Výroba a spotřeba elektřiny v Libereckém kraji v roce 2025

předběžné údaje

Instalovaný výkon elektrizační soustavy

Podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu činil instalovaný výkon elektráren ke konci roku 2025 v Česku 23 602 MW, z toho 39,1 % připadalo na parní elektrárny. Dalších 19,2 % představovaly elektrárny fotovoltaické a 18,4 % jaderné. Dalších 6,2 % připadlo na plynové a spalovací elektrárny, 5,8 % tvořily elektrárny paroplynové, 5,0 % přečerpávací, 4,7 % vodní a 1,6 % větrné. Meziročně se instalovaný výkon elektráren v Česku zvýšil o 622 MW, tj. +2,7 %. Absolutně nejvíce vzrostl výkon fotovoltaických elektráren (+557 MW, tj. +14,0 %), relativně pak plynových a spalovacích elektráren (+18,5 %, tj. +230 MW). K navýšení došlo ještě také u jaderných (+1,3 %, tj. +56 MW) a větrných elektráren (+1,6 %, tj. +6 MW). Naopak k poklesu došlo u parních elektráren (-2,4 %, -226 MW) a nepatrně také u vodních elektráren (-0,1 %, -1 MW). Výkon paroplynových a přečerpávacích elektráren se proti roku 2024 nezměnil.

Z pohledu jednotlivých krajů k 31. 12. 2025 bylo 23,3 % celorepublikového výkonu elektrizační soustavy instalováno v Ústeckém kraji (5 496 MW), následoval Jihočeský kraj s 13,3% podílem (3 139 MW) a Kraj Vysočina s 12,6% podílem (2 967 MW). Hranici 10 % překročil ještě Středočeský kraj. Na opačném konci žebříčku se umístilo hlavní město Praha (212 MW, 0,9 % z celkového instalovaného výkonu), následované Libereckým krajem (1,4 %, 328 MW).

Nejvyšší instalovaný výkon parních elektráren byl v mezikrajském srovnání vykázán v Ústeckém kraji (4 048 MW, tj. 43,9 % z 9 222 MW republikového výkonu tohoto typu elektráren), nejnižší v Libereckém kraji (6 MW).

O republikový výkon jaderných elektráren (4 346 MW) se nadále dělí 2 kraje – Jihočeský kraj (51,8 %) a Kraj Vysočina (48,2 %).

Nejvyšší výkon elektráren využívajících solární energii byl vykázán v Jihomoravském (727 MW, tj. 16,0 % z republikového výkonu 4 542 MW) a Středočeském kraji (664 MW, tj. 14,6 %), na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj (84 MW, 1,9 %). V Libereckém kraji měly fotovoltaické elektrárny výkon 195 MW (4,3 %).

Paroplynové elektrárny s celkovým výkonem 1 363 MW nadále fungovaly pouze ve 3 krajích – v Ústeckém (62,0 % výkonu), Karlovarském (29,3 %) a Jihomoravském (8,7 %).

Přečerpávací elektrárny s celkovým výkonem 1 172 MW byly stejně jako v roce 2024 v provozu ve 4 regionech – v Olomouckém kraji (55,5 % výkonu), v Kraji Vysočina (40,5 %) a dále v kraji Středočeském (3,8 %) a Plzeňském (0,1 %).

Z celkového instalovaného výkonu vodních elektráren 1 116 MW bylo 57,8 % soustředěno ve Středočeském kraji, na Liberecký kraj připadlo 2,3 % (26 MW) výkonu.

Instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren v Česku představoval 1 472 MW. Nejvyšší výkon vykázaly tyto elektrárny ve Středočeském kraji (294 MW, 19,9 %), na Liberecký kraj připadlo 3,6 % (52 MW).

V 5 krajích, tj. v Ústeckém (23,5 %), Karlovarském (18,7 %), Olomouckém (15,5 %), Libereckém (13,2 %) a Moravskoslezském (11,3 %), bylo instalováno téměř 82 % republikového výkonu větrných elektráren (304 MW).

Na celkovém instalovaném výkonu elektrizační soustavy v Libereckém kraji ve výši 328 MW se z více než 82 % podílely elektrárny využívající ekologické zdroje (59,5 % elektrárny na solární energii, 14,9 % větrné elektrárny a 7,8 % vodní elektrárny). Na zbývajícím instalovaném výkonu se z 15,9 % podílely plynové a spalovací elektrárny a z 1,9 % parní elektrárny. Instalovaný výkon elektráren v našem kraji ve srovnání s rokem 2024 vzrostl o 24,6 MW (+8,1 %), a to díky nárůstu výkonu u parních (+29,9 %, tj. +1,4 MW), plynových a spalovacích (+10,0 %, tj. +4,7 MW) a fotovoltaických elektráren (+9,8 %, tj. +17,4 MW). Ke zvýšení výkonu došlo i v případě vodních elektráren (+3,9 %, tj. +1,0 MW). Výkon větrných elektráren v kraji zůstal na úrovni roku 2024.

Výroba elektřiny

V roce 2025 se podle předběžných údajů ERÚ v Libereckém kraji vyrobilo 508,6 GWh elektřiny (brutto), tj. pouze 0,7 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v Česku (76 250,4 GWh). Z celkového vyrobeného množství elektřiny pocházelo 70,1 % z alternativních zdrojů – v solárních elektrárnách bylo vyrobeno 179,2 GWh (35,2 %), ve větrných 109,4 GWh (21,5 %) a ve vodních elektrárnách 67,9 GWh (13,3 %). V celém Česku se alternativní zdroje podílely na výrobě elektřiny pouze 8,6 % (6 526,5 GWh).

Podíl Libereckého kraje na celkové republikové „ekologické“ výrobě elektřiny tak činil 5,5 %, podíl na výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách pak dokonce 16,4 %. V plynových a spalovacích elektrárnách bylo v našem kraji vyrobeno 123,0 GWh (24,2 %) a v parních elektrárnách 29,2 GWh (5,7 %). Naproti tomu v celém Česku 42,1 % vyrobené elektřiny připadlo na jaderné elektrárny, 40,2 % na parní, 5,6 % na fotovoltaické, 5,2 % na plynové a spalovací, 2,6 % na paroplynové, 2,1 % na vodní, 1,4 % na přečerpávací a na větrné elektrárny pouze 0,9 %.

Meziročně došlo v Libereckém kraji ke zvýšení množství vyrobené elektřiny brutto o 35,1 GWh (+7,4 %). Nejvyšší nárůst výroby elektřiny evidovaly fotovoltaické elektrárny (+12,9 %, tj. +20,5 GWh). S nepatrným odstupem následovaly elektrárny vodní (+12,2 %, tj. +7,4 GWh) a parní (+12,2 %, tj. +3,2 GWh). Více elektřiny bylo vyrobeno také v plynových a spalovacích elektrárnách (+9,4 %, tj. +10,5 GWh). Naopak výroba elektřiny ve větrných elektrárnách meziročně poklesla (-5,6 %, tj. -6,5 GWh). V případě Česka se objem vyrobené elektřiny meziročně zvýšil, a to o 2 368,6 GWh, tedy o 3,2 %. Nejvíce se na tomto výsledku podílely elektrárny fotovoltaické (+18,7 %), přečerpávací (+14,5 % %) a jaderné (+8,0 %). Vyšší produkci evidovaly také plynové a spalovací (+4,3 %) a parní elektrárny (+0,6 %). Na druhé straně došlo k poklesu výroby u elektráren vodních (-40,1 %), větrných (-7,2 %) a paroplynových (-1,3 %).

Spotřeba elektřiny

V roce 2025 se v Libereckém kraji v sektorech národního hospodářství spotřebovalo 2 407,2 GWh elektřiny, tj. 4,2 % spotřeby celého Česka (56 871,0 GWh). Meziročně se spotřeba v kraji zvýšila o 37,6 GWh (+1,6 %), v Česku zaznamenala nárůst o 947,1 GWh (+1,7 %). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny v kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 1 011,6 GWh (42,0 % z celkové roční spotřeby kraje). Druhý největší objem ve výši 775,6 GWh (32,2 %) spotřebovaly domácnosti. V odvětví obchodu, služeb, školství a zdravotnictví bylo spotřebováno 433,8 GWh (18,0 %) elektřiny. Nejnižší spotřebu elektřiny (pomineme-li „ostatní“ odvětví) vykázalo odvětví dopravy (17,7 GWh), následované odvětvím zemědělství a lesnictví (18,0 GWh) a stavebnictvím (18,1 GWh) – dohromady 2,2 %. Ve srovnání s rokem 2024 došlo k poklesu spotřeby v odvětví průmyslu (-3,1 %, tj. -32,4 GWh), zemědělství a lesnictví (-1,9 %, tj. -0,4 GWh) a obchodě, služeb, školství a zdravotnictví (-0,8 %, tj. -3,4 GWh). Ve zbývajících odvětvích spotřeba elektřiny meziročně vzrostla, tj. v energetice o 24,0 % (+24,7 GWh), v dopravě o 13,7 % (+2,1 GWh), v domácnostech o 6,1 % (+44,4 GWh), ve stavebnictví o 2,7 % (+0,5 GWh). Ostatní odvětví evidovala nárůst o 81,1 %, tj. o 2,1 GWh.

V celém Česku se v průmyslové výrobě spotřebovalo 34,4 % elektřiny, 29,3 % spotřebovaly domácnosti a na obchod, služby, školství a zdravotnictví připadlo 23,5 % z republikové spotřeby. Stavebnictví, doprava, zemědělství a lesnictví představovalo 3,7 % spotřeby elektrické energie. Meziročně vyšší spotřebu v tomto případě vykázala většina odvětví, tj. odvětví energetiky (+16,9 %, tj. +705,8 GWh), domácnosti (+6,6 %, tj. +1 029,1 GWh), doprava (+6,2 %, tj. +43,0 GWh), stavebnictví (+3,5 %, tj. +15,1 GWh), zemědělství a lesnictví (+1,6 %, tj. +13,9 GWh) a nepatrně také obchod, služby, školství a zdravotnictví (+0,04 %, tj. +5,4 GWh). Ostatní odvětví vykázala nárůst ve výší 29,1 %, tedy 76,3 GWh. Výjimkou bylo v tomto případě pouze odvětví průmyslu, ve kterém se spotřeba elektřiny meziročně snížila o 4,6 % (tj. o 941,6 GWh).

Definitivní informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2025 v regionálním členění budou zveřejněny na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu (eru.gov.cz) v „Roční zprávě o provozu ES ČR“, kterou předpokládá úřad zveřejnit do konce května roku 2026.

Pozn.: Netto spotřeba = brutto spotřeba – vlastní spotřeba na výrobu elektřiny – spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách – ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba – saldo zahraničních výměn

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz