Sklizeň zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji v roce 2025

Jako mimořádně úrodný se ukázal rok 2025. Úroveň výnosů většiny zemědělských plodin v Moravskoslezském kraji totiž překonal skutečnost předešlého roku, a to se pozitivně odrazilo i v celkových sklizních. Meziročně došlo k nárůstu sklizně obilovin, olejnin, brambor, luskovin na zrno i pícnin. Naproti tomu produkce cukrové řepy byla výrazně nižší, především v důsledku menší osevní plochy. Všechny druhy obilovin vykázaly lepší hektarový výnos než v roce 2024.

 V Moravskoslezském kraji byly v roce 2025 obiloviny na zrno sklizeny z celkové plochy 61,5 tisíce hektarů, což představovalo meziroční pokles o 0,1 %.Tato výměra byla mezi kraji pátá nejmenší, prvenství si podobně jako v předchozích letech udržel Středočeský kraj s necelými 250 tisíci hektary. V Česku se loni sklidilo přes 8,5 milionu tun zrna, v roce 2024 to bylo o 981,1 tisíce tun méně. Meziroční zvýšení sklizně obilovin bylo zaznamenáno ve všech krajích, přičemž největší nárůst vykázaly kraje Středočeský (o 192,2 tisíce tun) a Jihomoravský (o 175,4 tisíce tun). Celkový objem sklizně obilovin v Moravskoslezském kraji dosáhl 390,3 tisíce tun, což znamenalo meziroční nárůst o 12,6 % (o 43,8 tisíce tun). Ve všech krajích dosáhly průměrné hektarové výnosy obilovin v porovnání s rokem 2024 vyšších hodnot, v jednotlivých krajích se pohybovaly od 5,90 tuny v Karlovarském kraji do 7,01 tuny v Olomouckém kraji. V Moravskoslezském kraji byl zaznamenán historicky největší výnos obilovin 6,35 tuny na hektar, což bylo o 0,72 tuny více než v roce 2024. Největší meziroční nárůst hektarového výnosu o 1,03 tuny zaznamenali zemědělci v Praze a o 0,88 tuny v Olomouckém kraji.

Ve struktuře sklizňových ploch s obilovinami připadl v Moravskoslezském kraji největší díl výměry (59,9 %) na pšenici ozimou. Jednalo se o 36,8 tisíce hektarů (podobně jako v roce 2024), což byla po Praze, Karlovarském, Libereckém a Zlínském kraji pátá nejmenší výměra. Předním producentem této plodiny byl Středočeský kraj s pětinovým podílem na republikové sklizňové ploše. V Moravskoslezském kraji se při hektarovém výnosu 6,60 tuny, který byl meziročně o 0,68 tuny vyšší, sklidilo v roce 2025 necelých 243 tisíc tun pšenice ozimé, což bylo o 11,5 % více než v roce předchozím. Moravskoslezští zemědělci v roce 2025 rozšířili sklizňovou plochu s pšenicí jarní o 7,0 % na 1 171 hektarů, ze které bylo sklizeno 5,2 tisíce tun zrna, tedy o 45,8 % více než v roce 2024. K takto výraznému meziročnímu přírůstku produkce došlo nejen rozšířením sklizňových ploch, ale především zvýšením průměrného hektarového výnosu, jenž meziročně vzrostl o 1,19 tuny (o 36,4 %) na 4,46 tuny.

Ječmene bylo v Moravskoslezském kraji sklizeno o 14,9 % více než v roce 2024. Za tímto znatelným nárůstem stálo zvýšení hektarového výnosu o 18,7 % na 6,13 tun, neboť sklizňová plocha se meziročně zmenšila o 3,2 % na 15,6 tisíce hektarů. S necelými 96 tisíci tunami sklizeného zrna se kraj podílel 5,2 % na republikové produkci ječmene.

Z více než 112 tisíc tun žita sklizeného v Česku v roce 2025 se v Moravskoslezském kraji sklidilo zhruba 3,6 tisíce tun (podíl 3,3 %), přičemž největší část 19,3 % byla vypěstována na Vysočině. Průměrný republikový výnos dosáhl 5,51 t/ha, v Moravskoslezském kraji to bylo o něco více 5,66 t/ha. Sklizňová plocha v kraji se meziročně zmenšila o 6,0 % na 645 hektarů.

Větší význam v Moravskoslezském kraji zaujímal oves. V roce 2025 bylo na ploše 2,5 tisíce hektarů (meziroční nárůst o 13,9 %) sklizeno 10,1 tisíce tun zrna (nárůst o 20,2 %). Na republikové produkci se kraj podílel 3,7 %, přičemž nejvíce ovsa 58,9 tisíce tun (podíl 21,7 %) bylo sklizeno v Jihočeském kraji. V Moravskoslezském kraji v roce 2025 dosáhl výnos ovsa 3,97 t/ha a ve srovnání s republikovým průměrem tak byl pouze o 0,01 t/ha nižší.

Tritikale (česky žitovec, kříženec pšenice a žita využívaný hlavně ke krmení, výjimečně v potravinářství) patří v Moravskoslezském kraji k méně pěstovaným plodinám. Loni se z 1,2 tisíce hektarů sklidilo 6,1 tisíce tun s výnosem 5,06 t/ha. Na republikové sklizni se kraj podílel 2,8 %. Nejvyšší výnos zaznamenal Ústecký kraj (5,43 t/ha), nejvíce tritikale se sklidilo v Jihočeském kraji 42,2 tisíce tun, tj. zhruba pětina celorepublikové produkce, která činila 220 tisíc tun.

Podnební podmínky v Moravskoslezském kraji nejsou příliš ideální pro pěstování kukuřice na zrno, přesto se sklizňové plochy v případě této plodiny rozšířily o 2,0 % na více než 2,7 tisíce hektarů. Loňská sklizeň se zvýšila o 4,8 % na 24,5 tisíce tun (3,1 % sklizně v Česku). Jednoznačně největšími pěstiteli kukuřice na zrno zůstali zemědělci v Jihomoravském kraji, neboť jí sklidili 345,3 tisíce tun, což tvořilo 43,0 % republikové sklizně. Výnos z hektaru v Moravskoslezském kraji činil 8,97 tuny a meziročně se zvýšil o 0,24 tuny.

V Moravskoslezském kraji se v roce 2025 sklízely luskoviny a bílkovinné plodiny celkem z plochy 1,1 tisíce hektarů, což bylo o 1,4 % méně než v roce 2024. Při průměrném výnosu 1,83 t/ha, jenž byl druhý nejnižší v Česku, bylo sklizeno zhruba 2,0 tisíce tun luskovin (meziroční nárůst o 23,0 %). Nejvíce luskovin se sklidilo v krajích Středočeském a Jihomoravském (27,7 tisíce tun, resp. 21,6 tisíce tun).

Ani v produkci brambor celkem Moravskoslezský kraj nevynikal. Na celkové republikové sklizni přesahující 734 tisíc tun se kraj podílel 2,8 %, což odpovídalo 20,6 tisíce tunám. Průměrný výnos 29,41 tuny z hektaru se nacházel pod celorepublikovou hodnotou 30,39 t/ha. Bramborářským krajem zůstala Vysočina, kde se sklidila více než třetina (254,4 tisíce tun) všech brambor vypěstovaných v Česku.

Moravskoslezští zemědělci sklidili 434,2 tisíce tun řepy cukrové, což bylo o 12,9 % (o 64,2 tisíce tun) méně než v roce 2024. Mezi kraji se jednalo o čtvrtou největší sklizeň s 11,0% podílem na republikové produkci řepy cukrové. Největším pěstitelem této plodiny pak byl Středočeský kraj s 1 071,1 tisíce tunami (27,1 % z republikového celku). Sklizňová plocha se v Moravskoslezském kraji meziročně zmenšila o 17,2 % na 5,9 tisíce hektarů, naopak výnos 73,18 tuny z hektaru se proti roku 2024 zvýšil o 3,59 tuny.

Ani v pěstování řepky Moravskoslezský kraj nevynikal. V roce 2025 došlo k meziročnímu poklesu sklizňové plochy této plodiny o 4,8 % (na 18,7 tisíce hektarů). Přesto díky zlepšenému výnosu z hektaru o 0,31 tuny (na 3,02 tuny), vzrostla sklizeň řepky o 3,3 tisíce tun (nárůst o 6,3 %). Celkově se jí sklidilo 56,4 tisíce tun, což odpovídalo 5,5 % republikové úrody. Premiantem se stal Středočeský kraj, ve kterém se loni sklidilo přes 230 tisíc tun. V dalších dvou krajích (v Jihočeském kraji a na Vysočině) přesáhla váha úrody 100 tisíc tun.

Sklizňová plocha kukuřice na zeleno se v kraji meziročně rozšířila (o 6,7 %) a současně meziročně vzrostl její hektarový výnos o 20,4 %. Celková sklizeň se tak ve výsledku zvýšila o 28,4 % na 372,5 tisíce tun. Moravskoslezský kraj byl v produkci této plodiny až na devátém místě mezi kraji v Česku. Přes milion tun kukuřice na zeleno se sklidilo na Vysočině, v Jihočeském a Středočeském kraji.

Trochu jiná situace nastala v případě trvalých travních porostů. Meziročně došlo k mírnému zvětšení sklizňových ploch o 0,7 % na 86,8 tisíce hektarů, avšak průměrný hektarový výnos poklesl o 0,05 tuny a dosáhl 3,31 tuny. V konečném výsledku se sklidilo 287,4 tisíce tun píce v seně, což ale znamenalo pokles o 2,3 tisíce tun (o 0,8 %) ve srovnání s předchozím rokem. Mezi kraji se jednalo o třetí nejvyšší sklizeň, které odpovídal podíl na celorepublikové sklizni 9,0 %.

Víceméně symbolický byl podíl kraje na sklizni vinné révy, když se v kraji sklidily 4,3 tuny, přičemž celková sklizeň v Česku dosáhla téměř 95 tisíc tun. Jasným lídrem mezi kraji byl Jihomoravský kraj, na jehož území bylo vyprodukováno zhruba 94 % tohoto ovoce.

Podobná situace byla i ve sklizni jablek, kterých se v Moravskoslezském kraji vypěstovalo 2,6 tisíce tun, což představovalo podíl 2,1 % na celorepublikové úrodě. Nejvíce jablek bylo sklizeno v krajích Středočeském (podíl 28,8 %; 35,4 tisíce tun) a Královéhradeckém (podíl 14,3 %; 17,5 tisíce tun).