Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2025

Za první tři měsíce roku 2025 se průměrná mzda v Moravskoslezském kraji meziročně nominálně zvýšila o 6,2 % a činila 41 653 Kč. Výdělky se meziročně nominálně zvýšily o 6,2 % a reálně o 3,4 %. Subjekty se sídlem v kraji zaměstnávaly v 1. čtvrtletí letošního roku 412,8 tisíce osob, což bylo o 0,9 % (o 3,6 tisíce osob) méně než před rokem.

Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2025 činila 41 653 Kč. Meziročně se zvýšila o 6,2 %, a je tak o 2 446 Kč vyšší než ve stejném období roku 2024 a o zhruba 5,3 tisíce korun pod republikovým průměrem. V celém Česku se průměrná mzda nominálně zvýšila o 6,7 %. Nejvýrazněji se nárůst průměrné mzdy projevil v Praze (o 7,6 %) a Jihomoravském kraji (o 7,2 %). V ostatních krajích byl nárůst pod republikovým průměrem, přičemž nejnižší přírůstek nominální mzdy zaznamenali v Libereckém (o 5,0 %), Královéhradeckém a Zlínském kraji (shodně o 5,2 %). Nejbohatším regionem s nejvyšší mzdovou úrovní 62 472 Kč zůstává Praha. Na druhé místo se vyhoupl Jihomoravský kraj s 46 066 Kč, těsně za ním na třetím místě se umístil Středočeský kraj s 45 952 Kč. Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 642 Kč) a jako jediný aktuálně pod hranicí 40 tisíc korun.

Vývoj reálné mzdy byl vedle výše nominálních mezd ovlivněn cenovou úrovní (inflací) vyjádřenou indexem spotřebitelských cen, kterou máme k dispozici pouze za celou republiku. Spotřebitelské ceny za celé Česko v 1. čtvrtletí 2025 vzrostly o 2,7 %, reálně se tak mzda v Moravskoslezském kraji zvýšila o 3,4 %. Mzdový nárůst byl zaznamenán ve všech krajích Česka. Reálná kupní síla zaměstnanců v celém Česku se zvýšila o 3,9 %.

Změny ve mzdovém vývoji v kraji doprovázely i změny v zaměstnanosti. V 1. čtvrtletí 2025 zaměstnávaly subjekty se sídlem v Moravskoslezském kraji 412,8 tisíce osob (osoby přepočtené na plně zaměstnané), což bylo o 3,6 tisíce osob méně než před rokem. Meziročně evidenční počet zaměstnanců v kraji poklesl o 0,9 %, což bylo nejvíce v Česku. K meziročním poklesům počtu zaměstnanců došlo v dalších osmi krajích – od 0,2 % ve Zlínském kraji až po 0,8 % v Královéhradeckém kraji. O celkové zvýšení počtu zaměstnanců v celé republice o 15,7 tisíce osob (o 0,4 %) se zásadně postaral nárůst v Praze (o 2,7 %), který představoval 21,3 tisíce nových pracovních míst. Menší zvýšení zaznamenaly také kraje Plzeňský (o 0,9 %), Jihomoravský (o 0,3 %), Středočeský a Pardubický (shodně o 0,2 %), ale ty početně dohromady přidaly jen 4,9 tisíce pracovních míst.

Poznámky:

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních výdělkových statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. Nelze opomenout, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Přepočtený počet zaměstnanců vzniká v zásadě přepočtením délky zkrácených pracovních úvazků na normální délku pracovní doby.

Územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců, tzv. pracovištní metodou, která poskytuje pravdivější regionální pohled na trh práce.

Údaje jsou předběžné.