Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2026

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2026 snížil o 2 015 osob na 1,174 milionu. Úbytek byl způsoben zejména převahou zemřelých nad živě narozenými (o 1 835 osob), ale i zápornou bilancí stěhování (–180 osob). Počet živě narozených dětí, zemřelých a vystěhovalých se meziročně snížil. Počet sňatků se výrazně nezměnil. Meziročně však vzrostl počet přistěhovalých.

K 31. 3. 2026 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 174 365 obyvatel (z toho 50,9 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku o 2 015 osob nižší než na jeho počátku. Důsledkem převahy zemřelých nad narozenými poklesl počet obyvatel o 1 835 osob a zápornou bilancí stěhování o dalších 180 osob. Váha přirozeného úbytku letos oproti loňsku posílila. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž ostatní kraje Česka zaznamenaly úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí snížila o 19,8 tisíce osob a činila 10,896 milionu.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do března roku 2026 živě narodilo 1 851 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 bylo o 71 méně (pokles o 3,7 %). Pokračuje tak trend snižování porodnosti započatý v roce 2020. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Frýdek-Místek (6,8 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (5,6 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 6,4 osoby, ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o šestý nejlepší výsledek. Celkem 821 dětí bylo prvorozených (44,4 % všech živě narozených dětí), 734 druhorozených (39,7 %) a 296 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,0 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2026 narodilo 931 dětí, tedy 50,3 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 47,5 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (66,1 %), což byla šestá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 41,1 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 3 686 osob, což bylo o 38 osob (o 1,0 %) méně než ve stejném období roku 2025. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,7 osoby, tedy nejvíce v rámci všech krajů Česka. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (14,3 ‰), Bruntál (13,5 ‰) a Ostrava-město (13,0 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, žádný z nich však nevykázal úmrtnost nižší než celorepublikový průměr (11,2 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 1 959 mužů a 1 727 žen. Více než tři čtvrtiny zemřelých byly ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 5 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,7 ‰, která tak byla mírně vyšší než republikový průměr 2,6 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 835 osob, v relativním –6,3 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadl Karlovarský kraj (–6,6 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně osob ubylo při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Opava (–5,1 osoby). Naopak nejpostiženějšími okresy, v nichž v průběhu 1. čtvrtletí letošního roku ubylo přirozenou cestou nejvíce osob, byly Ostrava-město (–503 osob) a Karviná (–463 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel to byly okresy Bruntál a Karviná (shodně –7,9 osoby).

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2026 přistěhovalo 3 033 osob, což ve srovnání s rokem 2025 bylo o 410 osob více. Díky tomuto růstu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 349 osob (44,5 % přistěhovalých) a 1 684 osob ze zahraničí (55,5 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými převažovali muži (56,7 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (1 840 osob), a to i relativně (23,8 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelých tisíc obyvatel se přistěhovalo do okresů Karviná a Frýdek-Místek. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 14,6 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 3 213 osob (o 613 osob méně než v 1. čtvrtletí 2025). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 1 613 osob (50,2 % vystěhovalých) a 1 600 osob se odstěhovalo do zahraničí (49,8 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými byla obě pohlaví zastoupena takřka shodně. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (1 956 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 25,3 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2026 činila 180 osob. Moravskoslezský kraj tak potřetí za sebou vykázal záporné migrační saldo, které však bylo ve srovnání s rokem 2025 významně menší (o 85,0 %). Za tímto relativně dobrým výsledkem stojí kladné saldo zahraniční migrace. Také ostatní kraje Česka, s výjimkou Středočeského kraje (přírůstek 311 osob), zaznamenaly v prvních třech měsících tohoto roku pokles počtu obyvatel, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Jihomoravském kraji (o 1 903 osob), dále následoval Plzeňský kraj (o 1 322 osob). V rámci Moravskoslezského kraje vykázala většina okresů úbytek obyvatel migrací, pouze v okrese Frýdek-Místek převážil počet přistěhovalých nad vystěhovalými (o 72 osob, tj. 1,4 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–180 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 835 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření (–2 015 osob) byl po Jihomoravském kraji a Plzeňském kraji třetí nejvyšší v Česku. Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –7,5 osoby, horší výsledek vykázalo osm krajů. Relativně nejlepší výsledek (–3,2 osoby) vykázal Středočeský kraj, naopak nejhorší zaznamenal Plzeňský kraj (–13,9 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2026 uzavřeno 347 manželství, tedy o 4 méně než v předchozím roce. V necelé polovině (49,3 %) případů to byl pro oba snoubence první sňatek.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2026 jsou předběžné.