Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2025
V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2025 nacházelo celkem 3 491 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) byla ve srovnání s dalšími kraji mírně podprůměrná. Na silnicích a dálnicích bylo vybudováno 1 935 mostů o celkové délce 74 km, dále 5 tunelů, 499 podjezdů a 139 železničních přejezdů.
Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2025 celkem 3 491 km silnic a dálnic, což bylo o 29,8 km více než na začátku roku 2016. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 678 km, tj. podíl 17,3 %) měl Středočeský kraj, naopak nejkratší byla v Praze (80 km; 0,1 %). Je na místě připomenout, že mezi tyto komunikace nespadají ty, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.
V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (9,7 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (3,0 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 5,7 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 8,6 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (709,4 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km2 rozlohy kraje připadalo 642,8 km silnic a dálnic.
V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 18 233 mostů o celkové délce 459 855 m. Průměrný silniční most v Česku byl tedy 25,2 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 935 mostů (10,6 % z Česka celkem) o celkové délce 73 898 m. Průměrná délka mostu tak činila 38,2 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty se nacházely pouze v Praze (118,1 m), nejkratší mosty pak byly na Vysočině (15,6 m).
V celém Česku bylo 2 172 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 75,7 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 266 dálničních mostů, což byl po Středočeském kraji (445 mostů) druhý nejvyšší počet v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 94,2 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty v Ústeckém kraji (144,9 m), Karlovarském kraji (143,5 m) a v Praze (125,7 m). Raritou byl Liberecký kraj s jediným dálničním mostem o délce 4 m.
V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (531 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 40,9 m). Nejdelší mosty s průměrnou délkou 72,0 m najdeme v okrese Ostrava-město (330 mostů). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (176 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 10,7 m nalezneme v okrese Bruntál.
Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje v porovnání s průměrem Česka je vyšší počet dlouhých silničních mostů. V kraji bylo 18,6 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice činil jejich podíl 11,6 %. Z ostatních krajů se nejvyšším zastoupením dlouhých mostů vyznačovalo pouze hlavní město Praha (52,0 %), Moravskoslezskému kraji se s podílem 17,0 % blížil Karlovarský kraj.
Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2025 v nejlepší kondici mosty v okrese Nový Jičín, kde 92,7 % mostů bylo vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Těsně za ním skončily okresy Karviná s 91,5 %, Ostrava-město s 90,6 % a Opava s 90,4 %. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek byl jeden ze čtyř resp. pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu bylo v kraji 11 mostů, z toho 8 v okrese Bruntál, 2 v okrese Opava a 1 v Ostravě-městě. V případě dalších 11 mostů nebyl jejich stav určen.
Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celém Česku, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 86,5 % mostů ve stavu bezvadný až uspokojivý, což bylo o 5,2 procentního bodu více než v celé republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo 13,0 % krajských mostů proti 18,0 % v celém Česku. Přesný stav mostů nebyl určen u 0,8 % mostů v Česku a 0,6 % v celém Moravskoslezském kraji.
Poznámky:
Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:
Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.
Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.