Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2026
V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2026 nacházelo celkem 3 489 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) byla ve srovnání s dalšími kraji mírně podprůměrná. Na silnicích a dálnicích bylo vybudováno 1 933 mostů o celkové délce 73,7 km, dále 5 tunelů, 497 podjezdů a 139 železničních přejezdů.
Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2026 celkem 3 489 km silnic a dálnic, což bylo o 28,4 km více než před 10 lety. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 690 km, tj. podíl 17,3 %) měl Středočeský kraj, naopak nejkratší byla v Praze (80 km; 0,1 %). Je na místě připomenout, že mezi tyto komunikace nespadají ty, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.
V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,8 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (3,0 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 5,6 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 8,4 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (710,3 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km2 rozlohy kraje připadalo 642,5 km silnic a dálnic.
V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 18 387 mostů o celkové délce 469 867 m. Průměrný silniční most v Česku byl tedy 25,6 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 933 mostů (10,5 % z Česka celkem) o celkové délce 73 651 m. Průměrná délka mostu tak činila 38,1 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty se nacházely pouze v Praze (118,1 m), nejkratší mosty pak byly na Vysočině (15,5 m).
V celém Česku bylo 2 275 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 75,3 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 266 dálničních mostů, což byl po krajích Středočeském (460 mostů) a Olomouckém (271 m) třetí nejvyšší počet v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 94,2 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty v Ústeckém kraji (145,8 m), Karlovarském kraji (143,5 m) a v Praze (125,7 m). Raritou byl Liberecký kraj s jediným dálničním mostem o délce 4 m.
V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (530 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 41,0 m). Nejdelší mosty s průměrnou délkou 71,7 m najdeme v okrese Ostrava-město (328 mostů). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (176 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 10,7 m nalezneme v okrese Bruntál.
Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje v porovnání s průměrem Česka je vyšší počet dlouhých silničních mostů. V kraji bylo 18,5 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice činil jejich podíl 11,8 %. Z ostatních krajů se nejvyšším zastoupením dlouhých mostů vyznačovalo hlavní město Praha (52,0 %), Moravskoslezskému kraji se s podílem 16,8 % blížil Karlovarský kraj.
Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2026 v nejlepší kondici mosty v okrese Nový Jičín, kde 94,4 % mostů bylo vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Relativně dobře si vedly okresy Ostrava-město s 92,1 %, Karviná s 90,3 % a Opava s 89,9 %. Horší situace byla v okresech Bruntál a Frýdek-Místek, v nichž bylo hodnoceno jako špatný nebo velmi špatný 23,4 %, resp. 14,7 % mostů. V havarijním stavu bylo v kraji 7 mostů, z toho 4 v okrese Bruntál a po jednom v okresech Frýdek-Místek, Nový Jičín a Opava. V případě dalších 11 mostů nebyl jejich stav určen.
Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celém Česku, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 87,4 % mostů ve stavu bezvadný až uspokojivý, což bylo o 5,2 procentního bodu více než v celé republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo 12,0 % krajských mostů proti 17,2 % v celém Česku. Přesný stav mostů nebyl určen u 0,5 % mostů v Česku a 0,6 % v celém Moravskoslezském kraji.
Poznámky:
Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:
Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu,
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy,
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.
Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.