Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji ve 4. čtvrtletí 2024

Ve 4. čtvrtletí roku 2024 činila průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 44 660 Kč. Výdělky se meziročně nominálně zvýšily o 7,1 % a reálně o 4,1 %. Subjekty se sídlem v kraji zaměstnávaly ve 4. čtvrtletí letošního roku 409,2 tisíce osob, což bylo o 1,3 % (o 5,3 tisíce osob) méně než před rokem.

V roce 2024 dosáhla průměrná mzda v Moravskoslezském kraji 41 639 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 730 Kč (7,0 %). Spotřebitelské ceny v celém Česku se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda v kraji vzrostla o 4,5 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v kraji se meziročně snížil o 1,6 % (o 6,5 tisíce) na 408,5 tisíce.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji za 4. čtvrtletí 2024 činila 44 660 Kč. Meziročně se zvýšila o 7,1 %, a je tak o 2 961 Kč vyšší než ve stejném období roku 2023 a o zhruba 4,6 tisíce korun pod republikovým průměrem (49 229 Kč). V celém Česku se průměrná mzda nominálně zvýšila o 7,2 %. Nejvyšší nominální růst průměrné mzdy o 9,0 % zaznamenal tentokrát Pardubický kraj. Hodnotu republikového přírůstku překonali také v hlavním městě Praze (7,9 %) a v krajích Olomouckém (7,5 %) a Zlínském (7,4 %). V ostatních krajích byl nárůst podprůměrný. Nejhůře dopadl aktuálně Karlovarský kraj, kde průměrná mzda vzrostla pouze pětiprocentním tempem. Podle absolutní úrovně výdělků zůstala Praha jednoznačně nejbohatším krajem s průměrnou mzdou 59 870 Kč. Na druhém místě se držel Středočeský kraj s 49 442 Kč, za ním na třetím místě Jihomoravský kraj s 48 807 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (42 284 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 44 tisíc korun.

Vývoj reálné mzdy byl vedle výše nominálních mezd ovlivněn cenovou úrovní (inflací) vyjádřenou indexem spotřebitelských cen, kterou máme k dispozici pouze za celou republiku. Spotřebitelské ceny za celé Česko ve 4. čtvrtletí 2024 vzrostly o 2,9 %, reálně se tak mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 4,1 %. Mzdový nárůst byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Reálná kupní síla zaměstnanců v celém Česku se zvýšila o 4,2 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. Ve 4. čtvrtletí 2024 zaměstnávaly subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji 409,2 tisíce osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což bylo o 5,3 tisíce osob méně než před rokem. Meziročně evidenční počet zaměstnanců v kraji poklesl o 1,3 %, což bylo nejvíce v Česku. K meziročnímu poklesů počtu zaměstnanců došlo v dalších devíti krajích. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců v celé republice o 5,3 tisíce osob (o 0,1 %) se postaral masivní nárůst v Praze (o 2,2 %), který představoval 18,9 tisíce nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Středočeský a Plzeňský (o 0,2 %, resp. o 0,1 %), ale ty početně dohromady přidaly jen 1,2 tisíce pracovních míst. Jihomoravský kraj stagnoval.

V roce 2024 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Moravskoslezském kraji 41 639 Kč a byla o 2 730 Kč vyšší než v roce 2023. Meziročně průměrná mzda vzrostla o 7,0 %, což bylo mírně pod úrovní republikové hodnoty 7,1 %. Spotřebitelské ceny se v celém Česku zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda v Moravskoslezském kraji vzrostla o 4,5 %. Nominálně mzdy v jednotlivých krajích rostly v rozmezí od 6,1 % v Karlovarském kraji a na Vysočině do 7,6 % v Pardubickém kraji. Nejvyšší průměrná měsíční mzda byla vyplácena v Praze a činila 57 232 Kč, čímž převyšovala částku v Moravskoslezském kraji o cca 15 600 korun. Nejhůře dopadl Karlovarský kraj se mzdou ve výši 39 415 Kč a jako jediný zůstal pod hranicí 40 tisíc korun. V celém Česku dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda za celý rok 2024 výše 46 155 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 044 Kč.

Poznámky:

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních výdělkových statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.

Údaje jsou předběžné.