Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. pololetí 2025

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. pololetí 2025 snížil o 4 875 osob na 1,178 milionu. Úbytek byl způsoben jednak převahou zemřelých nad živě narozenými (o 3 029 osob), jednak zápornou bilancí stěhování (–1 846 osob). Počet živě narozených dětí, sňatků, přistěhovalých a vystěhovalých se meziročně snížil. Počet zemřelých a rozvodů bylo naopak více než před rokem.

K 30. 6. 2025 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 177 738 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci prvního pololetí letošního roku o 4 875 osob nižší než na jeho počátku. Důsledkem převahy zemřelých nad narozenými poklesl počet obyvatel o 3 029 osob a zápornou bilancí stěhování o dalších 1 846 osob. Váha přirozeného úbytku letos tak oproti loňsku opětovně posílila. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Kromě Středočeského kraje zaznamenaly úbytek počtu obyvatel rovněž ostatní kraje Česka. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního pololetí snížila o 27,2 tisíce osob a činila 10,88 milionu.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do června roku 2025 živě narodilo 3 946 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 bylo o 386 méně (pokles o 8,9 %). Snižování porodnosti tak pokračuje již čtvrtým rokem. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Ostrava-město (7,0 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (6,3 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 6,7 osoby a ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o čtvrtý nejslabší výsledek. Celkem 1 707 dětí bylo prvorozených (43,3 % všech živě narozených dětí), 1 579 druhorozených (40,0 %) a 660 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,7 %). Mimo manželství se v prvním pololetí 2025 narodilo 1 983 dětí, tedy 50,3 % z živě narozených (v celém Česku se jednalo o 47,3 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (62,9 %), což byla pátá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 40,2 %.

V lednu až červnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 6 975 osob, což bylo o 167 osob (o 2,5 %) více než ve stejném období roku 2024. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,9 osoby, což byla po Ústeckém a Karlovarském kraji (shodně 12,1 osoby) třetí nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (13,1 ‰), Bruntál (12,3 ‰) a Ostrava-město (12,1 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,7 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 3 604 mužů a 3 371 žen. Téměř tři čtvrtiny zemřelých byly ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 8 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,0 ‰, která tak byla nižší než republikový průměr 2,8 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –3 029 osob, v relativním –5,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly hůře pouze kraje Karlovarský (–5,9 ‰) a Ústecký (–5,5 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Nový Jičín (–4,4 osoby). Naopak nejpostiženějšími okresy byly Ostrava-město a Karviná, v nichž v průběhu 1. pololetí letošního roku ubylo přirozenou cestou v absolutním vyjádření 797 osob, resp. 759 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel se k nim přiřadil okres Bruntál.

Do Moravskoslezského kraje se za první půlrok 2025 přistěhovalo 5 128 osob, což ve srovnání s rokem 2024 bylo o 820 osob méně. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 2 499 osob (48,7 % přistěhovalých) a 2 629 osob z ciziny (51,3 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (51,6 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (3 405 osob), a to i relativně (21,8 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelé dva tisíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Karviná. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okresech Bruntál a Opava, do kterých se přistěhovalo 14,1 osoby, popř. 14,4 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 6 974 osob (o 1 040 osob méně než v 1. pololetí 2024). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 3 644 osob (52,3 % vystěhovalých) a 3 330 osob se odstěhovalo do zahraničí (47,7 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převažovaly s 53,4 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (4 518 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 28,9 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. pololetí 2025 činila 1 846 osob. Moravskoslezský kraj tak obdobně jako před rokem vykázal záporné migrační saldo. Také ostatní kraje Česka, s výjimkou Středočeského kraje, zaznamenaly v prvních šesti měsících tohoto roku úbytek obyvatel stěhováním, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Plzeňském (o 1 987 osob) a Moravskoslezském kraji. V rámci Moravskoslezského kraje vykázaly všechny okresy záporné migrační saldo, největší okres Ostrava-město –1 113 osob (–7,1 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–1 846 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–3 029 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–4 875 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –8,3 osoby. Horší výsledek vykázaly pouze kraje Plzeňský (–11,1 osoby) a Karlovarský (–10,7 osoby), naopak relativně nejlepší výsledek vykázal Středočeský kraj (2,1 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvním pololetí roku 2025 uzavřeno 1 805 manželství, tedy o 238 méně než v předchozím roce. Ve třech pětinách případů (61,1 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 1 178 manželství, v 685 případech (58,1 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Počet rozvodů, které nabyly právní moci v průběhu 1. pololetí 2025, byl meziročně vyšší o 66 případů.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.