Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v roce 2025

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu roku 2025 snížil o 6 233 osob na 1,176 milionu. Úbytek byl způsoben zejména převahou zemřelých nad živě narozenými (o 5 482 osob) a v menší míře záporným saldem migrace (–751 osob). Ve srovnání s rokem 2024 se narodilo výrazně méně dětí, nižší byl počet přistěhovalých, vystěhovalých a sňatků. Naopak meziročně se zvýšil počet zemřelých osob a rozvodů.

K 31. 12. 2025 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 176 380 obyvatel, z toho 50,9 % žen. Celkově se počet obyvatel kraje od počátku roku snížil o 6 233 osob, což bylo nejvíce mezi všemi kraji. Úbytek obyvatel byl výsledkem jednak přirozené měny, jednak záporného salda vnitřní migrace. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž většina ostatních krajů Česka (s výjimkou hlavního města Prahy a krajů Středočeského, Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského) zaznamenala úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu roku 2025 zvýšila o 6,3 tisíce osob a přesáhla 10,915 milionu.

Meziroční pokles porodnosti, který započal v roce 2022, pokračoval i v následujících letech. V Moravskoslezském kraji se od ledna do prosince roku 2025 živě narodilo 8 170 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 bylo o 440 méně (pokles o 5,1 %). Generace narozených v roce 2025 tak byla nejslabší v historii. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Opava (7,3 osoby), nejméně pak v okresech Bruntál a Karviná (shodně 6,4 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 6,9 osoby a ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o pátý nejslabší výsledek. Celkem 3 660 dětí bylo prvorozených (44,8 % všech živě narozených dětí), 3 140 druhorozených (38,4 %) a 1 370 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,8 %). Mimo manželství se v roce 2025 narodilo 4 070 dětí, tedy 49,8 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 46,8 %). Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,1 %), což byla pátá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,5 %.

V průběhu loňského roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 13 652 osob, což bylo o 49 osob (o 0,4 %) více než v roce 2024. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,6 osoby, což byla po Ústeckém kraji (11,7 osoby) druhá nejvyšší hodnota (společně s Karlovarským krajem). Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (12,5 ‰), Bruntál (12,4 ‰) a Ostrava-město (12,0 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,4 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 6 995 mužů a 6 657 žen. Necelých 75 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 22 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,7 ‰, která tak byla mírně vyšší než republikový průměr 2,5 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –5 482 osob, v relativním –4,7 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly kraje Karlovarský (–5,5 ‰) a Ústecký kraj (–4,9 ‰). Ve všech krajích Česka včetně hlavního města Prahy převažovali zemřelí nad živě narozenými. Stejně tak v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním (–510 osob) i relativním (–3,4 ‰) vyjádření v okrese Nový Jičín. Naopak nejpostiženějšími okresy, v nichž v průběhu celého roku ubylo přirozenou cestou nejvíce osob, byly Ostrava-město (–1 530 osob) a Karviná (–1 433 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel to byly okresy Bruntál a Karviná (shodně –6,0 osoby).

Do Moravskoslezského kraje se v roce 2025 přistěhovalo 10 381 osob, což ve srovnání s rokem 2024 bylo o 652 osob méně. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 4 645 osob (44,7 % přistěhovalých) a 5 736 osob ze zahraničí (55,3 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (55,1 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (6 494 osob), a to i relativně (20,7 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Více než 3 tisíce osob se v průběhu roku 2025 přistěhovalo do okresů Frýdek-Místek a Karviná. Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 12,9 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 11 132 osob (o 1 499 osob méně než v roce 2024). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 7 156 osob (64,3 % vystěhovalých) a 3 976 osob se odstěhovalo do zahraničí (35,7 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převládaly s 52,5 % ženy. V absolutním i relativním vyjádření se nejvíce osob vystěhovalo z okresu Ostrava-město (7 315 osob, tj. 23,3 ‰).

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za rok 2025 činila 751 osob (–0,6 ‰). Moravskoslezský kraj tak druhým rokem vykázal záporné migrační saldo, které však bylo ve srovnání s rokem 2024 poloviční. Dalším krajem, v němž se více lidí vystěhovalo než přistěhovalo, byla Vysočina (–150 osob, tj. –0,3 ‰). Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo ve Středočeském kraji a v Praze. V rámci Moravskoslezského kraje vykázala většina okresů přírůstek obyvatel migrací, nejvíce Frýdek-Místek (o 292 osob, tj. 1,4 ‰). Pouze v okresech Bruntál a Ostrava-město převážil počet vystěhovalých nad přistěhovalými (o 366 osob, tj. 4,2 ‰, resp. o 821 osob, tj. 2,6 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–751 osob) spolu s vysokým přirozeným úbytkem (–5 482 osob) způsobily, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření činil 6 233 osob a byl nejvyšší mezi kraji. Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –5,3 osoby, horší výsledek žádný z krajů nevykázal. Počet obyvatel se během roku 2025 zvýšil pouze v pěti krajích, nejvýrazněji ve Středočeském (o 10 919 osob) a Praze (o 9 204 osob), dále pak v krajích Jihomoravském (o 1 173 osob), Pardubickém (o 481 osob) a Plzeňském (o 43 osob).

Podle předběžných údajů bylo v roce 2025 v kraji uzavřeno 4 666 manželství, tedy o 250 méně než v předchozím roce (pokles o 5,1 %). V téměř dvou třetinách případů (64,1 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 2 308 manželství, což představovalo meziroční nárůst o 80 případů (o 3,6 %). V 1 334 případech (57,8 % z úhrnu rozvedených manželství) se jednalo o manželství s nezletilými dětmi.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.