Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2025

Ve 4. čtvrtletí roku 2025 činila průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 47 257 Kč. Výdělky se meziročně nominálně zvýšily o 7,4 % a reálně o 5,1 %. Subjekty se sídlem v kraji zaměstnávaly ve 4. čtvrtletí loňského roku 414,7 tisíce osob, což bylo o 0,9 % (o 3,6 tisíce osob) méně než před rokem.

V roce 2025 dosáhla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 44 241 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 925 Kč (7,1 %). Spotřebitelské ceny v celém Česku se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda v kraji vzrostla o 4,5 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v kraji se meziročně snížil o 0,9 % (o 3,9 tisíce) na 413,2 tisíce.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji za 4. čtvrtletí 2025 činila 47 257 Kč. Meziročně se zvýšila o 7,4 %, a je tak o 3 237 Kč vyšší než ve stejném období roku 2024 a o zhruba 5 tisíc korun pod republikovým průměrem (52 283 Kč). V celém Česku se průměrná mzda nominálně zvýšila také o 7,4 %. Nejvýrazněji se nárůst průměrné mzdy projevil v Praze (o 7,8 %), Pardubickém kraji (7,7 %) a Jihomoravském kraji (7,5 %). V ostatních krajích byl nárůst pod úrovní republikového průměru, popř. s ní byl shodný. Nejhůře dopadl Karlovarský kraj, kde jsou dlouhodobě výdělky nejnižší, a kde aktuálně stouply nejméně, jen o 6,1 %. Nízké nárůsty byly také v Libereckém (o 6,2 %) a Zlínském kraji (o 6,3 %). Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha jednoznačně nejbohatším krajem s průměrnou mzdou 64 980 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 52 035 Kč, za ním na třetím místě Jihomoravský kraj s 51 922 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (44 981 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 47 tisíc korun.

Vývoj reálné mzdy byl vedle výše nominálních mezd ovlivněn cenovou úrovní (inflací) vyjádřenou indexem spotřebitelských cen, kterou máme k dispozici pouze za celou republiku. Spotřebitelské ceny za celé Česko ve 4. čtvrtletí 2025 vzrostly o 2,2 %, reálně se tak mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 5,1 %. Mzdový nárůst byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Reálná kupní síla zaměstnanců v celém Česku se zvýšila také o 5,1 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí 2025 zaměstnávaly subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji 414,7 tisíce osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což bylo o 3,6 tisíce osob méně než před rokem. Meziročně evidenční počet zaměstnanců v kraji poklesl o 0,9 %, což bylo nejvíce v Česku. K meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců došlo v dalších devíti krajích. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců v celé republice o 9,5 tisíce osob (o 0,2 %) se postaral masivní nárůst v Praze (o 2,1 %), který představoval 17,6 tisíce nových pracovních míst. Hlavnímu městu sekundoval Jihomoravský kraj s brněnským centrem, kde se stavy zvýšily o 2,2 tisíce (o 0,5 %), a svou troškou přispěly i kraje Pardubický s 0,5 tisíci (0,2 %) a Středočeský s 0,4 tisíci (0,1 %).

V roce 2025 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji 44 241 Kč a byla o 2 925 Kč vyšší než v roce 2024. Meziročně průměrná mzda vzrostla o 7,1 %, což bylo mírně pod úrovní republikové hodnoty 7,2 %. Spotřebitelské ceny se v celém Česku zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla o 4,5 %. Nominálně mzdy v jednotlivých krajích rostly v rozmezí od 5,8 % v Libereckém kraji do 7,9 % v hlavním městě Praze, kde také byla vyplácena nejvyšší průměrná měsíční mzda, jenž činila 62 723 Kč. Hrubou měsíční mzdu v Moravskoslezském kraji tak převyšovala o téměř 18 500 korun. Nejhůře dopadl Karlovarský kraj se mzdou ve výši 42 049 Kč. V celém Česku dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda za celý rok 2025 výše 49 215 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 316 Kč.

Poznámky:

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Strukturální výdělkové statistiky, které mají k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než celostátní průměr.

Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.

Údaje jsou předběžné.