Chov hospodářských zvířat v Moravskoslezském kraji v roce 2025

V Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2025 bylo chováno přes 850 tisíc kusů drůbeže, více než 33 tisíc prasat a zhruba 86 tisíc kusů skotu. S výjimkou drůbeže se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku jednalo o vyšší počty. Produkce jatečné drůbeže meziročně o necelý procentní bod vzrostla, jatečných prasat se vyprodukovalo téměř o polovinu více, naopak poklesla výroba jatečného skotu. Průměrná snůška konzumních vajec na nosnici činila 282 kusů a byla tak vyšší než v roce 2024. Průměrná roční dojivost meziročně vzrostla a byla jednoznačně nejvyšší v Česku.

Podle stavu k 31. 12. 2025 bylo v Moravskoslezském kraji chováno přes 850 tisíc kusů drůbeže. Meziročně se snížily stavy drůbeže o 75,7 tisíce kusů (o 8,2 %). Moravskoslezský kraj dosáhl 3,6% podílu na chovu drůbeže v celé republice, a to jej řadilo na sedmé místo mezi kraji. Nejméně drůbeže se chovalo v Praze (1,0 tisíce) a Libereckém kraji (34,5 tisíce), nejvíce ve Středočeském kraji (5,2 milionu).

Počet nosnic v Moravskoslezském kraji dosáhl 83,3 tisíce kusů, i zde došlo k meziročnímu poklesu o 2,1 tisíce kusů (o 2,5 %). Produkce konzumních vajec za celý rok 2025 dosáhla téměř 20,9 milionu kusů, což představovalo meziroční zvýšení o 5,7 %. V Moravskoslezském kraji bylo vloni vyprodukováno pouze 1,3 % všech konzumních vajec snesených v Česku. Nejvíce vajec snesly nosnice ve Středočeském kraji (448,7 milionu), dále v Plzeňském (383,3 milionu) a Pardubickém kraji (362,4 milionu). Přestože se průměrná snáška vajec na nosnici v Moravskoslezském kraji meziročně zvýšila na 282 kusů, byla výrazně nižší než celorepublikový průměr (315 kusů).

Dalším ukazatelem týkajícím se drůbeže, který meziročně vzrostl, byla výroba jatečné drůbeže. Celkově jí bylo v roce 2025 vyprodukováno 5 928 tun živé hmotnosti, což znamenalo meziroční nárůst o 40 t ž. hm. (o 0,7 %). Největšími producenty jatečné drůbeže byli zemědělci v Jihomoravském kraji (59,9 tisíce t ž. hm.), dále ve Středočeském kraji (51,6 tisíce t ž. hm.) a Pardubickém kraji (49,6 tisíce t ž. hm.).

Celkový počet prasat v Moravskoslezském kraji ke konci roku 2025 činil 33,4 tisíce kusů. Proti stejnému období předchozího roku se jejich stavy výrazně zvýšily, konkrétně o 7,3 tisíce kusů (o 28,0 %). Podíl prasat chovaných v kraji na celkovém počtu prasat v Česku dosáhl hodnoty 2,3 %. Menší stavy prasat než v Moravskoslezském kraji byly zjištěny pouze v krajích Karlovarském (23,9 tisíce) a Libereckém (17,1 tisíce). Jednoznačně nejvíce prasat se chovalo ve Středočeském kraji (335,7 tisíce) a na Vysočině (306,7 tisíce).

Meziročně se také zvýšil počet kusů prasat na výkrm o 27,2 %, na konci roku 2025 činil jejich celkový počet v Moravskoslezském kraji 14,3 tisíce kusů. Menší přírůstek byl zaznamenán v případě chovných prasat, konkrétně o 13,6 %, tj. o 334 kusů. V roce 2025 se v kraji narodilo 67,6 tisíce selat, což bylo o 10,3 tisíce (o 17,9 %) více než v roce 2024. Na 1 prasnici se v roce 2025 narodilo 30,8 selat (proti stejnému období předchozího roku o 0,5 kusu méně) a odchovalo 28,2 selat (meziročně o 0,3 kusu méně).

Výroba jatečných prasat v Moravskoslezském kraji v roce 2025 dosáhla 6 159 t ž. hm a meziročně tak výrazně vzrostla o 1 868 t ž. hm. (o 43,5 %). Produkce jatečných prasat v kraji tvořila 2,2% podíl republikové výroby a byla po Praze (84 t ž. hm.) a Libereckém kraji (3 592 t ž. hm.) třetí nejnižší. Nejvíce jatečných prasat bylo vyprodukováno ve Středočeském kraji (64 741 t ž. hm.) a na Vysočině (60 505 tisíce t ž. hm.).

Stavy skotu zaznamenaly rovněž meziroční nárůst. K 31. 12. 2025 se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily jejich počty o 90 kusů (o 0,1 %) na 86,1 tisíce kusů skotu. Kraj se tak podílel 6,2 % na počtu skotu v celé republice. Jednalo se o osmý nejvyšší stav mezi kraji. Největší počty skotu vykázal Jihočeský kraj (222,3 tisíce), následovaný Vysočinou (219,7 tisíce). Na opačné straně žebříčku se nacházely kraje Karlovarský (36,8 tisíce) a Praha (0,9 tisíce).

Naopak počet krav v Moravskoslezském kraji byl meziročně nižší (o 1,5 tisíce kusů, pokles o 3,7 %) a dosáhl 37,6 tisíce kusů. Meziroční úbytek počtu krav byl zaznamenán ve většině krajů stejně jako v celé republice (pokles o 3,3 %).

Počet narozených telat v kraji meziročně vzrostl, narodilo se jich 39,7 tisíce, což bylo o 1,9 tisíce kusů (o 5,0 %) více než v roce 2024. Jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst mezi kraji. V dalších osmi krajích počet narozených telat vzrostl (celorepublikově o 0,1 %, tj. o 0,4 tisíce kusů). Na 100 krav se narodilo v průměru 104,1 telat a odchovalo se 99,0 telat, obě hodnoty byly vyšší než republikový průměr.

Za rok 2025 dosáhla výroba mléka v Moravskoslezském kraji 169,5 milionu litrů a ve srovnání s předchozím rokem se snížila o 14,0 %. Průměrná roční dojivost na jednu krávu činila 11 138 litrů mléka, což znamenalo meziroční nárůst o 1,5 %. Vyšší průměrnou dojivost v roce 2025 nevykázal žádný kraj, celorepublikový průměr byl o 1 143 litrů mléka nižší. Průměrná denní dojivost meziročně vzrostla o 0,5 litru (o 1,8 %) na hodnotu 30,5 litru. Prodej mléka v kraji v roce 2025 činil 165,2 milionu litrů, tržnost mléka činila 97,4 %.

Výroba jatečného skotu v Moravskoslezském kraji v roce 2025 klesla. Produkce dosáhla 9 400 t ž. hm., což představovalo ve srovnání s předchozím rokem pokles o 243 t ž. hm. (o 2,5 %). Mezi kraji se jednalo o desátou největší produkci. Nejvíce jatečného skotu bylo vyrobeno na Vysočině (29,8 tisíce t ž. hm.) a v Jihočeském kraji (28,5 tisíce t ž. hm.).

Poznámky:

Mezi drůbež spadají domácí ptáci druhu kur domácí (Gallus gallus), rodu krocan (Meleagris spp.), rodu kachna (Anas spp.), druhu pižmovka velká (Cairina moschata) a poddruhu husa velká domácí (Anser anser domesticus), domácí drůbež rodu křepelka (Coturnix spp.), rodu bažant (Phasianus spp.), poddruhu perlička kropenatá domácí (Numida meleagris domestica) a podčeledi holubovití praví (Columbinae spp.) chovaná jako hospodářská zvířata, nezahrnuje tuto drůbež chovanou v zajetí pro lovecké účely a dále ptáci druhu pštros dvouprstý (Struthio camelus) chovaní jako hospodářská zvířata.

Od roku 2025 je nově zdrojem údajů o stavech turů (skot a  uvoli) v podrobném členění dle kategorií Integrovaný zemědělský registr, spravovaný Ministerstvem zemědělství. Uvedené výsledky představují předběžná data v chovu skotu.