Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí 2025

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2025 snížil o 3 361 osob na 1,179 milionu. Úbytek byl způsoben jednak převahou zemřelých nad živě narozenými (o 1 808 osob), jednak zápornou bilancí stěhování (–1 553 osob). Počet živě narozených dětí, sňatků, přistěhovalých a vystěhovalých se meziročně snížil. Rozvodů bylo naopak více než před rokem. Počet zemřelých se výrazně nezměnil.

K 31. 3. 2025 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 179 252 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci prvního čtvrtletí letošního roku o 3 361 osob nižší než na jeho počátku. Důsledkem převahy zemřelých nad narozenými poklesl počet obyvatel o 1 808 osob a zápornou bilancí zahraničního stěhování o dalších 1 553 osob. Váha přirozeného úbytku letos oproti loňsku posílila. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Rovněž ostatní kraje Česka zaznamenaly úbytek počtu obyvatel. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního čtvrtletí snížila o 32,6 tisíce osob a činila 10,88 milionu.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do března roku 2025 živě narodilo 1 900 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 bylo o 266 méně (pokles o 12,3 %). Snižování porodnosti tak pokračuje čtvrtým rokem. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Ostrava-město (6,8 osoby), nejméně pak v okrese Opava (6,0 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 6,5 osoby, ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o čtvrtý nejslabší výsledek. Celkem 812 dětí bylo prvorozených (42,7 % všech živě narozených dětí), 752 druhorozených (39,6 %) a 336 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (17,7 %). Mimo manželství se v prvním čtvrtletí 2025 narodilo 954 dětí, tedy 50,2 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 48,1 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,3 %), což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 39,2 %.

V lednu až březnu tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 3 708 osob, což bylo o 6 osob (o 0,2 %) méně než ve stejném období roku 2024. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 12,7 osoby, což byla po Ústeckém (13,3 osoby) a Karlovarském kraji (13,0 osoby) třetí nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (14,1 ‰) a Bruntál (13,5 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (11,4 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 1 905 mužů a 1 803 žen. Téměř tři čtvrtiny zemřelých byly ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 5 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,6 ‰, která tak byla mírně nižší než republikový průměr 2,8 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –1 808 osob, v relativním –6,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření hůře dopadly kraje Karlovarský (–6,8 ‰) a Ústecký (–6,5 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo v absolutním vyjádření (–155 osob) v okrese Bruntál, při přepočtu na 1 000 obyvatel (–5,5 osoby) v okrese Ostrava-město. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž v průběhu 1. čtvrtletí letošního roku ubylo přirozenou cestou 441 osob, tj. 7,5 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v prvním čtvrtletí roku 2025 přistěhovalo 2 797 osob, což ve srovnání s rokem 2024 bylo o 200 osob méně. Navzdory poklesu zůstal počet přistěhovalých nadále poměrně vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 1 299 osob (46,4 % přistěhovalých) a 1 498 osob ze zahraničí (53,6 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (50,9 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (1 930 osob), a to i relativně (24,8 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelých tisíc obyvatel se přistěhovalo do okresu Karviná. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okresech Bruntál a Opava, do kterých se přistěhovalo shodně 15,7 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 4 350 osob (o 1 269 osob méně než v 1. čtvrtletí 2024). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 1 806 osob (41,5 % vystěhovalých) a 2 544 osob se odstěhovalo do zahraničí (58,5 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převažovaly s 55,2 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (2 703 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 34,7 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za 1. čtvrtletí 2025 činila 1 553 osob. Moravskoslezský kraj tak obdobně jako před rokem vykázal záporné migrační saldo, které pramenilo především z vysokého počtu vystěhovalých v březnu. Jejich velkou část představovaly osoby, jimž na konci čtvrtletí vypršela udělená mezinárodní ochrana. V důsledku toho během měsíce března ubylo stěhováním v Moravskoslezském kraji 1 799 obyvatel. Také všechny ostatní kraje Česka zaznamenaly v prvních třech měsících tohoto roku úbytek obyvatel stěhováním, přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo v Jihomoravském kraji (o 3 129 osob), dále následovala Praha (o 2 702 osob) a Plzeňský kraj (o 2 603 osob). V rámci Moravskoslezského kraje vykázaly všechny okresy záporné migrační saldo, největší okres Ostrava-město –773 osob (–9,9 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–1 553 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–1 808 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření patřil k nejvyšším mezi všemi kraji Česka (–3 361 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –11,5 osoby, horší výsledek vykázalo sedm krajů. Relativně nejlepší výsledek (–5,9 osoby) vykázal Středočeský kraj, nejhorší Plzeňský kraj (–22,7 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2025 uzavřeno 337 manželství, tedy o 60 méně než v předchozím roce. V necelé polovině (47,2 %) případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 574 manželství, v 330 případech (57,5 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Počet rozvodů, které nabyly právní moci v průběhu 1. čtvrtletí 2025, byl meziročně vyšší o 28 případů.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.