Životní podmínky domácností v regionu soudržnosti Moravskoslezsko v roce 2025

Příjmy domácností v regionu soudržnosti Moravskoslezsko (zjišťované za rok 2024) rostly rychlejším tempem než v celém Česku, avšak nadále patřily k nejnižším v celé zemi. Průměrné čisté peněžní příjmy domácností na osobu dosáhly částky 276,5 tisíce Kč ročně, ve srovnání s rokem 2023 vzrostly o 5,8 %. Za republikovým průměrem zaostávaly o 17,4 tisíce Kč. Podíl nákladů na bydlení na čistých měsíčních peněžních příjmech domácnosti meziročně mírně poklesl na 17,8 %, přesto byl nejvyšší mezi všemi regiony soudržnosti. Zhruba 22 % domácností Moravskoslezska považovalo tyto náklady za velkou zátěž.

Příjmy domácností v regionu Moravskoslezsko nadále patřily ve srovnání s ostatními regiony soudržnosti k těm nižším. Podle výsledků šetření „Životní podmínky 2025“ činily v roce 2024 průměrné roční hrubé peněžní příjmy na jednoho člena domácnosti 317,0 tisíce Kč a byly tak po Střední Moravě druhé nejnižší mezi regiony soudržnosti. Na hrubých peněžních příjmech v regionu se 58,4 % podílely příjmy ze závislé pracovní činnosti (druhý nejnižší podíl mezi regiony, maximum 63,4 % v Hl. městě Praze), dále pak 26,2 % sociální příjmy (nejvyšší hodnota mezi regiony, minimum 17,0 % v Praze) a 13,4 % pak tvořily příjmy z podnikání (třetí nejnižší zastoupení mezi regiony, minimum 11,3 % v regionu soudržnosti Severozápad).

Po odečtení zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů zbýval v regionu na osobu v roce 2024 průměrný čistý roční peněžní příjem ve výši 276,5 tisíce Kč. Po přičtení naturálních příjmů (jde např. o požitky poskytované zaměstnavateli v podobě příspěvků na stravování, jazykové kurzy, sportovní vyžití, dovolenou, či hodnoty produktů z vlastního hospodářství, darů atd.) vycházely v Moravskoslezsku celkové čisté příjmy v přepočtu na jednoho člena domácnosti na 285,4 tisíce Kč za rok. Nižší čisté peněžní i celkové čisté příjmy na osobu vykázaly domácnosti pouze v regionech soudržnosti Střední Morava a Severozápad.

Proti průměru v celém Česku byly celkové čisté příjmy v roce 2024 v Moravskoslezsku o 17,8 tisíce Kč nižší; v relativním vyjádření zaostávaly za republikovou hodnotou o 5,9 % (zatímco v roce 2023 to bylo o 6,4 %). Na jednoznačně nejvyšší celkové čisté příjmy na osobu dosáhly i v roce 2024 domácnosti v Praze. Konkrétně se jednalo o 374,5 tisíce Kč, což bylo o 89,1 tisíce korun ročně více než v Moravskoslezsku.

Ve srovnání s předchozími výsledky šetření se roční čisté peněžní příjmy na člena domácnosti oproti roku 2023 v regionu zvýšily o 15,1 tisíce Kč, což představuje nominální nárůst o 5,8 %, pro srovnání v celém Česku vzrostly tyto příjmy o 5,5 %. Po zohlednění růstu cen v Česku v roce 2024 (kdy roční míra inflace byla na úrovni 2,4 %) příjmy v Moravskoslezsku reálně vzrostly o 3,3 %, v celém Česku pak o 3,0 %.

V regionu soudržnosti Moravskoslezsko byl patrný neustálý nárůst podílu domácností s průměrným čistým peněžním příjmem na osobu nad 20 tisíc Kč měsíčně a v roce 2024 činil 65,5 %. Přesto zůstal tento podíl o 3,7 procentního bodu pod republikovým průměrem a byl zároveň druhý nejnižší mezi regiony. Úplně nejnižší podíl byl zaznamenán v regionu Střední Čechy (65,3 %), nejvyššího bylo dosaženo v Praze (78,2 %). Podíl domácností v regionu soudržnosti Moravskoslezsko s čistým měsíčním příjmem na osobu v pásmu 10 až 20 tisíc Kč činil 29,9 % a byl vyšší než republikový průměr (27,2 %). Nadále pokračoval pokles zastoupení domácností v nejnižších příjmových pásmech do 10 tisíc Kč. V roce 2024 činilo 4,5 % a po Jihozápadu (5,5 %) se jednalo o druhou nejvyšší hodnotu. Nejčastějším měsíčním příjmovým pásmem, ve kterém se nacházely čtyři z deseti moravskoslezských domácností, byly příjmy ve výši 20 až 30 tisíc Kč na osobu měsíčně (41,0 % domácností).

Přibližně každá osmá domácnost v regionu (13,0 %) vycházela podle výsledků šetření z počátku roku 2025 se svým celkovým měsíčním příjmem s velkými obtížemi nebo s obtížemi. Další necelá čtvrtina (23,9 %) domácností v Moravskoslezsku vystačila s příjmem s menšími obtížemi, což bylo o 4,3 procentního bodu pod republikovým průměrem. Vůbec nejvíce domácností (43,6 %) se zařadilo do skupiny vycházející se svým příjmem docela snadno. Nejlepší hodnocení, tedy snadno a velmi snadno, vyznačilo 19,5 % domácností v regionu a jednalo se tak o vyšší podíl než v případě republikové hodnoty (18,4 %). Lze tedy konstatovat, že hodnocení moravskoslezských domácností ohledně jejich vycházení s příjmy je velice pozitivní, ačkoliv jejich čisté měsíční příjmy jsou všeobecně nižší.

Necelá čtvrtina (23,7 %) domácností v Moravskoslezsku si nemohla podle výsledků posledního šetření dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 16 800 korun. V meziregionálním srovnání šlo o druhý nejvyšší podíl, ten celorepublikový činil 19,4 %. Třetí nejvyšší příčku mezi regiony soudržnosti dosáhl také podíl domácností, které si nemohly dovolit alespoň jednou za rok týdenní dovolenou mimo domov (vč. pobytu na chatě, u přátel nebo u příbuzných), těch bylo 23,5 %, přičemž podíl v Česku byl 19,9 %. Přibližně 5,3 % domácností regionu si nemohlo dovolit z finančních důvodů dostatečně vytápět byt a 5,9 % domácností jíst obden maso nebo rybu, v těchto případech se jednalo o druhou, resp. třetí příčku mezi ostatními regiony soudržnosti.

Měsíční náklady na bydlení se na jaře roku 2025 v Moravskoslezsku vyšplhaly na hodnotu 9 074 Kč na domácnost, mezi regiony soudržnosti se jednalo o čtvrtou nejvyšší částku. Představovaly 102,0 % republikového průměru (8 897 Kč), který však výrazně navyšují domácnosti v Praze s měsíčními náklady 10 872 Kč (122,2 % průměru). Naopak nejnižší měsíční náklady mezi regiony soudržnosti Česka vykazovaly domácnosti v regionu Jihozápad (7 972 Kč; 89,6 % průměru). V regionu Moravskoslezsko se proti předchozímu roku měsíční náklady na bydlení navýšily o 2,7 %, v celé republice vzrostly průměrně jen o 0,3 %.

Zajímavé je také poměřit pravidelné výdaje za bydlení ve vztahu k příjmům domácností. Ze svého čistého příjmu vynakládaly domácnosti v Moravskoslezsku v roce 2025 na bydlení v průměru 17,8 %, zatímco průměr Česka činil 15,9 % z příjmů. V meziregionálním žebříčku pak obsadilo Moravskoslezsko společně se Severozápadem nejvyšší pozici, zatímco nejnižší hodnota byla v regionu Jihovýchod (14,2 %). Relativně vyšší podíl nákladů na bydlení na příjmech lze přičíst na vrub podprůměrnému zastoupení domácností žijících ve vlastních domech či ve vlastních bytech (dohromady jen 52,3 % domácností v Moravskoslezsku, oproti 66,8 % v celém Česku).

Co se týče struktury nákladů na bydlení v našem regionu v roce 2025, nejvyšší hodnotu představovaly výdaje za nájemné či úhradu za užívání bytu (25,8 %) a za elektřinu (25,6 %), následovaly platby za plyn z dálkového zdroje (16,0 %) a za teplo a teplou vodu (13,0 %). Ve srovnání s republikovou strukturou vyšly v Moravskoslezsku jako nadprůměrné zejména podíly nákladů na nájemné a za teplo a teplou vodu, naopak podprůměrný podíl nákladů se týkal především elektřiny a tuhých a tekutých paliv. Proti výsledkům šetření v předchozím roce se ve struktuře nákladů na bydlení v regionu zvýšilo zejména zastoupení nákladů za nájemné, dále za teplo a teplou vodu a vodné a stočné, naopak k významnému snížení došlo v případě podílu úhrad za elektřinu a tuhá a tekutá paliva.

V absolutním vyjádření byly průměrné měsíční náklady domácností v regionu soudržnosti Moravskoslezsko proti republikovým hodnotám nižší v případě elektřiny (o 377 Kč), tuhých a tekutých paliv (o 63 Kč) a ostatních služeb (o 35 Kč). Nad průměrem Česka se pohybovaly výdaje na nájemné, úhradu za užívání bytu (o 357 Kč), tepla a teplé vody (o 248 Kč), plynu z dálkového zdroje (o 34 Kč) a vodného a stočného (o 11 Kč).

Subjektivně byly náklady na bydlení velkou zátěží pro 22,2 % domácností v regionu soudržnosti Moravskoslezsko (o 1,2 procentního bodu více než při předchozím šetření). V meziregionálním srovnání šlo o třetí nejvyšší hodnotu, republikový průměr byl o 0,4 procentního bodu nižší. Nejvyšší podíl domácností, které náklady na bydlení považovaly za velkou zátěž, zaznamenal region soudržnosti Severovýchod (29,0 %). Na druhé straně subjektivního vnímání nebyly náklady na bydlení vůbec zátěží pro 17,0 % domácností žijících v Praze, v Moravskoslezsku mělo tento názor 12,0 % domácností.

O šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Český statistický úřad provedl v roce 2025 již dvacáté první výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností pod názvem „Životní podmínky“. Zjišťování v Česku probíhá jako národní modul šetření EU-SILC, které je povinné v členských státech Evropské unie. Jeho výsledky se využívají k hodnocení sociální situace obyvatel v jednotlivých státech. Účelem šetření je získat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavení domácností předměty dlouhodobého užívání, a také o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.

Většina údajů se zjišťovala podle aktuálního stavu v době dotazování, tj. od února do června 2025, pouze ekonomická aktivita či údaje o peněžních a naturálních příjmech byly zjišťovány za rok 2024. Náklady na bydlení vyjadřovaly výši těchto nákladů v době šetření. Pravidelné měsíční platby se zapisovaly většinou podle zálohy za měsíc březen 2025. Výdaje na odvoz odpadků, paliva, běžnou údržbu, pojištění domu/bytu a ostatní nepravidelné náklady se uváděly za celý rok 2024.

Šetření se provádí každoročně ve všech krajích Česka v domácnostech žijících v náhodně vybraném souboru bytů, které jsou opakovaně navštěvovány 4 roky po sobě, přičemž každoročně se část z nich obměňuje. Při šetření v roce 2025 navštívili pověření tazatelé ČSÚ celkem 11 326 bytů, z tohoto šetřeného vzorku bylo 533 bytů neobydlených (4,7 %), adresa nebyla nalezena apod. Takže vlastní zjišťování proběhlo v 10 793 bytech a hospodařících domácnostech, z nichž bylo 8 525 úspěšně vyšetřeno (podíl 79,0 %). V Moravskoslezském kraji navštívili tazatelé 1 292 hospodařících domácností, přičemž od 1 033 domácností získali relevantní data (vyšetřenost 80,0 %).

Při interpretaci a analýze výsledků šetření „Životní podmínky 2025“ je třeba brát v úvahu, že vznikly zpracováním dat získaných výběrovým šetřením. Všechny publikované údaje vznikají dopočtem na celou populaci, a tudíž jsou zatíženy určitou statistickou chybou. Např. u uvedených 276 476 Kč čistých peněžních příjmů na osobu v regionu soudržnosti Moravskoslezsko je 95% interval spolehlivosti
265 343–287 609 Kč. V tomto intervalu tedy s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky.

Výsledky šetření jsou vzhledem k velikosti výběrového souboru reprezentativní jen do úrovně regionů soudržnosti.

Přehled regionů soudržnosti NUTS 2 a krajů NUTS 3:

• Praha – Hlavní město Praha,
• Střední Čechy – Středočeský kraj,
• Jihozápad – Jihočeský kraj a Plzeňský kraj,
• Severozápad – Karlovarský kraj a Ústecký kraj,
• Severovýchod – Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj,
• Jihovýchod – Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj,
• Střední Morava – Olomoucký kraj a Zlínský kraj,
• Moravskoslezsko – Moravskoslezský kraj.