Chov drůbeže a prasat v Plzeňském kraji v roce 2024

V Plzeňském kraji chovali zemědělci v průměru roku 2024 téměř pětinu všech nosnic v republice. Jejich počet se u nás meziročně významně zvýšil, a to nejvíce ve srovnání s ostatními regiony Česka. S větším množstvím nosných slepic souvisela i rostoucí snáška konzumních vajec, která přesáhla hodnotu z roku 2023 o více než dvě třetiny. Nejvýraznější růst mezi regiony byl patrný i v případě stavu prasat. O více než třicet procent se navýšil počet selat.

Chov drůbeže

Ke konci roku 2024 chovali zemědělci na Plzeňsku 3,6 mil. kusů drůbeže, což je o 27,8 % více než v předchozím roce, a zároveň třetí nejvýraznější relativní růst v rámci ostatních regionů Česka. Na republikovém chovu se tak podílíme 13,9 %, což je ve srovnání s rokem 2023 o 1,1 procentního bodu více. Absolutně se počet drůbeže v kraji meziročně navýšil o více než 780 tis. kusů, což představuje po Středočeském kraji se společně evidovanou Prahou (nárůst o 2,8 mil. kusů) druhou nejvyšší hodnotu. Naopak k největšímu úbytku stavu drůbeže došlo v Královéhradeckém kraji, kde se počet snížil téměř o polovinu (o 1,1 mil. kusů). Plzeňský kraj se nacházel na čtvrtém místě v počtu chované drůbeže, a to za krajem Středočeským (vč. Prahy), Pardubickým a Jihomoravským. Právě ve Středočeském kraji s Prahou je lokalizován největší podíl, a to 28,6 % z celorepublikového chovu drůbeže, a počet se zde meziročně navýšil o 60,0 %. Nejslabší chov byl mapován v Libereckém kraji, kde došlo k meziročnímu snížení o 44,6 %, a ke konci roku 2024 se zde nacházelo pouze 41,6 tis. kusů (0,2% podíl na Česku) chované drůbeže.

Z celkového stavu drůbeže k 31. 12. 2024 v Plzeňském kraji představovaly 31,1 % (1,1 mil. kusů) nosnice a jejich počet meziročně narostl o 26,6 % (tj. o 234,7 tis. kusů). Jedná se tak o nejvyšší relativní nárůst mezi kraji Česka.

S ohledem na průměr roku 2024 představovaly stavy nosnic v kraji hodnotu 942,5 tis. kusů, což je dokonce o 71,1 % více než průměr roku 2023. Zároveň se tak v regionu nacházela téměř pětina všech nosnic v republice. Kromě Plzeňského byl mapován nárůst průměru jejich stavů pouze u dvou dalších regionů v rámci Česka, a to ve Zlínském (o 5,1 %) a Středočeském kraji vč. Prahy (o 2,6 %). Ostatní regiony zaznamenaly pokles, který byl nejvýraznější na Vysočině, kde se průměrný stav nosnic snížil o více než polovinu. Vysočina se tak s počtem 5,4 tis. chovaných nosnic stala krajem s druhý nejnižším průměrným stavem po kraji Libereckém (2,4 tis. kusů).

Nosnice celkem v průběhu roku 2024 snesly v Plzeňském kraji 303,1 mil. kusů konzumních vajec, což představuje průměrně 321,6 kusů na jednu nosnici, a jedná se tak o třetí největší celkovou i průměrnou snášku vajec v mezikrajském porovnání. S rostoucím počtem nosnic v regionu výrazně narostla i celková snáška vajec. Meziroční nárůst, který byl nejvyšší mezi regiony Česka, dosahoval hodnoty 69,7 %, tj. navýšení o více než 124 mil. kusů vajec. Z hlediska průměru na jednu nosnici však snáška mírně klesla (o 2,7 kusů), přesto se stále nacházela výrazně nad průměrem Česka (314,0 kusů na 1 nosnici).

Na jatka šlo v roce 2024 v Plzeňském kraji 27,1 tis. tun živé hmotnosti jatečné drůbeže, což představuje podíl 10,2 % na celkové produkci Česka. Zároveň se jedná o pátý největší objem výroby mezi kraji, meziročně nás o jednu příčku níž posunul Jihočeský kraj. Výroba na Plzeňsku se ve srovnání s rokem 2023 snížila jen mírně o necelé jedno procento. Naopak v Jihočeském kraji byl mapován nejvyšší meziroční růst v Česku (o 16,7 %). Největším producentem byl Jihomoravský kraj, kde byla vyrobena více než pětina (58,6 tis. t živé hmotnosti) celorepublikové (266,9 tis. t živé hmotnosti) jatečné drůbeže.

Chov prasat

Stav prasat se v Plzeňském kraji k 31. 12. 2024 meziročně navýšil ve srovnání ostatních krajů Česka nejvíce, a to o 18,5 %, tj. o 17 488 kusů. Dosáhl tak 111,9 tis. kusů, což byla pátá nejvyšší hodnota. Na celkovém počtu prasat v Česku, který činil 1,4 mil. kusů, se tak plzeňský chov podílel 7,9 %. Početně největší chov byl mapován ve Středočeském kraji (vč. Prahy), kde je lokalizováno 22,8 % všech prasat v republice. Naopak v kraji Karlovarském, kde jich bylo nejméně, a to pouze 1,1 %.

Na základě struktury podle váhových kategorií a účelu chovu byl nárůst zřejmý zejména u selat do 20 kg živé hmotnosti, kterých meziročně přibylo téměř 30 %. Jejich počet tak ke konci roku 2024 dosáhl v Plzeňském kraji hodnoty 36,3 tis. kusů a na republikovém stavu se podílel 9,1 %. Celkem se v kraji v průběhu roku narodilo 234,2 tis. kusů selat, z nichž bohužel 9,3 % uhynulo, a odchováno jich tedy bylo pouze 212,4 tis. kusů. Na jednu prasnici tak v průměru připadlo ročně více než 32 odchovaných selat, což byla nejvyšší hodnota mezi kraji.

V rámci skupiny prasat na výkrm, která tvořila největší část z celkového chovu v regionu (36,8 %), došlo k téměř čtvrtinovému meziročnímu navýšení, což je nejvíce ve srovnání s ostatními regiony Česka. Konkrétně se nejvyšší nárůst v této kategorii týkal nejrozsáhlejší váhové skupiny 50 až 80 kg živé hmotnosti, v rámci níž počet vzrostl o více než polovinu hodnoty roku 2023 a dosáhl téměř 21 tis. kusů.

Chovná prasata (50 kg živé hmotnosti a více) představovala v roce 2024 v kraji pouze 7,5 % z celkového stavu a i jejich počet zaznamenal mírný meziroční růst (o 1,6 %). Z hlediska struktury chovná prasata z více než 72 % tvořily prasnice, jejichž stav ve srovnání s předchozím rokem narostl o 4,0 % (o 234 kusů). U zbývajících kategorií, tj. prasniček a kanců, došlo k poklesu.

Na celkovém objemu produkce jatečných prasat v Česku se Plzeňský kraj s hodnotou 20,1 tis. t živé hmotnosti podílel 7,7 % a řadí se tak na páté místo v mezikrajském srovnání. V komparaci s rokem 2023 se hodnota objemu výroby v regionu navýšila o 10,4 %, což představuje druhý nejvýraznější progres po Jihomoravském kraji (nárůst o 16,0 %). Mezi největší producenty patřila Vysočina (58,8 tis. t živé hmotnosti), kde bylo vytvořeno 22,6 % republikové výroby, následována s téměř totožnou hodnotou Středočeským krajem vč. Prahy.

Kontakt:

Mgr. Stanislava Zychová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
T: 377 612 253
M: 704 688 719
E: stanislava.zychova@csu.gov.cz