Legislativa a metody přepočtu - Volby do Poslanecké sněmovny

Výchozí právní normou, která vymezuje působnost ČSÚ ve volbách a v referendu, je zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů (§ 4 odst. 1 písm. p).

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se řídí těmito právními předpisy:

• Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
• Vyhláška č. 233/2000 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb. a zákona č. 204/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se používá systém poměrného zastoupení.

V průběhu let byly v tomto druhu voleb využity dvě skupiny metod přepočtu hlasů na mandáty. První skupinou jsou volební kvóty (např. Hagenbach-Bischoffova nebo Imperialiho), díky nimž se zjistí tzv. volební číslo, jehož hodnota vyjadřuje minimální počet hlasů, který volební strana musí získat, aby jí bylo možné přidělit mandát. Druhou skupinou metod jsou volební dělitelé, určují konkrétní řadu čísel, jimiž se dělí počet hlasů volebních stran (např. d΄Hondtova řada volebních dělitelů). Takto vypočtené podíly volebních stran se seřadí sestupně (do počtu ve volebním obvodu přidělovaných mandátů), a za každý podíl je volební straně přidělen mandát.

Prvním zákonem po roce 1989, který zaváděl v ČR pro volby, do tehdy ještě České národní rady, systém poměrného zastoupení a přepočítávací Hagenbach-Bischoffovu kvótu, byl zákon č. 54/1990 Sb., účinný od 6. března 1990. Tento zákon stanovoval Hagenbach-Bischoffovu kvótu pro přepočítání výsledků hlasování na mandáty a počítal se dvěma skrutinii pro přidělování mandátů. Princip Hagenbach-Bischoffovy kvóty tkví v tom, že počet všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu je vydělen počtem mandátů připadajících na volební obvod, zvětšeným o číslo 1. První skrutinium probíhalo na úrovni volebních obvodů, které byly vymezeny shodně s tehdejším krajským členěním státu, druhé skrutinium proběhlo na úrovni celé republiky.

Uzavírací klauzule pro vstup strany do prvního skrutinia byla pro všechny kandidující subjekty shodná, a to 5 % z celkového počtu hlasů za ČR celkem. Zákon zaváděl také dvě podmínky pro posun kandidáta pro přednostní přidělení mandátu. První podmínkou bylo, že alespoň desetina voličů dané strany využije práva přednostního hlasování a druhou podmínkou bylo získání tolika přednostních hlasů, že to bylo více než polovina hlasů pro tuto stranu, odevzdaných voliči, kteří využili práva přednostního hlasování. Každý volič disponoval čtyřmi přednostními hlasy.

Úpravou zákona č. 54/1990 Sb. vznikl v roce 1992 zákon č. 94/1992 Sb., který nabyl účinnosti 1. března 1992. V oblasti přepočítávání výsledků hlasování na mandáty přinesl dvě úpravy. První úpravou bylo zavedení vyšší uzavírací klauzule pro postup do prvního skrutinia pro volební koalice stran. Uzavírací klauzule se zvýšila pro dvoučlenné koalice na 7 %, pro tříčlenné na 9 % a pro čtyř a vícečlenné na 11 % z celkového počtu hlasů v ČR. Zákon také přinesl změnu podmínek pro posun kandidátů na základě přednostního hlasování. Hranice pro posun byla snížena na nejméně 15 % získaných přednostních hlasů.

V roce 1995 byla přijata zcela nová právní úprava voleb. Byl to zákon č. 247/1995 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1996. V oblasti přepočtu hlasů na mandáty byla oproti zákonu č. 94/1992 Sb. změněna pouze hranice pro posun kandidáta pro přednostní přidělení mandátu na nejméně 10 % získaných přednostních hlasů. 

Zásadní změnu přepočítávání výsledků hlasování na mandáty přinesl zákon č. 204/2000 Sb. a jeho novela č. 37/2002 Sb., účinná od 29. ledna 2002. Tímto zákonem bylo ustanoveno, že pro přepočet bude používána d΄Hondtova metoda s řadou dělitelů počínajících číslem 1 a pokračujících čísly 2, 3, 4, 5 atd., umožňující rozdělení všech mandátů v jednom skrutiniu. Dále jím byla zvýšena uzavírací klauzule pro postup koalic stran do skrutinia, pro dvoučlenné koalice byla stanovena na 10 %, pro tříčlenné na 15 % a pro čtyř a vícečlenné koalice na 20 % z celkového počtu hlasů za ČR celkem. Zároveň byl snížen počet přednostních hlasů, kterými disponuje volič, a to ze 4 na 2. Také byla opět snížena hranice na nejméně 7 % získaných přednostních hlasů pro posun na hlasovacím lístku, která pak platila pro volby v letech 2002 a 2006. Ve volební legislativě již vůbec nebyla podmínka počtu voličů využívajících přednostní hlasování. 

Po volbách v roce 2006 byla schválena novela volebního zákona č. 480/2006 Sb., která vrátila voličům 4 přednostní hlasy. Zároveň došlo k dalšímu snížení hranice pro přednostní udělení mandátu na 5 %. Ostatní parametry volebního systému zůstaly shodné se stavem z let 2002 a 2006.

Dne 10. února 2021 byl ve Sbírce zákonů pod č. 49/2021 Sb. publikován nález Ústavního soudu, kterým Ústavní soud zrušil uzavírací klauzule pro koalice a způsob přepočtu hlasů odevzdaných pro volební strany na mandáty pomocí d´Hondtovy metody na úrovni volebních krajů.

Zákonem č. 189/2021 Sb., účinným od 1. července 2021, byly nově upraveny uzavírací klauzule pro koalice, u dvoučlenných koalic byla uzavírací klauzule stanovena na 8 % z celkového počtu hlasů, pro tří a vícečlenné koalice byla uzavírací klauzule stanovena na 11 % z celkového počtu hlasů. Opětovně byla zákonem č. 189/2021 Sb. zavedena dvě skrutinia pro přidělování mandátů. V prvním skrutiniu jsou mandáty rozdělovány na úrovni volebních krajů pomocí Imperialiho kvóty. U této kvóty je počet všech platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu vydělen počtem mandátů připadajících na volební obvod, zvětšeným o číslo 2. Ve druhém skrutiniu jsou na celorepublikové úrovni zbývající mandáty rozděleny volebním stranám pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Mandáty z druhého skrutinia jsou následně přiděleny do těch volebních krajů, ve kterých měla volební strana největší zbytek hlasů po dělení v prvním skrutiniu.

Pro všechny výše uvedené aplikace bylo společné to, že volebním obvodem, ve kterém se stranám rozděloval určený počet mandátů, byl tzv. „volební kraj“, do voleb v roce 1998 jich bylo 8, od roku 2002 jich je 14.