Chov drůbeže a prasat v Plzeňském kraji v roce 2025

I přes pokles celkového stavu drůbeže došlo v rámci chovu v Plzeňském kraji k početně nejvýraznějšímu růstu nosných slepic v Česku. Region se umístil z hlediska průměrné snášky konzumních vajec na nosnici na první příčku v mezikrajském srovnání. Ke snížení stavu došlo i v případě chovu prasat, které jsou z více než třetiny tvořeny prasaty na výkrm. Přes meziroční navýšení průměrného počtu selat odchovaných na prasnici bylo v roce 2025 zaznamenáno vyšší procento úhynu z jejich celkového počtu narozených.

Od roku 2025 jsou data za Středočeský kraj a Hl. město Praha uváděna odděleně. Pro účely napsání tohoto komentáře byla tato data sloučena, aby bylo možné údaje meziročně porovnat.

Chov drůbeže

K 31. 12. 2025 činily stavy drůbeže v Plzeňském kraji celkem 3,3 mil. kusů a přesto, že po dvou letech růstu meziročně klesly o 7,3 %, tj. o 261,2 tis. ks, jednalo se mezi ztrátovými regiony o nejméně výrazný pokles. Ke snížení došlo ve srovnání s koncem roku 2024 ve všech krajích kromě Královéhradeckého, kde naopak stavy výrazně narostly (o 66,0 %), Jihomoravského a Ústeckého kraje. Relativně nejvýraznější snížení bylo evidováno na Karlovarsku, kde chov dosáhl jen mírně nad čtvrtinu hodnoty mapované v předchozím roce. Na republikovém chovu se náš kraj podílel 14,1 % a jedná se tak o čtvrtý nejvyšší podíl po Středočeském (vč. Prahy), Jihomoravském a Pardubickém kraji. Právě ve Středočeském kraji s Prahou byl lokalizován početně největší chov, který i přes nejvýraznější meziroční ztrátu přes 2 mil. ks drůbeže dosahoval k 31. 12. 2025 rozsahu 5,2 mil. ks, tj. podílu 22,1 %. Z hlediska počtu bylo nejméně drůbeže chováno v Libereckém kraji, kde zemědělci evidovali v úhrnu pouze 34,5 tis. ks, tj. 0,1 % z celorepublikových hodnot.

Drůbež byla tvořena ke konci roku 2025 z 36,2 % nosnými slepicemi, tj. o 5,1 procentních bodů více než v předchozím roce. Jejich počet se meziročně navýšil o 7,8 %, což byl v případě Plzeňského kraje nárůst o 86,9 tis. ks a zároveň nejvyšší početní přírůstek mezi regiony Česka. Hodnota stavu nosnic zde dosáhla přes 1,2 mil. ks, po Středočeském kraji (vč. Prahy) druhého nejvyššího počtu. S ohledem na průměr roku 2025 představovaly stavy nosnic v kraji hodnotu téměř 1,2 mil. ks, což bylo dokonce o 27,1 % více než průměr roku 2024. Zároveň se tak v regionu nacházela téměř pětina všech nosnic v republice. 

V roce 2025 dosáhla průměrná snáška konzumních vajec na jednu slepici v kraji hodnoty 320,0 vajec, což je ve srovnání s předchozím rokem nepatrné snížení. Plzeňský region se tak v produktivitě nosnic umístil v mezikrajském srovnání na první příčce a zároveň výrazně nad průměrem Česka (314,7 ks). Celkem snesly nosnice v Plzeňském kraji 383,3 mil. konzumních vajec, což představovalo v důsledku jejich meziročního nárůstu i více než čtvrtinové (o 80 mil. vajec) navýšení snášky. Plzeňský kraj se na celorepublikové produkci podílel 23,7 % a jednalo se tak po Středočeském kraji (vč. Prahy) o druhý nejvyšší podíl mezi regiony Česka.

Jatkami prošlo v roce 2025 v Plzeňském kraji 24,4 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže, což představuje podíl 9,4 % na celkové produkci v Česku. Zároveň se jedná o pátý největší objem výroby mezi kraji. Výroba na Plzeňsku se ve srovnání s rokem 2024 snížila o více než desetinu. Regionem s nejvyšší produkcí byl Jihomoravský kraj, kde bylo vyrobeno 23,1 %, tj. téměř 60 tis. t živé hmotnosti celorepublikové (259,3 tis. t živé hmotnosti) jatečné drůbeže.

Tab. 1 Chov drůbeže v Plzeňském kraji

Chov prasat

V rámci Plzeňského kraje byl ke konci roku 2025 mapován 1,5% meziroční pokles chovu prasat, jejichž stav tak činil 110 303 ks, tj. o 1,6 tis. ks méně než v předchozím roce. Stav byl mezi kraji Česka pátý nejvyšší. Na celkovém počtu prasat v Česku, který činil 1,5 mil. ks, se tak plzeňský chov podílel 7,6 %. Početně největší chov byl mapován ve Středočeském kraji (vč. Prahy), kde bylo lokalizováno 336,5 tis. ks, tj. 23,2 % ze všech prasat v republice. Naopak nejnižší stav byl evidován v Libereckém kraji, který se s hodnotou 17,1 tis. ks podílel na úhrnu v rámci Česka pouhými 1,2 %.

Na základě struktury podle váhových kategorií a účelu chovu tvořily v Plzeňském kraji k 31. 12. 2025 největší podíl prasata na výkrm (téměř 35 %), z nichž se ve více než polovině případů jednalo o zvířata ve váhové kategorii 50 - <80 kg ž. hm. Téměř třetinu chovu prasat pak v regionu představují selata (ž. hm. nižší než 20 kg). Pětinou se podílí mladá prasata
(ž. hm. 20 - <50 kg) a 8,1 % prasata chovná (50 kg ž. hm a více) konkrétně s více než 70% podílem prasnic. Jak v případě mladých, tak chovných prasat, byl zaznamenán meziroční nárůst 5,7 % na rozdíl od selat a prasat na výkrm, kde došlo ve srovnání s rokem 2024 k poklesu.

Celkem se v kraji v průběhu roku 2025 narodilo 253,5 tis. ks selat, z nichž bohužel téměř 11 % uhynulo, což je o 1,6 procentních bodů více než v předchozím roce. Odchováno tak bylo pouze 225,8 tis. selat, přesto se jedná meziročně o 13,3 tis. více kusů. Na jednu prasnici tak v průměru připadlo ročně 34,0 odchovaných selat, což byla po Ústeckém (36,7) a Olomouckém kraji (34,3) třetí nejvyšší hodnota v Česku.

V rámci Česka došlo meziročně k 6,4% nárůstu výroby jatečných prasat na hodnotu 276,4 tis. t ž. hm., což se kromě Plzeňského kraje projevilo růstem i ve většině zbývajících regionů. Výjimku tvořily pouze Ústecký a Jihočeský kraj, které naopak zaznamenaly pokles. Na celkovém objemu produkce jatečných prasat v Česku se Plzeňský kraj s hodnotou 22,0 tis. t živé hmotnosti podílel 8,0 % a řadí se tak na páté místo v mezikrajském srovnání. V komparaci s rokem 2024 se hodnota objemu výroby v regionu navýšila o téměř 10 %. Mezi největší producenty, u kterých v obou případech výroba překročila hranici 60 tis. t ž. hm., patřily Středočeský kraj (vč. Prahy) s podílem 23,5 % a Vysočina s 21,9 %. Právě Vysočina je regionem, kde byla zároveň mapována nejvyšší hodnota v rámci ukazatele intenzity chovu prasat, kdy na 100 ha obhospodařované orné půdy připadlo přes 111 ks prasat, což je téměř dvojnásobná hodnota ve srovnání s republikovým průměrem (58,0 ks). V Plzeňském kraji ukazatel dosáhl hodnoty 53,1 ks.

Tab. 2 Chov prasat v Plzeňském kraji

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz