel okres Plzeň-město v počtu příjemců starobních důchodů, invalidních důchodů 1. a 2. stupně, vdovských a vdoveckých důchodů a důchodů sirotčích. Nejméně příjemců bez ohledu na typ důchodu bylo zaznamenáno v okresech Rokycany a Tachov, jež tvořili 8,8 %, respektive 8,9 % ze všech příjemců důchodů v Plzeňském kraji.

Z hlediska průměrné výše důchodů bez ohledu na jeho typ si prvenství drží také okres Plzeň-město. Ale pokud se podíváme na jednotlivé kategorie důchodů, není pozice tohoto okresu již tak jednoznačná. Např. u invalidních důchodů 1., 2. i 3. stupně byly v tomto okrese mapovány nejnižší hodnoty měsíční renty v kraji. Naopak výše plného starobního důchodu zde zaznamenala hodnoty nejvyšší (21 091 Kč), nejnižší naopak pobírali lidé v okrese Domažlice (20 007 Kč).

V posledních pěti letech došlo k poměrně významnému nárůstu důchodů, především díky jejich mimořádné valorizaci během pandemie covid-19 a v důsledku nepříznivého růstu životních nákladů i v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině. V současnosti na jednoho starobního důchodce přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 zaměstnaných osob, s postupným stárnutím populace však bude toto číslo nadále klesat. Podle aktuální demografické projekce Česka v letech 2023–2100 (vydáno 31. 11. 2023) vypracované Českým statistickým úřadem se v horizontu třiceti let zvýší počet osob v důchodovém věku o necelý milion, tedy ze současných 2,3 milionu až na 3,2 milionu osob. Důchodová reforma je velkým tématem nejen pro politiky, napříč společností opětovně rezonují různé pohledy a názory. Důvody důchodové reformy jsou jednoznačné, třetina výdajů státu jde na důchody a nastaly obavy, že by stát mohl razantně snížit důchody a zároveň zvýšit odvody, aby dnešní mladí lidé také jednou měli svůj nárok na důchod. Dalším důvodem je stárnutí české populace, proto je třeba přizpůsobení důchodového věku demografickému vývoji. Důchodová reforma obsahuje spoustu změn, dvě jsou zásadní. Hlavní změnou zahrnutou v důchodové reformě je posunutí věkové hranice odchodu do penze, maximální strop bude 67 let. Druhá podstatná změna je zpomalení růstu nově přiznaných důchodů, jež budou růst pomaleji než důchody dnešním penzistům. Reforma by měla pomoci rodičům a pečujícím, lidem v nouzi, jedná se např. o snadnější péči o dítě, společné odvody manželů a partnerů, dřívější odchod pro rizikové profese, výhodnější předčasný důchod pro dlouhodobě pracující, navýšení minimálního důchodu, vstřícnější odložený důchod. Některé ze změn jsou již účinné od 1. října 2023, návrhy platnosti dalších opatření v důchodové reformě jsou plánovány v průběhu let do roku 2027.

Kontakt:
Ing. Lenka Hamouzová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 145
M: 704 645 852
E: lenka.hamouzova@csu.gov.cz