Charakteristiky okresů

Okres Domažlice patří svou polohou mezi pohraniční okresy Plzeňského kraje. Západní a jihozápadní částí sousedí v délce 75 km se SRN, na severu s okresem Tachov, na severovýchodě s okresem Plzeň-jih, na východě a na jihu s okresem Klatovy. Rozloha okresu Domažlice (1 051,9 km²) představuje 13,8 % plochy Plzeňského kraje. Celková hustota k 31. 12. 2025 činila 52,9 obyvatel na 1 km².

Na území okresu Domažlice leží správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) Domažlice a Horšovský Týn. Okres zároveň zahrnuje 5 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále SO POÚ): Domažlice, Kdyně a Poběžovice (SO ORP Domažlice), Horšovský Týn, Staňkov (SO ORP Horšovský Týn). Do okresu Domažlice patří 76 obcí, tj. 15,2 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji.

Z hlediska ochrany životního prostředí byla na území okresu vyhlášena 1 chráněná krajinná oblast (Český les) a 27 maloplošných chráněných území, v tom 1 národní přírodní rezervace (Čerchovské hvozdy), 12 přírodních rezervací (např. Drahotínský les) a 14 přírodních památek (např. Louka u Šnajberského rybníka).

K 31. 12. 2025 zaujímala zemědělská půda 56 327 ha (53,5 % rozlohy okresu), z toho 35 533 ha představovala orná půda (63,1 % zemědělské půdy). Trvalé travní porosty se rozkládaly na ploše 19 248 ha, zahrady a ovocné sady na ploše 1 547 ha. Nezemědělská půda činila 48 863 ha (46,5 % rozlohy okresu), z toho lesní pozemky zaujímaly 39 732 ha (81,3 % nezemědělské půdy). Rostlinná výroba v okrese je zaměřena především na pěstování pšenice, ječmene, řepky olejky a kukuřice na zeleno a na siláž. Živočišná výroba se orientuje především na chov skotu (hlavně pro masný průmysl), prasat, drůbeže, ovcí a beranů.

Silniční a dálniční síť okresu měřila k 1. 1. 2026 celkem 714,6 km, z toho silnice I. třídy tvořily 62,0 km, II. třídy 192,6 km a III. třídy 460,0 km. K významným silničním spojnicím mezinárodního významu patří Plzeň-Folmava. Železniční síť je poměrně řídká. Významná železniční spojnice Plzeň-Domažlice pokračuje přes Českou Kubici do SRN. Tato trať sloužila v minulých letech převážně pro nákladní dopravu, v dnešní době je využívána i pro osobní dopravu pro mezinárodní rychlík Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov. Významný je i místní osobní spoj Domažlice-Furth im Wald.

Okres Domažlice byl k 31. 12. 2025 s počtem obyvatel 55 625 druhým nejméně lidnatým okresem v Plzeňském kraji, žilo zde 9,0 % z celkového počtu obyvatel kraje. Více než polovina obyvatel (52,2 %) žila v 7 městech okresu (v Bělé nad Radbuzou, Blížejově, Domažlicích, Horšovském Týně, Kdyni, Poběžovicích a Staňkově). V největším městě okresu Domažlicích bydlelo 10 973 obyvatel, tj. 19,7 % z celkového počtu obyvatel okresu. Meziročně se počet obyvatel v okrese snížil o 289, což byl v meziokresním porovnání po Plzni-městě druhý nejzásadnější úbytek obyvatelstva v kraji. V okrese se v průběhu roku 2025 živě narodilo 384 dětí, což představuje meziroční pokles o 23 narozených. Migrační saldo na 1 000 obyvatel činilo -0,8 osob, jeho hodnota tak byla stejná jako v předchozím roce. Na straně přirozené měny byl zaznamenán úbytek -4,4 osob na 1 000 obyvatel středního stavu.

K 31. 12. 2025 činil počet obyvatel ve věku 65 let a více v okrese Domažlice 11 970 osob, meziročně se tak zvýšil o 48 osob. Počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) se meziročně naopak mírně snížil (o 103 osob) na 35 514. Počet dětí ve věku 0–14 let se oproti roku 2024 snížil o 234 dětí a činil 8 141. V okrese tedy dochází k rychlému stárnutí populace.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2025 v okrese evidováno 11 201 ekonomických subjektů, z toho nejvíce tvořily fyzické osoby (77,2 %). Okres Domažlice je okresem průmyslově zemědělským. Průmyslové podniky jsou soustředěny hlavně v Domažlicích, ve Kdyni, v Klenčí pod Čerchovem a Horšovském Týně. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří Gerresheimer Horšovský Týn, spol. s r.o. (zpracování termoplastů, výroba plastových dílů a výrobků pro medicínský průmysl),  Trans World Hotels & Entertainment, a.s. (ubytování a stravování, velkoobchod a maloobchod), Výrobní společnost Čerchov s.r.o., EPIC JOB s.r.o. (agentury zprostředkující zaměstnání), DOTIKO s.r.o. (zprostředkování činností realitních agentur), KDYNIUM a.s. (výroba přesných odlitků z oceli a tvárných litin), Palasino Group, a.s. (herny, kasina, sázkové kanceláře), Domažlická nemocnice a.s. a Meclovská zemědělská a.s.

V rámci okresu byla v roce 2025 zahájena výstavba 187 bytů, z nichž u 115 případů šlo o byty v rodinných domech. Meziročně došlo v obou případech k výraznému nárůstu, v celkovém počtu dokonce ke zdvojnásobení zahájených bytů.

Podle údajů úřadu práce k 31. 12. 2025 bylo v okrese Domažlice evidováno 1 559 uchazečů o zaměstnání, z toho 873 žen, 132 absolventů a mladistvých a 305 občanů se zdravotním postižením. Pracovních míst v evidenci úřadu práce bylo 587, na 1 pracovní místo tak připadlo 2,7 uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob (4,12 %) představoval třetí nejvyšší podíl v kraji. V porovnání s rokem 2024 se podíl nezaměstnaných osob zvýšil (o 0,37). Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v domažlickém okrese v posledních letech dosažen v roce 2013 (6,42 %).

Ve školním roce 2025/2026 představovala síť předškolních a školských zařízení v okrese 38 mateřských škol, 26 základních škol, 2 gymnázia, 6 středních škol vyučujících obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia a 2 s nástavbovým studiem.

Okres Domažlice patří k okresům s bohatou kulturní tradicí. Výhody okresu spočívají především v relativně zdravém životním prostředí a ve spolupráci se zahraničím při realizaci některých investic.

Klatovský okres patří mezi příhraniční okresy České republiky. Na severu a západě hraničí s okresy Plzeňského kraje (Plzeň-jih a Domažlice), na východě s okresy Jihočeského kraje (Strakonice a Prachatice) a na jihu tvoří hranici okresu v délce 70 km státní hranice se SRN. Rozloha okresu Klatovy (1 945,6 km²) zaujímá 25,4 % z celkové rozlohy kraje a je jeho největším okresem. Celková hustota k 31. 12. 2025 činila 44,6 obyvatel na 1 km² a po tachovském okresu je druhým nejřidčeji osídleným okresem v Plzeňském kraji.

Na území okresu Klatovy leží tři správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) Horažďovice, Klatovy a Sušice. Okres zároveň zahrnuje 6 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále SO POÚ): Horažďovice (SO ORP Horažďovice), Klatovy, Nýrsko a Plánice (SO ORP Klatovy) a Sušice, Kašperské Hory (SO ORP Sušice). Do okresu Klatovy patří 94 obcí, tj. 18,8 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji.

Z hlediska životního prostředí patří okres k nejlepším v kraji. Jižní polovina území (podhůří Šumavy a Šumava) patří k nejkvalitnějším oblastem České republiky. Na území okresu Klatovy se vyskytuje v porovnání s ostatními okresy nejvíce chráněných území: 1 národní park (Šumava), 1 chráněná krajinná oblast (Šumava) a 55 maloplošných chráněných území, v tom 2 národní přírodní památky (Americká zahrada a Pastviště u Fínů), 2 národní přírodní rezervace (Bílá Strž a Černé a Čertovo jezero), 16 přírodních památek a 35 přírodních rezervací.

V roce 2025 bylo v zemědělství obhospodařováno 89 479 ha zemědělské půdy (46,0 % z celkové výměry okresu). Z této výměry připadlo 47 653 ha na ornou půdu (53,3 %). Nezemědělská půda zaujímala 105 086 ha, z toho lesní pozemky 84 659 ha (80,6 %). Lesy se tak rozkládají na 43,5 % plochy okresu. Z obilovin se nejvíce v klatovském okrese pěstuje pšenice a ječmen, za poslední desetiletí se zvýšila osevní plocha řepky. Pěstují se zde také brambory (konzumní i průmyslové). Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu, rozšiřují se počty ovcí a koz.

Okres Klatovy disponuje řídkou železniční sítí. Na velkém území Šumavy (Hartmanice, Kašperské Hory) neexistuje železniční spojení. Okresem probíhá hlavní železniční trať Plzeň-Klatovy-Železná Ruda, východním okrajem trať Plzeň-České Budějovice a vedlejší trať uvnitř okresu Horažďovice-Klatovy-Domažlice. V Železné Rudě je železniční celní přechod se SRN. Poměrně hustá síť silnic nesplňuje požadované technické parametry automobilové dopravy. Silniční a dálniční síť bez místních komunikací k 1. 1. 2026 měřila 1 144,2 km, z toho silnice I. třídy tvořily 109,7 km, II. třídy 358,9 km a III. třídy 675,6 km.

Okres Klatovy byl k 31. 12. 2025 s počtem obyvatel 86 710 druhým nejlidnatějším okresem v Plzeňském kraji, bydlí zde 14,1 % z celkového počtu obyvatel kraje. Počet obyvatel se meziročně nepatrně snížil (o 12). V 15 městech okresu (v Horažďovicích, Hrádku, Janovicích nad Úhlavou, Kašperských Horách, Klatovech, Kolinci, Měčíně, Mochtíně, Nalžovských Horách, Nýrsku, Plánicích, Strážově, Sušici, Švihově a Železné Rudě) žilo k 31. 12. 2025 nejvíce obyvatel okresu, a to 66,5 %. V největším městě okresu v Klatovech bydlelo 22 921 obyvatel, tj. 26,4 % z celkového počtu obyvatel v okrese. Počet obyvatel na Klatovsku postupně klesal, nejvíce jich měl okres v roce 2009 a nejméně v roce 2021. Na poklesu obyvatel se podílela nízká porodnost, která nestačila pokrýt přirozenou měnu obyvatelstva. V roce 2025 se zde živě narodilo 573 dětí, ale zemřelo 1 022 osob. Dalším faktorem, který v minulosti vedl ke snižování počtu obyvatel, se stalo migrační saldo. Od roku 2010 převažoval počet vystěhovalých nad přistěhovalými také z důvodu nedostatku pracovních příležitostí v okrese. Změna nastala od roku 2018, kdy se každoročně do okresu více lidí přistěhovalo, než vystěhovalo. V roce 2022 byl dokonce počet přistěhovalých (3 590) dlouhodobě nejvyšší. V roce 2023 a 2024 došlo u přistěhovalých k poklesu a v roce 2025 meziročně k nárůstu na 1 991, vystěhovalých naopak bylo v roce 2023 a 2024 vždy více, ale v roce 2025 meziročně méně (1 554 osob).

Okres Klatovy dosahuje z hlediska věkové struktury nejvyššího průměrného věku ze všech okresů z Plzeňského kraje. Průměrný věk obyvatel zde ke konci roku 2025 činil 45,0 let. Meziročně se zde snížil počet dětí ve věku 0–14 let (o 2,8 %), počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) se mírně zvýšil o 0,3 % a počet obyvatel ve věku 65 let a více vzrostl o 0,8 %.

Podle registru ekonomických subjektů bylo v okrese Klatovy k 31. 12. 2025 evidováno 19 247 ekonomických subjektů, z toho nejvíce tvořily fyzické osoby (77,0 %). Průmyslová výroba je převážně soustředěna do Klatov, Sušice a Horažďovic. Mezi významné průmyslové podniky a největší zaměstnavatele patří Rodenstock ČR s.r.o. (výroba brýlových obrub, vybavení pro oční optiky), Pfeifer Holz s.r.o. (výroba dřevěných produktů), Intertell s.r.o. (výroba a montáž výrobků z plastů a kovů pro automobilový a galanterní průmysl), NOVARES CZ Janovice s.r.o. (výroba plastových výrobků), Holz Schiller s.r.o. (výroba a montáž dřevěných schodišť), OKULA Nýrsko a.s. (výroba brýlové optiky, plastové díly pro farmacii a potravinářství) a Solodoor a.s. Sušice (výroba interiérových dveří a obložkových zárubní). Dalšími významnými zaměstnavateli okresu jsou také Západočeské konzumní družstvo Sušice, Drůbežářské závody Klatovy a.s., Mlékárna Klatovy s.r.o., Pekárny a cukrárny Klatovy a.s., ale také Klatovská nemocnice a.s. a Sušická nemocnice s.r.o.

V roce 2025 byla zahájena v okrese Klatovy výstavba 151 bytů, přičemž byty v rodinných domech tvořily 80,8 % (122 bytů).

Podle údajů úřadu práce zde bylo k 31. 12. 2025 evidováno 2 331 uchazečů o zaměstnání, z toho 1 157 žen, 159 absolventů a mladistvých a 314 občanů se zdravotním postižením. Na 1 pracovní místo připadlo 4,8 uchazečů. K 31. 12. 2025 činil podíl nezaměstnaných osob 4,08 % (čtvrtý nejvyšší podíl v kraji), oproti roku 2024 se podíl zvýšil o 0,42 procentních bodů. Od roku 2011 zde bylo dosaženo nejvyššího podílu nezaměstnaných osob v roce 2013 (7,27 %) a nejnižšího v roce 2018 (2,37 %).

Ve školním roce 2025/2026 obsahovala síť předškolních a školských zařízení v okrese 43 mateřských škol, 44 základních škol, 2 gymnázia, 5 středních škol vyučujících obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia a 3 střední školy s nástavbovým studiem.

Okres Klatovy tvoří jednu rozsáhlou rekreační oblast, velmi atraktivní a stále vyhledávanější. V popředí zájmu stojí oblast Šumavy, ale i její podhůří, dále pak města Sušice a Klatovy. Rekreaci u vody umožňuje povodí Otavy, rybníky Hnačov a Valcha.

Okres Plzeň-město leží zhruba uprostřed Plzeňského kraje, na západě a severu sousedí s okresem Plzeň-sever, na jihu a jihovýchodě s okresem Plzeň-jih a na východě s okresem Rokycany. Rozloha okresu (261,4 km²) zaujímá 3,4 % z celkové rozlohy kraje. Celková hustota obyvatelstva k 31. 12. 2025 činila 796,3 obyvatel na 1 km². Okres Plzeň-město je nejmenším, ale zároveň nejhustěji osídleným okresem Plzeňského kraje.

Okres Plzeň-město má 15 obcí, z toho 2 se statutem města (Plzeň a Starý Plzenec). Do konce roku 2006 byl okres Plzeň-město tvořen pouze městem Plzeň, s platností od 1. 1. 2007 patří do okresu Plzeň-město dalších 14 obcí: Dýšina, Chrást a Kyšice (z okresu Plzeň-sever) a Chválenice, Letkov, Lhůta, Losiná, Mokrouše, Nezbavětice, Nezvěstice, Starý Plzenec, Šťáhlavy, Štěnovický Borek a Tymákov (z okresu Plzeň-jih). Okres Plzeň-město představuje zároveň správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Plzeň, který se dále člení na dva správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ) Plzeň a Starý Plzenec.

Z hlediska životního prostředí patří Plzeň a její okolí k nejvíce zatíženým oblastem. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město několikanásobně převyšují hodnoty měrných emisí v celé ČR. Město Plzeň a jeho okolí je zatíženo vysokou koncentrací škodlivých látek z průmyslových aktivit a silniční dopravy. Přetížená silniční síť se výrazně podílí na zhoršeném životním prostředí nejen emisemi (tuhými a oxidy siřičitými a dusíku), ale i hlukem. Přesto se na území nachází 12 maloplošných chráněných oblastí.

Zemědělství nemá v Plzni a přilehlém okolí výrazné postavení. Zemědělské podniky k 31. 12. 2025 hospodařily na 12 321 ha zemědělské půdy (47,1 % z celkové výměry okresu), z toho ornou půdu tvořilo 8 527 ha (69,2 % zemědělské půdy). Nezemědělská půda zaujímala 13 821 ha, z toho výměra lesních pozemků činila 6 544 ha (47,3 %). Rostlinná výroba v okrese Plzeň-město byla zaměřena zejména na pěstování pšenice, ječmene, brambor, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se soustřeďuje především na chov skotu a prasat.

Silniční a dálniční síť v okrese Plzeň-město k 1. 1. 2026 měřila 244,5 km, z toho dálnice tvořily 11,6 km, silnice I. třídy 59,5 km, silnice II. třídy 59,5 km a silnice III. třídy 113,9 km. Okres protínají železniční tratě regionálního i celostátního charakteru, 6 celostátních tratí přímo vyjíždí z Plzně (do Prahy, Českých Budějovic, Klatov a Železné Rudy, Domažlic, Chebu a Žatce).

K 31. 12. 2025 žilo na území okresu Plzeň-město 208 169 obyvatel. Podle počtu obyvatel je okres Plzeň-město nejlidnatějším okresem Plzeňského kraje a bydlí zde 33,9 % obyvatel kraje. V krajském městě Plzni žilo 187 863 obyvatel, tj. 90,2 % obyvatel okresu. Od roku 2011 se počet obyvatel okresu každoročně zvyšoval až do roku 2024. Nejvíce obyvatel žilo na území okresu ve sledovaném období právě v roce 2024, ale meziroční nárůst byl historicky největší mezi roky 2021 a 2022 (13 110). Počet obyvatel rostl výhradně díky kladnému migračnímu saldu. V roce 2023 se v okrese živě narodilo 1 695 dětí a zemřelo 1 960 obyvatel.

Z hlediska věkové struktury dosahuje okres Plzeň-město třetího nejnižšího průměrného věku v Plzeňském kraji. Průměrný věk obyvatel zde ke konci roku 2025 činil 43,1 let. Meziročně v okrese vzrostl počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) o 0,5 %, tj. o 620 osob, mírně se zvýšil i počet seniorů ve věku 65 let a více o 0,2 % (o 64 osob), naopak počet dětí ve věku 0–14 let celkem významně klesl o 3,2 %, tedy o 976 dětí.

Podle registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2025 v okrese evidováno 53 787 ekonomických subjektů, z toho největší podíl tvořily fyzické osoby (68,4 %). Jedním z nejvýznamnějších a nejrozvinutějších odvětví okresu Plzeň-město je průmysl, a to jak strojírenský, tak i potravinářský. Strojírenský průmysl je zastoupen zejména podniky HP-Pelzer s.r.o. (výroba autodoplňků), LASSELSBERGER, s.r.o. (výroba a prodej keramických obkladů a dlažeb pro bytovou keramiku), ŠKODA TRANSPORTATION a.s. (výroba vozidel pro městskou a železniční dopravu), Daikin Industries Czech Republic s.r.o. (tepelná čerpadla a klimatizace) a Autoneum Pilsen s.r.o. (výroba tkanin a textilních podlahových krytin). K významným potravinářským podnikům v okrese patří Plzeňský Prazdroj a.s. (největší vývozce piva), BOHEMIA SEKT s.r.o. ve Starém Plzenci (významný producent vín a sektů) a STOCK Plzeň-Božkov s.r.o. (tradiční výrobce lihovin). Mezi další největší zaměstnavatele okresu patří také Fakultní nemocnice Plzeň, Západočeská univerzita, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. anebo Statutární město Plzeň.

V roce 2025 byla v tomto okrese zahájena výstavba 642 bytů, z nichž 75,2 % bylo v bytových domech. Celkem zde došlo meziročně k výraznému poklesu o více než polovinu, u zahájených bytů v bytových domech se jednalo o necelou polovinu (48,6 %).

Podle údajů úřadu práce zde bylo k 31. 12. 2025 evidováno 5 168 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 882 žen, 297 absolventů a mladistvých a 666 občanů se zdravotním postižením. Na 1 pracovní místo připadlo 2,3 uchazečů. K 31. 12. 2025 činil podíl nezaměstnaných osob v okrese 3,54 % a oproti roku 2024 se zvýšil o 0,58 procentního bodu. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl dosažen v delší časové řadě v roce 2013 (6,15 %), nejnižší podíl naopak v roce 2018 (1,79 %).

Centrum vzdělanosti v okrese i v regionu představuje město Plzeň, které svým rozvinutým školským systémem umožňuje širokou nabídku vzdělávání. Ve školním roce 2025/2026 představovala síť předškolních a školských zařízení v okrese Plzeň-město 73 mateřských škol, 54 základních škol, 6 gymnázií, 23 středních škol vyučujících obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia a 7 se studiem nástavbovým. Další možnosti studia poskytuje 1 konzervatoř a 4 vyšší odborné školy. Vysokoškolské vzdělání nabízí Západočeská univerzita ve svých 9 fakultách (ekonomické, pedagogické, filozofické, právnické, aplikovaných věd, elektrotechnické, strojní, zdravotnických studií a designu a umění Ladislava Sutnara).

Bohatý kulturní život a cestovní ruch v okrese Plzeň-město se koncentruje zejména do města Plzně. V Plzni můžeme najít několik divadelních scén, stálých kin, přírodní amfiteátr, muzea, galerie a knihovny. Historické centrum města Plzně patří k významným městským památkovým rezervacím. Plzeň je také neodmyslitelně spjata s tradičním pivovarnictvím. Pivovar Plzeňský Prazdroj patří mezi nejznámější pivovary na světě. V letních měsících návštěvníci mohou ocenit zejména Boleveckou rybniční soustavu, kolem které vede hustá síť turistických stezek a cyklostezek nebo přehradní nádrž České údolí.

Okres Plzeň-jih leží v jihozápadní části Plzeňského kraje. Sousedí se všemi okresy Plzeňského kraje a částečně s kraji Jihočeským a Středočeským. V rámci rozlohy okresu došlo od 1. 1. 2016 ke změně vlivem zrušení vojenského újezdu Brdy, jehož území částečně připadlo i třem obcím okresu Plzeň-jih (Borovno, Spálené Poříčí a Míšov). K 31. 12. 2025 tak již rozloha činila 1 068,3 km²a zaujímá 14,0 % z celkové rozlohy kraje. Podle rozlohy je okres Plzeň-jih čtvrtým největším okresem Plzeňského kraje. Hustota osídlení k 31. 12. 2025 činila 67,0 obyvatel na 1 km² a okres je tak třetím nejhustěji osídleným v kraji.

Na území okresu Plzeň-jih leží čtyři správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP) Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod. Okres zároveň zahrnuje 6 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále SO POÚ): Blovice a Spálené Poříčí (SO ORP Blovice), Nepomuk (SO ORP Nepomuk), Přeštice (SO ORP Přeštice), Dobřany, Holýšov a Stod (SO ORP Stod). Do okresu Plzeň-jih patří 99 obcí, tj. 19,8 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji.

Životní prostředí okresu Plzeň-jih lze v rámci kraje hodnotit celkem příznivě, je ovlivněno venkovským charakterem okresu a nízkým podílem průmyslu. Na území okresu se nově nachází 1 chráněná krajinná oblast (Brdy), dále 18 maloplošných chráněných území, v rámci nichž jde o 1 národní přírodní rezervaci (Chejlava), 11 přírodních památek a 6 přírodních rezervací (např. Chynínské buky).

V zemědělství Plzeňského kraje hraje okres Plzeň-jih významnou roli. Podle údajů k 31. 12. 2025 se zde hospodařilo na 61 664 ha zemědělské půdy (57,7 % rozlohy okresu), z toho na ornou půdu připadlo 44 153 ha (71,6 %). Nezemědělská půda činila 45 162 ha, z toho lesní pozemky 34 224 ha (75,8 %). Téměř třetinu (32,0 %) okresu tak pokrývají lesy, které se vyskytují převážně ve východní části okresu na úpatí Brd. Rostlinná výroba je orientována zejména na pěstování pšenice, ječmene, řepky a kukuřice (na zeleno i na siláž). Živočišná výroba se zde soustřeďuje především na chov skotu. Mezi známé zemědělské společnosti patří Zemědělská společnost Komorno, a.s. a Zemědělské družstvo Merklín u Přeštic.

Územím okresu probíhá několik důležitých dopravních tras. V železniční dopravě je to zejména trať Plzeň-České Budějovice. Dále je třeba zmínit tratě Plzeň-Klatovy (Železná Ruda) a Plzeň-Domažlice v návaznosti na přechody do SRN. Silniční a dálniční síť k 1. 1. 2026 bez místních komunikací měřila 835,3 km, z toho dálnice tvořily 8,1 km, silnice I. třídy 90,4 km, silnice II. třídy 209,1 km a silnice III. třídy 527,7 km.

Počtem 71 585 obyvatel ke konci roku 2025 se okres Plzeň-jih stal čtvrtým nejlidnatějším okresem v Plzeňském kraji. Bydlelo zde 11,6 % obyvatel kraje. V 8 městech (Blovicích, Dobřanech, Holýšově, Chotěšově, Nepomuku, Přešticích, Spáleném Poříčí a ve Stodě) žil výrazný podíl obyvatel okresu, a to 48,3 %. Od roku 2013 se počet obyvatel okresu postupně zvyšoval až do roku 2024, nyní meziročně mírně poklesl. Na přírůstku obyvatel se podílelo pouze kladné migrační saldo. V roce 2013 činil přírůstek stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu pouze 1,2 osob, v roce 2022 to bylo dokonce 31,7 osob a v roce 2023 zase jen 10,9 osob. Zcela rozdílné je to u přirozeného přírůstku, který je od roku 2011 každý rok záporný.

Oproti roku 2024 se zde mírně zvýšil počet osob ve věkových skupinách 15–64 let (o 0,3 %) a 65 let a více (o 0,7 %). Naopak u dětí ve věku 0–14 let došlo meziročně k poklesu o 3,5 %. Postupný růst byl v okrese zaznamenán také u průměrného věku, který v roce 2025 dosáhl hodnoty 43,5 let.

Podle registru ekonomických subjektů bylo na území tohoto okresu k 31. 12. 2025 evidováno 15 008 ekonomických subjektů, z toho nejvyšší podíl tvořily fyzické osoby (80,3%). Zásoby nerostných surovin, které znamenají potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu, se v okrese Plzeň-jih využívají zejména jako surovinová základna pro průmysl stavebních hmot zastoupený především firmou LASSELSBERGER a.s. se sídlem v Plzni. Mezi významné podniky v okrese patří MD ELEKTRONIC spol. s r.o. v Chotěšově (výroba elektrických vodičů a kabelů), International Automotive Components Group s.r.o. v Přešticích (výroba dílů pro automobilový průmysl), VISHAY ELEKTRONIC spol. s r.o. se sídlem v Přešticích (výroba elektronických součástek), Sony DADC Czech Republic, s.r.o. ve Štěnovicích (kompletační, balící a logistické služby), STREICHER, spol. s r.o. Plzeň zabývající se výstavbou inženýrských sítí pro plyny a Murr CZ, s.r.o. ve Stodě (výroba elektrických rozvodných zařízení). K největším zaměstnavatelům na území okresu se řadí také Psychiatrická nemocnice v Dobřanech a nemocnice ve Stodě.

V okrese byla v roce 2025 zahájena výstavba 188 bytů, přičemž u 57,4 % se jednalo o byty v rodinných domech. Meziročně došlo k poklesu celkem o 44,4 %, u zahájených bytů v rodinných domech téměř o 30 %. 

Podle údajů úřadu práce bylo k 31. 12. 2025 evidováno na tomto území 3 845 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 067 žen, 262 absolventů a mladistvých a 540 občanů se zdravotním postižením. Na 1 pracovní místo připadlo 1,8 uchazečů. Okresy kolem Plzně jsou regiony s nejnižší nezaměstnaností v Plzeňském kraji. K hlavním důvodům nízké nezaměstnanosti patří především blízkost krajského města a vznik velkých podniků v jeho okolí. K 31. 12. 2025 zde činil podíl nezaměstnaných osob 3,56 %, v porovnání s ostatními okresy kraje je to po Plzni-městě druhá nejnižší hodnota. Je třeba zmínit, že od roku 2025 došlo ke sloučení datového podkladu pro okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Ve školním roce 2025/2026 představovala síť předškolních a školských zařízení v okrese 37 mateřských škol, 25 základních škol, 1 gymnázium a 2 střední školy vyučující obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia.

Okres Plzeň-jih svým charakterem, čistým životním prostředím i geografickou polohou přispívá k rozvoji cestovního ruchu v kraji.

Okres Plzeň-sever leží v severní části Plzeňského kraje a sousedí s okresy Plzeň-město a Plzeň-jih (na jihu), Rokycany (na východě) a Tachov (na západě). Severovýchodní část okresu hraničí se Středočeským krajem s okresem Rakovník, severozápadní část s Karlovarským krajem s okresy Karlovy Vary a Cheb a na severu má krátkou hranici s Ústeckým krajem s okresem Louny. Rozloha okresu Plzeň-sever (1 286,8 km²) tvoří 16,8 % z území kraje a okres se tak podle velikosti řadí na třetí místo. Celková hustota k 31. 12. 2025 činila 65,3 obyvatel na 1 km² a Plzeň-sever je tak čtvrtým nejhustěji osídleným okresem v Plzeňském kraji.

Na území okresu Plzeň-sever leží 2 správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP): Kralovice a Nýřany, které se dále člení na 7 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (dále SO POÚ): Kralovice, Manětín, Plasy (SO ORP Kralovice) a Město Touškov, Nýřany, Třemošná a Všeruby (SO ORP Nýřany). Do okresu Plzeň-sever patří 98 obcí, tj. 19,6 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji. Tento okres má hned po okrese Plzeň-jih druhý největší počet obcí v Plzeňském kraji.

V souvislosti s ochranou přírody a krajiny byla na území okresu vyhlášena 1 chráněná krajinná oblast a 19 maloplošných chráněných území. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko zasahuje do území okresu v jeho nejvýchodnější části. Největší chráněné území tvoří přírodní rezervace Střela. K nejvíce zdevastovaným oblastem po těžbě patří Nýřany-Tlučná-Vejprnice a průmyslová oblast kolem Horní Břízy a Kaznějova.

V roce 2025 bylo v zemědělství obhospodařováno 64 781 ha zemědělské půdy (50,3 % z celkové výměry okresu) a z této výměry připadlo 51 646 ha na ornou půdu (79,7 %). Nezemědělská půda činila 63 894 ha, z toho lesní pozemky 52 129 ha (81,6 %). Rostlinná výroba v okrese je zaměřena především na pěstování pšenice, ječmene, ovsa, řepky a kukuřice na zeleno a na siláž. Živočišná výroba se orientuje na chov drůbeže, skotu a prasat. K větším zemědělským podnikům patří Žihelský statek a.s., Kralovická zemědělská a.s. a D-K zemědělská a.s. v Kožlanech.

K 1. 1. 2026 měřila silniční a dálniční síť okresu 893,3 km, z toho dálnice tvořily 18,9 km, silnice I. třídy 79,0 km, II. třídy 268,6 km a III. třídy 526,7 km. Železniční síť je poměrně hustá, okresem procházejí mimo jiné i tři tratě celostátního charakteru: Plzeň-Domažlice, Plzeň-Cheb a Plzeň-Žatec.

Okres Plzeň-sever je podle počtu obyvatel třetím nejlidnatějším okresem Plzeňského kraje. K 31. 12. 2025 žilo na území okresu 84 037 obyvatel, tj. 13,7 % z celkového počtu obyvatel kraje. V 11 vybraných městech okresu (v Horní Bříze, Kaznějově, Kožlanech, Kralovicích, Manětíně, Městě Touškově, Nýřanech, Plasích, Třemošné, Úterý a ve Všerubech) bydlelo 39,2 % obyvatel okresu. Meziročně se celkový počet obyvatel v okrese zvýšil o 388 osob. Okres Plzeň-sever patří k okresům, kde se počet obyvatel zvyšoval a na růstu obyvatel se podílel hlavně přírůstek stěhováním. V roce 2023 představoval přírůstek stěhováním 5,2 osob na 1 000 obyvatel, naopak počet zemřelých (780) převažoval nad počtem živě narozených (698).

Průměrný věk obyvatel okresu Plzeň-sever byl druhý nejnižší v rámci okresů Plzeňského kraje (42,8). Oproti roku 2024 se zde snížil počet dětí ve věku 0–14 let o 223 (o 1,7 %), naopak počet obyvatel ve věku 65 let a více vzrostl o 159, tj. o 1,0 %, a počet osob v produktivním věku (15–64 let) se navýšil o 452, tedy o 0,8 %.

Podle registru ekonomických subjektů bylo v okrese k 31. 12. 2025 evidováno 18 951 ekonomických subjektů celkem, z toho nejvyšší podíl tvořily fyzické osoby (79,6 %). Surovinové zdroje v okrese vytváří základnu pro rozvoj těžebního průmyslu. K významným těžebním firmám v okrese patří firma LB MINERALS, s.r.o. se sídlem v Horní Bříze, která se zabývá především těžbou, úpravou a zpracováním kaolinů, jílů, živců, kameniva a písků. Společnost je součástí nadnárodní skupiny LASSELSBERGER a patří mezi významné dodavatele surovin ve střední Evropě. Dalšími významnými zaměstnavateli v okrese jsou například firmy Faurecia Plzeň, s.r.o. (specializuje se na design a výrobu autosedaček, automobilových interiérů a výfukových modulů), NOVEM Car Interior Design k.s. (výroba dřevěných dekorativních prvků do luxusních osobních automobilů pro celosvětový trh), GÜHRING s.r.o. (výroba špičkových nástrojů pro nejnáročnější úkoly průmyslového obrábění), DIOSS NÝŘANY a.s. (výroba kovových součástek), BEST, a.s. (výroba betonových výrobků), STÖLZE UNION, s.r.o. (výroba užitkového a ozdobného skla), SBS - NEPRON s.r.o. (střední a vyšší množství výroby s ručním a poloautomatickým osazováním, tříděním a balením), Integrated Micro-Electronics Czech Republic s.r.o. (vývoj, výroba a prodej elektronických komponent pro průmyslová odvětví), Faiveley Transport Plzeň s.r.o.(výroba a vývoj elektrických trakčních přístrojů, pantografů a trolejbusových sběračů) a COOP družstvo Plasy.

V roce 2025 byla v tomto regionu zahájena výstavba 391 bytů, z nichž většina (84,7 %) byla v rodinných domech. Meziročně se počet zahájených bytů nijak výrazně nezměnil.

Podle údajů úřadu práce zde bylo k 31. 12. 2025 evidováno 3 845 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 067 žen, 262 absolventů a mladistvých a 540 občanů se zdravotním postižením. Na 1 pracovní místo zde připadlo 1,8 uchazečů. K 31. 12. 2025 činil podíl nezaměstnaných osob 3,56 %, v porovnání s ostatními okresy kraje je to po Plzni-městě druhá nejnižší hodnota. Je třeba zmínit, že od roku 2025 došlo ke sloučení datového podkladu pro okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.

Ve školním roce 2025/2026 představovala síť předškolních a školských zařízení v okrese 43 mateřských škol, 37 základních škol, 1 gymnázium a 2 střední školy vyučující obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia.

Oblast Severního Plzeňska s množstvím lesů, nedotčenou přírodou a malebnými údolími Střely, Berounky a Úterského potoka vytváří dobré podmínky pro rekreační zázemí Plzeňanů. Velké rekreační možnosti nabízí také v letních měsících přehrada Hracholusky.

Okres Rokycany leží ve východní části Plzeňského kraje a sousedí s okresy Plzeň-sever (na severozápadě), Plzeň-jih (na jihu) a Plzeň-město (na západě). Dále hraničí se Středočeským krajem s okresy Rakovník, Beroun a Příbram. V rámci rozlohy okresu došlo od 1. 1. 2016 ke změně vlivem zrušení vojenského újezdu Brdy, jehož území částečně připadlo i sedmi obcím okresu Rokycany (Dobřív, Mirošov, Strašice, Skořice, Štítov, Trokavec a Těně). K 31. 12. 2025 rozloha činila 656,6 km². Okres zaujímá 8,6 % z celkové rozlohy kraje a je tudíž druhým nejmenším okresem Plzeňského kraje. Celková hustota obyvatelstva k 31. 12. 2025 činila 77,3 obyvatel na 1 km² a okres Rokycany je tak druhým nejhustěji zalidněným okresem kraje.

Na území okresu Rokycany leží 1 správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Rokycany, který se dále člení na tři správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ): Radnice, Rokycany, a Zbiroh. Do okresu Rokycany patří 68 obcí, tj. 13,6 % z celkového počtu obcí v Plzeňském kraji.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny byly na území okresu vyhlášeny 2 chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a Brdy a dále 28 maloplošných chráněných území. Za zmínku stojí národní přírodní památka Vosek a dvě národní přírodní rezervace Chlumská stráň a Kohoutov. Zhoršené životní prostředí je způsobeno zejména blízkostí města Plzně, dálnice D5 a průmyslových center.

Charakter okresu je průmyslově-zemědělský. K zemědělské výrobě bylo využíváno k 31. 12. 2025 celkem 26 574 ha zemědělské půdy (40,5 % rozlohy okresu), z toho na ornou půdu připadlo 19 172 ha (72,1 % zemědělské půdy). Výměra lesních pozemků představovala 32 115 ha, tj. 82,2 % z nezemědělské půdy rokycanského okresu. Rostlinná výroba je orientována zejména na pěstování řepky olejky, luskovin na zrno, brambor a obilnin. Z trvalých kultur jsou významné ovocné sady, kde se pěstují hlavně zimní odrůdy jablek. V živočišné výrobě převažuje chov skotu, významný je ale i chov prasat, slepic a ostatní drůbeže. Mezi známé zemědělské společnosti okresu patří Kladrubská a.s., Zbirožská a.s., Příkosická zemědělská a.s. a Osecká zemědělská a obchodní společnost, a.s.

Dálnice D5 mezi Plzní a Prahou představuje hlavní dopravní tepnu, která prochází územím okresu v rozsahu téměř 26 km. Celková délka dálniční a silniční sítě v okrese k 1. 1. 2026 měřila 489,8 km, kromě dálnice byla tvořena silnicemi I. třídy v rozsahu 0,6 km, silnicemi II. třídy 143,5 km a silnicemi III. třídy 319,8 km. Významnou dopravní spojnici tvoří elektrifikovaná železniční trať Plzeň-Praha, k tratím regionálního charakteru patří Rokycany-Nezvěstice a Chrást-Radnice.

K 31. 12. 2025 žilo na území okresu 50 770 obyvatel, tj. 8,3 % z celkového počtu obyvatel kraje, oproti roku 2024 zde počet obyvatel klesl o 26 osob, tj. o 0,1 %. Podle počtu obyvatel je rokycanský okres nejméně lidnatým okresem Plzeňského kraje. V okrese najdeme 6 měst (Hrádek, Mirošov, Mýto, Radnice, Rokycany a Zbiroh), v nichž bydlelo 49,5 % obyvatel okresu. Největším městem jsou Rokycany, kde žilo ke konci roku 2025 celkem 14 248 obyvatel, což je 28,1 % obyvatel okresu. Počet obyvatel se i na tomto území nepatrně zvyšoval. Na růstu obyvatel se zde podílel pouze přírůstek stěhováním. Od roku 2011 dosáhlo migrační saldo nejvyšší hodnoty v roce 2022 (32,0), v roce následujícím pak 12,0. V roce 2023 zde převažoval počet zemřelých osob (497) nad živě narozenými (437).

Okres Rokycany patří k okresům se spíše starším obyvatelstvem, byl zde zjištěn třetí nejvyšší průměrný věk v Plzeňském kraji (43,7). Oproti roku 2024 se v tomto okrese snížil počet dětí ve věku 0–14 let o 132 (tj. o 1,7 %), ale mírně vzrostl počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) o 53, tedy o 0,2 %, i počet obyvatel ve věku 65 let a více o 53 (o 0,5 %).

Podle registru ekonomických subjektů bylo na tomto území k 31. 12. 2025 evidováno 10 709 ekonomických subjektů, z toho nejvíce tvořily fyzické osoby (81,7 %). Mezi významné průmyslové podniky okresu patří firmy: HUTCHINSON s.r.o. (výroba gumových dílů v automobilovém průmyslu), CO2OLTEC Commercial Refrigeration Solutions Czech Republic s.r.o. (výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení), EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. (výroba plastových výlisků pro automobilový průmysl) a PPG Deco Czech a.s. Břasy (výroba a dodávka nátěrových hmot). Firmy DUVENBECK LOGISTIK s.r.o. a Geis CZ s.r.o. představují důležité dopravní podniky Rokycanska. Významnými zaměstnavateli okresu jsou také Rokycanská nemocnice, a.s., Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov a Město Rokycany.

V roce 2025 začala na tomto území výstavba bytů o počtu 82, z čehož 74 bylo v rodinných domech. Oproti roku 2024 došlo k výraznému poklesu zahájených bytů (o 63,9 %), jejich počet v rodinných domech naopak mírně vzrostl.

Podle údajů úřadu práce bylo v okrese k 31. 12. 2025 evidováno 1 521 uchazečů o zaměstnání, z toho 833 žen, 68 absolventů a mladistvých a 294 občanů se zdravotním postižením. Na 1 pracovní místo tak v okrese připadlo 2,2 uchazečů. K 31. 12. 2025 činil podíl nezaměstnaných osob 4,54 %, což je druhý nejvyšší podíl v Plzeňském kraji. Oproti roku 2024 se tento podíl zvýšil o 0,51 procentního bodu. K vysoké se zaměstnanosti zde přispívá rychlé dopravní spojení po dálnici D5 s městy Plzní a Prahou nabízející celou řadou pracovních příležitostí.

Ve školním roce 2025/2026 představovala síť předškolních a školských zařízení v okrese 22 mateřských škol, 21 základních škol, 1 gymnázium, 3 střední školy vyučující obory odborného vzdělávání bez nástavbového studia a 1 s nástavbovým studiem.