Přejít k menu Přejít k obsahu

Kulturní zařízení v Moravskoslezském kraji v roce 2024

Do knihoven v Moravskoslezském kraji přišlo v roce 2024 přes 4,4 milionu návštěvníků, kteří měli možnost vybrat si z více než 4,6 milionu knihovních jednotek či využít 713 počítačů s připojením k internetu. Registrovaný čtenář si v loňském roce vypůjčil v průměru 39 knih. Památkové objekty v kraji navštívilo 389 tisíc návštěvníků, 755 tisíc návštěvníků pak zhlédlo expozice a výstavy v muzeích a galeriích.

Veřejné knihovny

V Moravskoslezském kraji bylo na konci roku 2024 v provozu 269 veřejných knihoven a jejich 138 poboček (lokálně vyčleněných částí knihoven (včetně pojízdných zařízení), které jsou jejich organizačními částmi a pracují pod jejich přímým vedením). Čtenáři v Moravskoslezském kraji měli k dispozici přes 4,6 milionu knihovních jednotek (knih, novin, časopisů, elektronických dokumentů apod.).

Tab. 1 Veřejné knihovny v Moravskoslezském kraji

Nejvíce knihoven vč. poboček se v roce 2024 fungovalo ve Středočeském kraji (776), ale nejvyšší počet registrovaných čtenářů byl evidován v hlavním městě Praze (211 tisíc osob). V knihovnách na území Moravskoslezského kraje bylo v roce 2024 registrováno celkem 127 tisíc čtenářů. Jejich počet se meziročně snížil o 2,5 tisíce osob a ve srovnání s rokem 2018 byl jejich počet o 17,5 tisíce čtenářů menší. Každý třetí čtenář v Moravskoslezském kraji byl ve věku do 15 let, což v absolutním vyjádření odpovídalo 37 tisícům osob (podíl 29,3 % z celkového počtu registrovaných čtenářů). Republikový průměr činil 28,9 %, z krajů dosáhl nejvyššího podílu registrovaných čtenářů do 15 let Středočeský kraj (33,0 %) a nejnižšího Plzeňský kraj (20,9 %).

Graf 1 Veřejné knihovny a registrovaní čtenáři podle krajů v roce 2024

Zhruba jedenáct procent obyvatel Moravskoslezského kraje bylo v roce 2024 registrováno jako čtenář ve veřejných knihovnách. Pokud by měl tento ukazatel posloužit jako měřítko pro srovnání krajů, pak nejnižší podíl čtenářů z počtu obyvatel byl vykázán v Ústeckém kraji (7,8 %), naopak nejvyšší v hlavním městě Praze (15,2 %). Nižší hodnoty podílu než Moravskoslezský kraj (10,7 %) vykázaly kromě Ústeckého kraje už jen Karlovarský (10,4 %), Liberecký (10,0 %) a Středočeský kraj (9,0 %).

Graf 2 Průměrný počet registrovaných čtenářů a výpůjček podle krajů v roce 2024

Ve veřejných knihovnách v Moravskoslezském kraji bylo v roce 2024 evidováno přes 4,9 milionu výpůjček, tento počet se proti roku 2023 snížil o 59 tisíc, tedy o 1,2 %. Registrovaný čtenář v kraji si tak v roce 2024 vypůjčil v průměru 39 knihovních jednotek, což byl po Zlínském kraji (43) druhý nejvyšší počet mezi kraji Česka. Hodnota tohoto ukazatele v kraji se v letech 2018 až 2024 pohybovala v rozmezí od 38 do 44 výpůjček na čtenáře za rok.

Ve veřejných knihovnách jsou k dispozici také počítače. V knihovnách Moravskoslezského kraje bylo v roce 2024 celkem 713 počítačů s připojením k internetu. Počet počítačů s připojením na internet se meziročně snížil o 32 kusů, ale zároveň mírně vzrostl počet návštěvníků knihoven využívajících internet v knihovně, konkrétně o 4,6 tisíce na 73 tisíc osob (o 6,7 %).

Památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné

Dalším prvkem z oblasti kulturních zařízení jsou památkové objekty s kulturním využitím, které jsou v kraji zpřístupněné návštěvníkům za vstupné. Patří sem hrady, zámky, kláštery, kostely, mlýny apod., ovšem památky, které jsou ve správě muzea či galerie, sem zařazeny nejsou (např. zámek Kunín, hrad Hukvaldy).

Tab. 2 Památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné v Moravskoslezském kraji

K památkovým objektům zpřístupněným návštěvníkům za vstupné na území Moravskoslezského kraje patří:

  • v okrese Bruntál – zámek Linhartovy ve Městě Albrechtice, zámek Slezské Rudoltice, státní zámek Janovice u Rýmařova, Radniční věž v Krnově,
  • v okrese Frýdek-Místek – zámek Paskov,
  • v okrese Karviná – zámek Fryštát,
  • v okrese Nový Jičín – hrad Štramberk, hrad Starý Jičín,
  • v okrese Opava – státní zámek Hradec nad Moravicí, státní zámek Raduň, zámek Kravaře,
  • v okrese Ostrava – Důl Michal v Ostravě, Slezskoostravský hrad, vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě, vila Grossmann v Ostravě.

Návštěvnost památkových objektů je do jisté míry ovlivněna (ne)přízní počasí a v letech 2020 a 2021 pandemií covidu-19. I proto se mezi lety 2018 a 2024 pohybovala návštěvnost památkových objektů v Moravskoslezském kraji v širokém rozmezí od 243 do 389 tisíc osob ročně, přičemž rekordním byl poslední rok. V areálu památek jsou často pořádány i kulturní akce, v roce 2024 se jich konalo 433 s účastí 211 tisíc osob.

Nejnavštěvovanějšími památkami (souhlasícími se zveřejněním dat) na území Moravskoslezského kraje v roce 2024 byly Slezskoostravský hrad (104,4 tisíce návštěvníků), dále vyhlídková věž Nové radnice v Ostravě (58,8 tisíce osob), hrad Štramberk s věží Trúba (53,0 tisíce osob) a státní zámek Hradec nad Moravicí (44,9 tisíce osob)

Muzea, galerie a památníky

V Moravskoslezském kraji v roce 2024 si mohla kulturní veřejnost vybrat k návštěvě z 31 muzeí a památníků, ze 2 galerií a z 21 poboček muzeí a galerií. Bylo v nich možno zhlédnout 136 expozic a 244 výstav. Počet návštěvníků expozic a výstav v kraji v roce 2024 dosáhl hranice 755 tisíc, což bylo ve srovnání s rokem 2023 o 4,0 tisíce osob více (nárůst o 0,5 %).

Tab. 3 Muzea, galerie a památníky v Moravskoslezském kraji

Poznámky:

V oblasti kulturních zařízení jsou pro potřeby statistiky využívány výstupy z rezortních statistických informačních systémů, které zpracovává Národní institut pro kulturu (NIK). Údaje v tabulkách zachycují u stavových ukazatelů stav ke konci roku (např. počet knihoven, galerií), u intervalových ukazatelů úhrn za rok (např. počet návštěvníků). Údaje jsou šetřeny za kulturní organizace, jejichž zřizovateli jsou Ministerstvo kultury, jiné resorty, kraje, obce či města, a dále kulturní zařízení zřízená církví, spolky, obecně prospěšnými společnostmi a podnikatelskými subjekty.