Přejít k menu Přejít k obsahu

Demografický vývoj ve městech Moravskoslezského kraje v roce 2025

Ve 42 městech Moravskoslezského kraje žilo na konci roku 2025 celkem 857 722 osob. Podíl městského obyvatelstva činil 72,9 % z počtu všech obyvatel Moravskoslezského kraje. V průběhu roku 2025 ubylo ve městech 6 396 osob. Příčinou tohoto poklesu byl jak úbytek obyvatel přirozenou měnou, tak v menší míře záporné migrační saldo.

Podle předběžných výsledků bilance obyvatel žilo na konci roku 2025 ve městech Moravskoslezského kraje 857 722 osob, jedná se tak o vůbec nejnižší počet v historii kraje. Ve srovnání s rokem 2024 došlo k poklesu počtu obyvatel měst o 6 396 osob. Podíl městského obyvatelstva vykazuje klesající tendenci. K 31. 12. 2025 dosáhl 72,9 % z celkového počtu obyvatel kraje, zatímco v roce 2015 činil 74,6 %.

Tab. 1 Bilance počtu obyvatel ve městech Moravskoslezského kraje v roce 2025

V 10 městech se počet obyvatel meziročně zvýšil, a to konkrétně ve městech Rychvald (o 36 osob), Vratimov (o 35 osob), Odry (o 22 osob), Příbor (o 13 osob), Horní Benešov (o 9 osob), Štramberk (o 8 osob), Frýdlant nad Ostravicí (o 4 osoby), Šenov (o 3 osoby), Janov a Kravaře (shodně o 2 osoby). Ve zbývajících 32 městech došlo k poklesu obyvatelstva. Absolutně nejvyšší celkový pokles byl evidován ve městě Ostrava (o 2 334 osob). Více než 300 osob ubylo také ve městech Havířov (o 676 osob), Frýdek-Místek (o 426 osob) a Třinec (o 329 osob).

V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla nejvyššího nárůstu počtu obyvatel města Janov (7,9 ‰), Vratimov (4,7 ‰), Rychvald (4,6 ‰) a Horní Benešov (4,1 ‰), ve všech případech zásluhou migračního přírůstku. Naopak nejvyšší relativní pokles přes 16 ‰ zaznamenala města Vrbno pod Pradědem (–18,6 ‰) a Bruntál (–16,5 ‰). Dalšími městy, v nichž ubylo relativně nejvíce obyvatel, byly Studénka (–14,8 ‰), Vítkov (–14,3 ‰), Klimkovice (–13,1 ‰) či Rýmařov (–12,0 ‰).

Na celkovém poklesu počtu obyvatel žijících ve městech v Moravskoslezském kraji během roku 2025 se z větší části podílel přirozený úbytek (–4 657 osob), ale svůj díl na tom mělo i stěhování (–1 739 osob).

Převaha zemřelých nad narozenými charakterizovala 41 ze 42 měst Moravskoslezského kraje, přičemž největší byla ve městech Ostrava (pokles o 1 414 osob), Havířov (o 512 osob), Karviná (o 353 osob), Opava (o 275 osob) a Frýdek-Místek (o 262 osob). Pouze ve městě Andělská Hora se počet živě narozených rovnal počtu zemřelých, tudíž přirozený přírůstek byl nulový. V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla nejvyššího přirozeného úbytku obyvatel města Vrbno pod Pradědem (–13,3 ‰), Janov (–7,9 ‰), Město Albrechtice (–7,7 ‰), Havířov (–7,5 ‰), Břidličná (–7,3 ‰), Karviná (–7,2 ‰) a Orlová (–7,0 ‰), naopak nejlepší výsledek byl vedle Andělské Hory zaznamenán ve městech Kravaře (–0,7 ‰), Horní Benešov a Fulnek (shodně –1,8 ‰).

Graf 1 Pohyb obyvatel ve městech Moravskoslezského kraje v roce 2025

Převahou přistěhovalých nad vystěhovalými se vyznačovalo v Moravskoslezském kraji 17 měst. Vlivem migrace získala nejvíce obyvatel v absolutním vyjádření města Karviná (100 osob), Rychvald (65 osob) a Frýdlant nad Ostravicí (63 osob). Mezi 25 městy, která ztratila občany stěhováním, zaznamenala největší úbytek města Ostrava (o 920 osob), Frýdek-Místek, Havířov (shodně o 164 osob), Nový Jičín (o 157 osob) a Bruntál (o 150 osob). Při přepočtu na 1 000 obyvatel bylo pořadí měst odlišné. Nejvyššího přírůstku obyvatel stěhováním dosáhli ve městech Janov (15,7 ‰), Rychvald (8,3 ‰), Vratimov (7,5 ‰) a Odry (7,2 ‰). Naopak města Bruntál, Vítkov (shodně –10,1 ‰) a Studénka (–10,0 ‰) zaznamenala nejvýraznější relativní úbytek obyvatel migrací.

Souběh kladné přirozené měny a kladné migrace nebyl evidován v žádném městě kraje. Nejvíce se této konstelaci blížilo město Andělská Hora s nulovým přirozeným přírůstkem a mírným úbytkem stěhováním. Na druhou stranu souběh úbytků (přirozeného a stěhováním) vykázalo 24 měst v kraji.

Pořadí měst podle počtu obyvatel k 31. 12. 2025: první pozici zaujímá krajské sídlo Ostrava (280 853 osob), dále následují statutární města Havířov (67 998 osob), Opava (54 881 osob), Frýdek-Místek (53 164 osob), Karviná (48 684 osob) a Třinec (33 523 osob). Město Janov s 258 osobami zůstalo podle stavu ke dni 31. 12. 2025 nejmenším městem Moravskoslezského kraje, dalším malým sídlem bylo město Andělská Hora s 355 obyvateli.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s mezinárodní ochranou v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2025 jsou předběžné.