Obyvatelstvo v Moravskoslezském kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2025

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu prvních tří čtvrtletí 2025 snížil o 5 628 osob na 1,177 milionu. Úbytek byl způsoben jak převahou zemřelých nad živě narozenými (o 3 926 osob), tak i zápornou bilancí stěhování (–1 702 osob). Živě narozených dětí, sňatků, přistěhovalých a vystěhovalých meziročně výrazně ubylo. Rozvodů bylo naopak více než před rokem. Počet zemřelých stagnoval.

K 30. 9. 2025 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 176 985 obyvatel (z toho 51,0 % žen). Počet obyvatel kraje byl na konci třetího čtvrtletí letošního roku o 5 628 osob nižší než na jeho počátku. V důsledku převahy zemřelých nad narozenými poklesl počet obyvatel o 3 926 osob a zápornou bilancí stěhování o dalších 1 702 osob. Váha přirozeného úbytku letos tak oproti loňsku opětovně posílila. Pokles celkového počtu obyvatel se týkal všech okresů Moravskoslezského kraje. Kromě hlavního města Prahy a Středočeského kraje zaznamenaly úbytek počtu obyvatel rovněž ostatní kraje Česka. Populace celé republiky se v průběhu letošního prvního až třetího čtvrtletí snížila o 12,3 tisíce osob a činila 10,90 milionu.

V Moravskoslezském kraji se od ledna do září roku 2025 živě narodilo 6 212 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 bylo o 396 méně (pokles o 6,0 %). Snižování porodnosti tak pokračuje již pátým rokem. Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Opava (7,5 osoby), nejméně pak v okrese Bruntál (6,5 osoby). Krajská hodnota ukazatele činila 7,0 osoby a ve srovnání s ostatními kraji se jednalo o šestý nejslabší výsledek. Celkem 2 755 dětí bylo prvorozených (44,3 % všech živě narozených dětí), 2 426 druhorozených (39,1 %) a 1 031 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,6 %). Mimo manželství se v prvních třech čtvrtletích 2025 narodilo 3 104 dětí, tedy 50,0 % z živě narozených (v celém Česku 46,9 %). Nejvyšší podíl narozených mimo manželství byl již tradičně zaznamenán v okrese Bruntál (63,0 %), což byla čtvrtá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 40,6 %.

V lednu až září tohoto roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 10 138 osob, což bylo o 1 osobu méně než ve stejném období roku 2024. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,5 osoby, což byla po Ústeckém kraji (11,6 osoby) druhá nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (12,6 ‰), Ostrava-město (11,9 ‰) a Bruntál (11,8 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod krajskou hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší nebo stejnou jako celorepublikový průměr (10,3 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 5 223 mužů a 4 915 žen. Téměř tři čtvrtiny zemřelých byly ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 16 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,6 ‰, která tak byla shodná s republikovým průměrem.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –3 926 osob, v relativním –4,5 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly hůře pouze kraje Karlovarský (–5,2 ‰) a Ústecký (–4,7 ‰). Ve všech krajích Česka převažovali zemřelí nad živě narozenými. Rovněž v žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo při přepočtu na 1 000 obyvatel v okrese Nový Jičín (–3,1 osoby). Naopak nejpostiženějšími okresy byly Ostrava-město a Karviná, v nichž v průběhu prvního až třetího čtvrtletí letošního roku ubylo přirozenou cestou v absolutním vyjádření 1 106 osob, resp. 1 049 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mezi ně vklínil okres Bruntál.

Do Moravskoslezského kraje se za první tři čtvrtletí 2025 přistěhovalo 8 038 osob, což ve srovnání s rokem 2024 bylo o 959 osob méně. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 3 755 osob (46,7 % přistěhovalých) a 4 283 osob z ciziny (53,3 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovali muži (52,7 %). Jednoznačně nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (5 145 osob), a to i relativně (21,9 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Necelé tři tisíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Karviná. Nejmenší relativní přírůstek byl zaznamenán v okresech Bruntál a Opava, do kterých se přistěhovalo 14,3 osoby, popř. 14,4 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 9 740 osob (o 1 067 osob méně než ve stejném období roku 2024). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 5 562 osob (57,1 % vystěhovalých) a 4 178 osob se odstěhovalo do zahraničí (42,9 % vystěhovalých). Mezi vystěhovalými převažovaly s 52,8 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresu Ostrava-město (6 408 osob), při přepočtu na 1 000 obyvatel se jednalo o 27,2 osoby.

Převaha vystěhovalých nad přistěhovalými v Moravskoslezském kraji za první až třetí čtvrtletí 2025 činila 1 702 osob. Moravskoslezský kraj tak obdobně jako před rokem vykázal záporné migrační saldo. Úbytek obyvatel stěhováním v prvních devíti měsících tohoto roku zaznamenali také v dalších pěti krajích Česka (Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém a kraji Vysočina), přičemž nejvíce obyvatel migrací ubylo právě v Moravskoslezském kraji. V rámci Moravskoslezského kraje vykázala většina okresů, s výjimkou okresu Frýdek-Místek, záporné migrační saldo, největší zaznamenal okres Ostrava-město (–1 263 osob, –5,4 ‰).

Záporná hodnota migračního salda (–1 702 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku (–3 926 osob) zapříčinila, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření byl nejvyšší mezi všemi kraji Česka (–5 628 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel činila hodnota celkového úbytku v Moravskoslezském kraji –6,4 osoby. Horší výsledek vykázal pouze Karlovarský kraj (–6,7 osoby). Naopak nejlepších výsledků, mezi kraji jediných kladných, dosáhli ve Středočeském kraji (5,9 osoby) a v Praze (2,8 osoby).

Podle předběžných údajů bylo v prvních třech čtvrtletích roku 2025 uzavřeno 3 837 manželství, tedy o 372 méně než v předchozím roce. Téměř ve dvou třetinách případů (65,3 %) to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 1 720 manželství, což bylo meziročně o 48 případů více. V 1 010 případech (58,7 % z úhrnu rozvedených manželství) se jednalo o manželství s nezletilými dětmi.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.