Zaměstnanost a nezaměstnanost v Libereckém kraji podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil v roce 2024

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva a míře zaměstnanosti a nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které probíhá od roku 1993. Řídí se definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce (ILO), respektuje obsahovou náplň celoevropského šetření Labour Force Survey a jeho data jsou mezinárodně srovnatelná.

Populaci osob ve věku 15 a více let tvoří pracovní síla a obyvatelstvo mimo pracovní sílu. Pracovní silou se rozumí zaměstnaní v národním hospodářství a nezaměstnaní. Skupinu obyvatel mimo pracovní sílu tvoří v základním dělení důchodci, žáci, studenti a osoby pečující o rodinu.

Podle výsledků VŠPS žilo v roce 2024 v Libereckém kraji 366,1 tis. osob ve věku 15 a více let. Pracovní sílu tvořilo 210,8 tis. osob, tj. 57,6 % 15leté a starší populace. Proti roku 2023 se pracovní síla v kraji nzvýšila o 3,2 tis. osob (+1,5 %). Zaměstnaní se na pracovní síle podíleli z 96,8 % (204,1 tis. osob), zbývající 3,2 % představovali nezaměstnaní (6,7 tis. osob). Meziročně se pak počet zaměstnaných navýšil o 1,7 % (+3,4 tis. osob), počet nezaměstnaných se naopak o 3,1 % (-0,2 tis. osob) snížil. V roce 2024 čítal počet obyvatel mimo pracovní sílu 155,3 tis. osob, tj. ve srovnání s rokem 2023 o 0,3 tis. osob (+0,2 %) více. Z hlediska věkové struktury tvoří největší část pracovní síly osoby ve věku 45 až 59 let (41,7 %) a dále osoby 30 až 44 leté (34,6 %). Osoby nad 60 let věku se na pracovní síle v kraji v roce 2024 podílely z 9,2 % a 15 až 29 leté osoby z 14,5 %. Podobná věková struktura je patrná také v případě zaměstnaných osob, tj. největší část představují osoby 45 až 59leté (42,1 %) a osoby ve věku 30 až 44 let (34,8 %). Ve struktuře nezaměstnaných mají naopak většinové zastoupení osoby ve věku 15 až 29 let (34,0 %) a teprve poté osoby ve věku 45 až 59 let (30,4 %). 

Z hlediska vzdělání jsou pak mezi zaměstnanými v našem regionu nejvíce a také vyrovnaně zastoupeny osoby se středním vzděláním bez maturity (37,6 %) a středním vzděláním s maturitou (35,3 %). Základní vzdělání mělo 6,1 % zaměstnaných, naopak vysokoškolsky vzdělána byla více než pětina zaměstnaných (21,0 %). Meziročně se zvýšil počet osob se středním vzděláním bez maturity (+2,4 tis. osob, tj. +3,2 %) a také vysokoškoláků (+2,2 tis. osob, tj. +5,4 %). Naopak pokles byl vykázán u zaměstnaných se středním vzděláním s maturitou (-1,0 tis. osob, tj. -1,4 %) a nepatrně také osob se základním vzděláním (-0,2 %).

Většina zaměstnaných osob v našem kraji v roce 2024 pracovala ve zpracovatelském průmyslu (36,0 %). S výrazným odstupem následovala odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel, kde působilo 9,8 % zaměstnaných. Třetím v pořadí pak bylo stavebnictví (7,9 %), které „dohánělo“ odvětví zdravotní a sociální péče (7,6 %).

Z hlediska postavení byla většina zaměstnaných v kraji zaměstnancem (84,4 %), 13,1 % pracovalo na vlastní účet a v postavení zaměstnavatele bylo 2,3 % zaměstnaných. Podle klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) bylo nejvíce zaměstnaných zařazeno do třídy 7 – řemeslníci a opraváři (19,9 %). Následovala třída 8 – obsluha strojů a zařízení, montéři (16,2 %) a třída 5 – pracovníci ve službách a prodeji (16,1 %). Další v pořadí byli s 15,7% podílem zaměstnaní ze třídy 3, tj. techničtí a odborní pracovníci, které s mírným odstupem následovali zaměstnaní zařazení do třídy 2 – specialisté (15,4 %).

Míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob 15letých a starších, v roce 2024 v Libereckém kraji činila 55,7 %, tedy proti roku 2023 o 0,4 p. b. více. Napříč kraji se míra zaměstnanosti pohybovala v rozmezí od 55,5 % v Moravskoslezském kraji do 66,4 % v hlavním městě Praze. Hodnota za Liberecký kraj byla v tomto srovnání 2. nejnižší.

Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15letých a starších, v Libereckém kraji v roce 2024 dosáhla 57,6 %. Meziročně se tento podíl nepatrně o 0,3 p. b. zvýšil. V porovnání s ostatními kraji Česka byla uvedená hodnota jednoznačně nejnižší. Nejvyšší míru ekonomické aktivity vykázalo hlavní město Praha (67,5 %) a celorepublikový průměr činil 60,6 %.

Většinu nezaměstnaných v Libereckém kraji v roce 2024 (6,7 tis. osob) tvořily muži (3,9 tis. osob, tj. 58,1 %). V porovnání s rokem 2023 vzrostl počet nezaměstnaných pouze na straně mužů, a to o 0,5 tis. osob (+13,4 %), naopak počet nezaměstnaných žen se o 19,4 % (-0,7 tis. osob) snížil.

Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2024 v našem kraji činila 3,2 %, meziročně se tak její hodnota snížila o 0,2 p. b. V porovnání s ostatními kraji Česka se jedná o 6. nejvyšší hodnotu, ve srovnání s celorepublikovým průměrem je hodnota za náš kraje o 0,6 p. b. vyšší. Napříč regiony Česka se pak obecná míra nezaměstnanosti pohybuje v rozmezí od 1,3 % ve Středočeském do 4,1 % v Ústeckém a také Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Hodnota obecné míry nezaměstnanosti meziročně vzrostla v 8 regionech, nejvýrazněji v Jihočeském kraji (+1,1 p. b.). Liberecký kraj patřil k dalším 5 regionům, které zaznamenaly meziroční pokles obecné míry nezaměstnanosti, nejvíce se pak nezaměstnanost proti roku 2023 snížila ve Středočeském kraji (-0,4 p. b.).

Mimo pracovní sílu bylo v roce 2024, jak již bylo výše zmíněno, v našem kraji 155,3 tis. osob ve věku 15 a více let, tj. 95,3 tis. žen (61,4 %) a 60,0 tis. mužů (38,6 %). Věková struktura těchto osob v zásadě zrcadlí hlavní důvody ekonomické neaktivity těchto osob – největší část tak představují osoby ve věku 60 a více let (62,5 %), tedy osoby, které jsou již převážně v penzi. S výrazným odstupem následují mladí lidé ve věku 15 až 29 let (24,2 %).

Více informací naleznete v publikaci Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – roční průměry – 2024

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz