Demografická NEJ obcí Plzeňského kraje v roce 2024

Průměrně nejstarší obyvatelstvo Plzeňského kraje se koncentruje v malých obcích lokalizovaných podél hranic okresů zejména na Rokycansku, Klatovsku a severním Plzeňsku. Naopak mladší produktivní populace kraje zakládá rodiny v obcích s dobrou dopravní dostupností v zázemí krajského města. Typickým příkladem je obec Vochov, kde byl zaznamenán nejen nejnižší průměrný věk a index stáří, ale zároveň relativně nejvyšší celkový přírůstek obyvatel.

K 31. prosinci 2024 žilo v Plzeňském kraji 614 640 obyvatel. V 501 obcích, ze kterých se kraj skládá, žije největší počet obyvatel v Plzni, a to 187 928, což představuje 30,6 % všech obyvatel kraje. Zároveň je krajské město nejhustěji osídlenou obcí. Na 1 km² zde bylo lokalizováno 1 365,1 obyvatel. Po Plzni měla nejvíce obyvatel okresní města Klatovy (22 763) a Rokycany (14 381). Naopak nejméně obyvatel žilo v obci Čilá na Rokycansku, a to pouhých 19 osob. Druhou nejméně početnou obcí byly Kaničky v okrese Domažlice, kde ke konci roku 2024 bylo evidováno pouze 31 obyvatel. Z hlediska hustoty zalidnění byla kromě Plzně nejvyšší koncentrace obyvatel zaznamenána v obci Tlučná (472,5 obyvatel na 1 km²), která se nachází v bezprostředním suburbánním zázemí krajského města, a její počet obyvatel se za poslední čtvrt století navýšil o více než 45 %. Naopak k nejméně zalidněným oblastem patří obce nacházející se na Klatovsku v Národním parku Šumava, kde je koncentrace zásadně omezená lokalizací území se zvláštní ochranou přírody. K těmto obcím patří obec Modrava a třetí územně nejrozlehlejší obec v kraji, a to Prášily. V obou případech byli na 1 km² v průměru evidováni méně než 2 obyvatelé.

Na základě genderového rozdělení v rámci celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje mírně převažovaly ženy, kterých bylo o 1,6 procentního bodu více než mužů. Nejmenší podíl žen byl zaznamenán v obci Polánka v okrese Plzeň-jih, kde z celkového počtu obyvatel tvořily ženy jen 38,8 %. Naopak nejvíce žen žilo v obci Zvíkovec na Rokycansku. Podíl žen zde byl 67,7 %.

Z pohledu skladby obyvatel v kraji dle věku tvořily největší část ekonomicky aktivní osoby ve věkovém rozmezí 15–64 let (64,3 %), z nichž nejčetnější byla skupina obyvatel mezi 45. až 49. rokem s téměř 52,5 tis. osobami. Obyvatel ve věku 65 let a více bylo 20,7 % a osoby ve věku 0–14 let se na obyvatelstvu Plzeňského kraje podílely 15,0 %. Z hlediska vývoje se až do roku 2022 projevoval snižující se podíl obyvatel v produktivním věku na úkor zvyšujícího se počtu obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. V roce 2022 však tento trend narušil příliv Ukrajinských uprchlíků, v jejichž případě se zejména jednalo o mladší obyvatelstvo s dětmi. Tato skutečnost se odrazila i v jinak zvyšujícím se průměrném věku, který se v roce 2022 mírně snížil. K 31. 12. 2024 dosáhl průměrný věk krajské hodnoty 43,2 let, což je 0,3 roku více než v roce 2023 a téměř o tři roky více než před dvaceti lety. S ohledem na pohlaví byl vyšší průměrný věk mapován vlivem vyšší naděje dožití u žen (44,5 let), u mužů poté dosahuje jen 41,9 let. Nejmladší obyvatelstvo bylo zaznamenáno v obci Vochov v okrese Plzeň-sever, kde průměrný věk dosáhl jen 33,3 let. Na území obce žijí muži v průměrném věku 32,8 let, což je nejméně v rámci všech obcí kraje. Zároveň je ve Vochově lokalizován druhý nejnižší průměrný věk u žen (33,7 let). Mladší ženy byly v průměru evidovány jen v obci Zhoř, kde hodnota dostáhla na 31,6 let. Právě obec Zhoř na Tachovsku je po Vochově druhou nejmladší s průměrným věkem obyvatel 33,9 let. Naopak k obcím s nejstarší populací patří obec Čilá, kde se věkový průměr pohyboval na hodnotě 61,7 let, a na druhém místě obec Všepadly (okres Domažlice) s 55,8 roky.

Index stáří (počet osob ve věku 65 let a více na 100 dětí ve věku 0–14 let) dosáhl na konci roku 2024 v Plzeňském kraji hodnoty 138,3, což byl sedmý nejnižší naměřený index mezi regiony Česka. Zároveň se jedná o mírně nadprůměrnou hodnotu ve srovnání s republikovým průměrem (133,4). Tato skutečnost poukazuje na stárnoucí populaci, která je však mapována napříč všemi regiony Česka. Konkrétně nejvyššího indexu stáří dosáhl kraj Karlovarský 152,0, nejpomaleji naopak stárne obyvatelstvo ve Středočeském regionu (109,4). V detailu jednotlivých obcí Plzeňského kraje byl nejnižší index stáří zaznamenán v obci Vochov, kde hodnota představovala 34,9. Naopak nejstarší populace byla v obci Čilá, kde nebydlela žádná osoba ve věkovém rozmezí 0–14 let a zároveň zde ve věku 65 let a více bylo 10 z celkových 19 obyvatel obce. Z hlediska indexu stáří bylo poté nejvyšší hodnoty dosaženo v obci Domoraz (okres Klatovy), kde na jedno dítě ve věku do 14 let žilo 20 osob starších 65 let.

Z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji se v 87 z nich nenarodilo žádné dítě a v 59 nikdo nezemřel. Ve 25 obcích se nikdo nenarodil a zároveň ani nikdo nezemřel. Nejvíce živě narozených na 1 000 obyvatel bylo na Klatovsku, a to v obci Hnačov (46,5 ‰) a Horské Kvildě (44,8 ‰). Prvenství v počtu zemřelých na 1 000 obyvatel mají naopak obce na Plzni-jihu, a to Černovice (91,5 ‰) a Letiny (41,8 ‰).

Z hlediska absolutního přirozeného přírůstku dominuje mezi obcemi Vochov, kde se v roce 2024 narodilo celkem 39 dětí a pouze 5 obyvatel zemřelo. Tato skutečnost koresponduje s koncentrací mladé populace, která zakládá v zázemí Plzně rodiny a snižuje tak nejen ukazatele věkové struktury, ale přispívá zásadně k rozšiřování obyvatel přirozenou měnou. V přepočtu na 1 000 obyvatel bylo nejvyšší hodnoty dosaženo na Klatovsku, a to konkrétně v početně malé obci Hnačov (46,5 ‰). Naopak nejvýraznější přirozený úbytek byl mapován v absolutních hodnotách v Plzni, která během roku 2024 přišla přirozenou měnou o 425 obyvatel. Relativně se však nejvíce projevil v obci Černovice v okrese Plzeň-jih (-84,5 ‰).

Do 20 obcí v kraji se nikdo nepřistěhoval a z 27 se nikdo nevystěhoval. U tří obcí byla mapována kombinace, kdy se v průběhu roku 2024 nikdo nepřistěhoval ani nikdo nevystěhoval, a to v obcích Týniště (okres Plzeň-jih), Kaničky (okres Domažlice) a Domoraz (Klatovy). Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo v okresních městech Plzeň (11 540), Tachov (1 131) a Klatovy (977), ale z nich pouze v Plzni předčil počet přistěhovalých množství osob, které obec stěhováním v roce 2024 opustily.

Co se týče celkového přírůstku obyvatel, i zde si nejvíce polepšila Plzeň. Během roku se počet obyvatel krajského města navýšil o 2 329, a to pouze zmiňovaným migračním přírůstkem, neboť přirozenou měnou bylo město ztrátové. Na rozdíl od Vochova, který je s absolutním přírůstkem 239 obyvatel na druhém místě, kde je kladné saldo stěhování doplněné i kladným přirozeným přírůstkem. V přepočtu na 1 000 obyvatel si obec Vochov v rámci kraje drží s hodnotou 138,8 ‰ prvenství. Největší celkový absolutní úbytek obyvatelstva byl zaznamenán na Tachovsku. Konkrétně v okresním městě Tachov se počet obyvatel během roku 2024 snížil v kraji nejvíce, a to o 371 osob, následován Borem (-243) a Planou (-199). Ve všech zmiňovaných městech měla na úbytku obyvatelstva zásadní vliv migrace. Relativně dosáhl celkový úbytek v přepočtu na 1 000 obyvatel nejvyšších hodnot v malé obci Všehrdy na severním Plzeňsku, která ve sledovaném roce přišla o 12,3 % obyvatel. V rámci 30 obcí kraje se v průběhu roku 2024 počet obyvatel nezměnil a jen ve 22 obcích kraje došlo k přírůstku obyvatel čistě kladným přirozeným saldem.

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz