Průměrný věk a věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje v roce 2025
Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje mezi roky 1995 a 2025 vzrostl o 8,1 roku na hodnotu 44,2 let, což jej řadí mezi kraje s vyšším průměrným věkem. Stárnutí obyvatelstva kraje se projevilo nepřetržitým růstem podílu obyvatelstva ve věku 65 let a více. Na konci roku 2025 jich žilo v kraji 257 tisíc osob, což odpovídalo 21,9 % obyvatel kraje. Zastoupení obyvatel ve věku 0 až 14 let se poslední roky snižuje a aktuálně činí 14,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. K 31. 12. 2025 jich v kraji pobývalo 169 tisíc, tedy nejméně v novodobé historii.
Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje se mezi roky 1995 a 2025 výrazně změnil. Zatímco v roce 1995 byl průměrný věk obyvatel kraje 36,1 let, v roce 2025 dosáhl 44,2 let. Obyvatelstvo tedy zestárlo o 8,1 roku. Toto stárnutí bylo srovnatelné jak v případě mužů, jejichž průměrný věk se změnil v daném období z 34,5 let na 42,5 let (o 8,0 roku), tak i žen, které v průměru zestárly z 37,6 let na 45,8 let (o 8,2 roku).
V roce 2025 dosáhl průměrný věk obyvatel Česka 43,3 let. Populace Moravskoslezského kraje byla mezi kraji v průměru čtvrtá nejstarší. Nejmladší populaci měly Středočeský kraj a Praha (shodně 42,0 let ), zatímco nejvyšší průměrný věk byl zaznamenán ve Zlínském kraji (44,4 let).
Dle předpokladů tvořila největší část obyvatelstva Moravskoslezského kraje, téměř 750 tisíc obyvatel, věková skupina 15 až 64 let. Od roku 1995 však počet obyvatel v této věkové skupině poklesl o 142,6 tisíce (o 16,0 %) a především podíl této skupiny na obyvatelstvu celkem klesl z 69,0 % v roce 1995 na 63,8 % v roce 2025. Proti roku 2024 se hodnota podílu zvýšila o 0,1 procentního bodu.
Ještě výraznější změny však zaznamenaly zbývající dvě skupiny obyvatel. Ta mladší ve věku 0 až 14 let početně poklesla o necelou třetinu (o 81,9 tisíce osob). Zatímco vloni jich žilo v kraji přes 169 tisíc, což bylo 14,4 % všech obyvatel, v roce 1995 tvořili s počtem 251,2 tisíce podíl 19,4 %. Skupina starších obyvatel kraje, tedy lidí ve věku 65 let a více, se naopak rozrostla o více než 107 tisíc (nárůst o 71,6 %) a tvořila tak s počtem 257,1 tisíce již 21,9 % všech obyvatel. V roce 1995 přitom činil podíl této skupiny pouze 11,6 % obyvatel kraje.
Na konci roku 2025 činil podíl obyvatel ve věku do 15 let v Moravskoslezském kraji 14,4 %, což byla druhá nejnižší hodnota ze všech krajů Česka, a proti republikovému průměru byl nižší o 0,7 procentního bodu. Menší zastoupení juniorů měl pouze Karlovarský kraj s 13,7 %. Naopak nejvíce mladých obyvatel žilo ve Středočeském kraji (16,7 %).
Podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let dosáhl v kraji 63,8 %, což je méně než celorepublikový průměr 64,1 %. Vyšší zastoupení této věkové skupiny zaznamenalo celkem sedm krajů, přičemž nejvyšší podíl vykázala Praha (66,8 %). Naopak nejnižší podíl osob v produktivním věku byl evidován v Královéhradeckém kraji, kde činil 62,5 %.
Obyvatel ve věku 65 let a více žilo v Moravskoslezském kraji 21,9 %, což bylo nad republikovým průměrem (20,8 %). Relativně největší skupina těchto obyvatel žila v Královéhradeckém kraji (22,8 %), naopak nejmenší zastoupení starších občanů měli v Praze (18,3 %) a ve Středočeském kraji (18,8 %).
Pro vzájemné srovnání věkových skupin obyvatel lze využít indexy, např. stáří či ekonomické závislosti. Hodnota indexu stáří (podíl obyvatel ve věku 65 let a více na 100 obyvatel ve věku 0 až 14 let) od roku 1995 každoročně rostla z 59,6 na 151,9 v roce 2025. Tedy zatímco v roce 1995 připadla na jednoho mladšího patnácti let pouze polovina obyvatele staršího 64 let, v roce 2025 už to bylo přes 1,5 osoby. Hodnota indexu stáří byla sice nadprůměrná ve srovnání s celorepublikovým průměrem (138,0), ale zdaleka ne nejvyšší. Tou byla hodnota 159,7 v Karlovarském kraji, naopak nejnižší úrovně 113,0 dosáhla ve Středočeském kraji.
Index ekonomické závislosti (podíl obyvatel ve věku 0 až 19 let a ve věku 65 let a více na 100 obyvatel ve věku 20 až 64 let) zaznamenal v letech 1995 až 2025 výrazně mírnější změny než index stáří a jeho vývoj se od něj rovněž lišil. Mezi hraničními roky vzrostl z 64,7 na 72,1. V počátečním období však nejprve klesal až na minimum 54,5, jehož dosáhl v letech 2004 až 2007. Následně index vykazoval setrvalý růst, který vyústil v hodnotu 72,1 v roce 2025. To kraj řadilo do středu pomyslného krajského žebříčku. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v Praze (63,7), naopak nejvyšší v Královéhradeckém kraji, kde index činil 76,8.
Mezi okresy Moravskoslezského kraje dosáhli nejvyššího průměrného věku obyvatelé okresu Bruntál 45,2 let (muži 43,7 let, ženy 46,8 let), naopak okresem s nejmladší populací byl Nový Jičín s průměrným věkem 43,5 let (muži 42,0 let, ženy 45,0 let). Ve všech okresech Moravskoslezského kraje nabýval průměrný věk populace vyšších hodnot, než činil celorepublikový průměr (celkem 43,3 let, muži 41,8 let, ženy 44,7 let). Největší rozdíl průměrných věků mužů a žen vykázaly okresy Ostrava-město (3,5 roku) a Karviná (3,5 roku), přičemž celorepublikový průměr činil 2,9 roku.
V roce 2025 byla početně nejmenší obcí v Moravskoslezském kraji s 56 obyvateli Nová Pláň v okrese Bruntál. Byla tak v kraji jedinou obcí s počtem obyvatel do sta osob. Největšími sídly v kraji byly Ostrava s 280 853 obyvateli, dále Havířov a Opava. Obyvatelé s nejnižším průměrným věkem žili v obci Pazderna (35,8 let), následovaly Horní Domaslavice (38,2 let) a Hlinka (38,4 let), naopak nejvyššího průměrného věku dosáhli v Janově (51,8 let), Malé Morávce (49,2 let) a Bílčicích (48,9 let). Rozdíl mezi průměrným věkem „nejmladší“ a „nejstarší“ obce v Moravskoslezském kraji činil 16,0 roku.
