Cizinci v Plzeňském kraji v roce 2025

Plzeňský kraj se stal zejména vlivem válečného konfliktu na Ukrajině domovem pro téměř třikrát více cizinců než před deseti lety. Atraktivitu našeho regionu deklaruje jejich čtvrtý nejvyšší počet a po Praze druhý nejvyšší podíl cizinců na místním obyvatelstvu. V okrese Plzeň-město tvoří cizinci více než pětinu stálých obyvatel a jejich počet zde předčil celkové úhrny u 7 ze 14 krajů Česka. V průběhu vývoje se mezi cizinci kromě Ukrajinců, Slováků, Bulharů a Rumunů na území Plzeňského kraje stále častěji vyskytují i obyvatelé Filipín nebo Mongolska. Naopak v poslední dekádě ubylo Němců.

Na základě analýzy předběžných údajů publikovaných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo na území Česka k 31. 12. 2025 celkem 1,1 mil. cizinců s trvalým nebo dlouhodobým (občané EU přechodným) pobytem, včetně občanů s platnou mezinárodní ochranou (azylem). Koncem roku tak tvořili 10,4 % z předběžného počtu obyvatel v republice. Z celkového počtu cizinců vč. azylantů bylo 7,3 % (tj. 82 403) lokalizováno v Plzeňském kraji. Jedná se tak již od roku 2019, kdy jsme v počtu cizinců předčili Ústecký kraj, o čtvrtý nejvyšší podíl mezi regiony Česka. Na prvních příčkách se drží Hl. město Praha, kde byla k 31. 12. 2025 evidována téměř třetina všech cizinců v republice, následována Středočeským (14,5 %) a Jihomoravským krajem (10,0 %). V přepočtu na obyvatele však s hodnotu 13,4 % stojí náš kraj v meziregionálním srovnání již na druhém místě po Praze (26,0 %). K oblastem s nejnižší koncentrací patřil naopak Moravskoslezský kraj, kde se i přes šestý nejvyšší počet podíleli cizinci na místní populaci pouze 4,6 %. Z hlediska absolutních počtů se nejméně cizinců nacházelo ve Zlínském kraji (27 432).

Tab. 1 Počet cizinců v Plzeňském kraji¹⁾

Postupně narůstající počet cizinců v poslední dekádě zásadně ovlivnila válečná situace na Ukrajině, která motivovala k výrazné migraci projevující se od vypuknutí konfliktu začátkem roku 2022. Konkrétně v Plzeňském kraji došlo mezi roky 2021 a 2022 téměř ke zdvojnásobení cizinců, a to právě zásadně vlivem obyvatelstva z Ukrajiny, jejichž počet se mezi sledovanými roky navýšil téměř 3,5krát. V následujícím roce 2023 se část Ukrajinců vrátila do vlasti a celkový počet cizinců v kraji mírně klesl. Od roku 2024 je v Plzeňském regionu opět patrný postupný růst, který mezi roky 2024/2025 dosáhl hodnoty 2,2 %, tj. navýšení o 1 776 cizinců. Imigrace ukrajinského obyvatelstva ovlivnila i genderovou strukturu cizinců na našem území, v rámci které do doby před rokem 2022 dominovali muži v souvislosti s převažující migrací za prací. V době konfliktu však do Plzeňského kraje přichází naopak více žen, které tak v roce 2022 a 2023 nad muži převažovaly. V následujícím období se situace znovu navrací do podoby většinového zastoupení mužů, v roce 2025 již muži tvořili znovu přes 52 % cizinců na území našeho kraje. Zároveň se vlivem stále probíhajícího konfliktu změnila struktura druhu pobytů cizinců, kteří ke konci roku 2025 měli nejčastěji (38,6 %) status tzv. dočasné ochrany umožňující legální pobyt, přístup k práci, zdravotní péči a vzdělávání bez nutnosti azylového řízení.

S ohledem na migrační vlnu z Ukrajiny pocházelo ke konci roku 2025 celkem 78,5 % cizinců v Plzeňském kraji ze zemí mimo Evropskou unii a pouze 21,5 % ze zemí v rámci ní. Na celkovém počtu cizinců v kraji se obyvatelé z Ukrajiny podíleli 60,8 %, s téměř 10 % je následovali Slováci. Třetím nejčetnějším státním občanstvím zde byli Vietnamci (7,9 %), dále Bulhaři (3,8 %) a Rumuni (3,6 %). Mezi ostatními se s vyšším zastoupením objevovali také Filipínci, Maďaři, Němci nebo Mongolové. Právě Filipínci nebo Mongolové ještě před deseti lety představovali marginální počty cizinců směřující na území kraje. V této souvislosti je možné spatřovat vliv vládní iniciativy podporující ekonomickou migraci prostřednictvím Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Jedná se o snahy do Česka přivézt potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu prostřednictvím efektivnějšího procesu příjímání žádostí o zaměstnanecké karty pro státní občany z vybraných třetích zemí. Právě pro Filipínce a Mongolce jsou v tomto programu stanoveny nejvyšší kvóty možných kapacit pracovních povolení. V průběhu vývoje posledních deseti let je možné v rámci sledovaných nejčetnějších státních občanství v Plzeňském kraji zaznamenávat přetrvávající růst počtu cizinců z Bulharska, Rumunska a Maďarska. Naopak na méně než polovinu se od roku 2016 snížil počet cizinců pocházejících z Německa, kteří ještě před deseti lety tvořili téměř 8 % ze všech cizinců na území našeho kraje. V jejich případě došlo k nejvýraznějšímu propadu mezi roku 2020 a 2021, kdy se jejich počet skokově snížil o téměř 40 %, což mohlo souviset zejména s dopady pandemie covid-19. Od té doby se jejich počty v našem kraji drží mírně nad hranicí jednoho tisíce.

V detailu jednotlivých okresů bylo nejvíce cizinců, a to téměř 55 % z jejich celkového počtu v Plzeňském kraji, evidováno ke konci roku 2025 v okrese Plzeň-město, kde sídlí i nejvíce potenciálních zaměstnavatelů. Celkový počet cizinců zde dosahoval hodnoty přes 45 tis., což byla zároveň mezi všemi okresy Česka po Praze a Brně-městě třetí nejvyšší hodnota. V centrální části našeho regionu se tak koncentruje výrazně vyšší počet než sumárně u 7 ze 14 krajů v republice. Zároveň se jedná po Praze (26,0 %) o okres s nejvyšší hustotou cizinců, neboť tvoří více než pětinu místního obyvatelstva. S ohledem na původ je zde koncentrována po Praze (174,5 tis.) a Brně-městě (34,9 tis.) třetí nejpočetnější komunita obyvatel z Ukrajiny. Celkem jich bylo v Plzni-městě lokalizováno přes 29 tis. a tvořili 64,3 % z celkového počtu cizinců žijících v tomto okrese.

Druhým nejatraktivnějším okresem z pohledu cizinců je v rámci našeho kraje okres Tachov, kde se koncentrují firmy v průmyslových zónách podél dálnice D5 směřující na Německo. Na jeho území bylo k 31. 12. 2025 evidováno 10,9 tis. cizinců, což v přepočtu na místní obyvatele představuje 18,8 %, a jedná se tak mezi okresy po Praze a Plzni-městě o třetí nejvyšší podíl. Naopak početně nejmenší skupina cizinců byla v rámci Plzeňského kraje mapována na Rokycansku, kde jich žilo jen 4 535. V přepočtu na obyvatele pak nejnižší koncentraci vykazoval okres Plzeň-sever s hodnotou 5,8 %.

Z hlediska struktury státních občanství je v rámci okresů našeho kraje možné spatřovat určité diference. V příhraničních okresech jako jsou Tachov a Domažlice se v obou případech na druhém místě po Ukrajincích nacházela silná komunita obyvatel pocházejících z Vietnamu. Konkrétně v okrese Domažlice tvoří Vietnamci téměř čtvrtinu všech evidovaných cizinců. Současně se v okrese Tachov mezi pěti nejčetnějšími státními občanstvími nacházela i skupina cizinců z již zmiňovaných Filipín. Naopak v okresech Domažlice a Klatovy se s vyšší četností objevují cizinci pocházející z Německa. Zároveň se právě v těchto okresech na rozdíl od zbývajících v Plzeňském kraji mezi nejčetnějšími neobjevili cizinci z Bulharska, kteří měli nejvyšší procentuální zastoupení na Tachovsku (7,3 %).

Tab. 2 Cizinci v okresech Plzeňského kraje k 31. 12. 2025¹⁾

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 734 352 264
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz