Výroba a spotřeba elektřiny v Libereckém kraji v roce 2024

Instalovaný výkon elektrizační soustavy

Podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu činil instalovaný výkon elektráren ke konci roku 2024 v České republice 22 929 MW, z toho 41,2 % připadalo na parní elektrárny, téměř 19 % představovaly jaderné elektrárny a 17,2 % elektrárny fotovoltaické využívající solární energii. Dalších 5,9 % připadlo na paroplynové elektrárny, 5,4 % na plynové a spalovací elektrárny, 5,1 % na přečerpávací elektrárny, 4,8 % vodní a 1,5 % na větrné elektrárny. Meziročně se instalovaný výkon elektráren v České republice zvýšil o 836 MW, tj. o 3,8 %. Absotulně i relativně nejvíce vzrostl výkon fotovoltaických elektráren (+20,8 %, tj. +681 MW) a dále také plynových a spalovacích elektráren (+16,4 %, tj. +175 MW). K navýšení došlo také u větrných elektráren (+2,7 %, tj. +9 MW). K mírnému poklesu došlo u vodních a parních elektráren (-0,5 %, tj. -5 MW, resp. -0,3 %, tj. -24 MW) a nepatrně také u paroplynových elektráren (-0,01 %, -0,1 MW). Výkon jaderných a přečerpávacích elektráren se proti roku 2023 nezměnil.

Z pohledu jednotlivých krajů k 31. 12. 2024 bylo 23,6 % celorepublikového výkonu elektrizační soustavy instalováno v Ústeckém kraji (5 411 MW), následoval Jihočeský kraj s 13,5% podílem (3 088 MW) a Kraj Vysočina s 12,5% podílem (2 862 MW). 10% hranici překročil ještě kraj Středočeský. Na opačném konci žebříčku se umístilo hlavní město Praha (180 MW, 0,8 % z celkového instalovaného výkonu), následované Libereckým krajem (1,3 %, 303 MW).

Nejvyšší instalovaný výkon parních elektráren byl v mezikrajském srovnání vykázán v Ústeckém kraji (4 044 MW, tj. 42,8 % z 9 448 MW republikového výkonu tohoto typu elektráren), nejnižší v Libereckém kraji (5 MW).

O republikový výkon jaderných elektráren (4 290 MW) se nadále dělí 2 kraje – Jihočeský kraj (52,4 %) a Kraj Vysočina (47,6 %).

Nejvyšší výkon elektráren využívajících solární energii byl instalován v Jihomoravském (671 MW, tj. 17,0 % z republikového výkonu 3 953 MW) a Středočeském kraji (583 MW, tj. 14,8 %), na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj (47 MW, 1,2 %). V Libereckém kraji měly fotovoltaické elektrárny výkon 178 MW (4,5 %).

Paroplynové elektrárny s celkovým výkonem 1 363 MW fungovaly pouze ve 3 krajích – v Ústeckém (62,0 % výkonu), Karlovarském (29,3 %) a Jihomoravském (8,7 %).

Přečerpávací elektrárny s celkovým výkonem 1 172 MW byly v provozu ve 4 regionech – v Olomouckém kraji (55,5 % výkonu), v Kraji Vysočina (40,5 %) a dále v kraji Středočeském (3,8 %) a Plzeňském (0,1 %).

Z celkového instalovaného výkonu vodních elektráren 1 112 MW bylo 58,0 % soustředěno ve Středočeském kraji, na Liberecký kraj připadlo 2,2 % (24 MW) výkonu.

Instalovaný výkon plynových a spalovacích elektráren v České republice představoval 1 239 MW. Nejvyšší výkon vykázaly tyto elektrárny ve Středočeském kraji (269 MW, 21,7 %), na Liberecký kraj připadlo 3,8 % (48 MW).

V 5 krajích, tj. v Ústeckém (24,7 %), Karlovarském (19,2 %), Libereckém (13,9 %), Olomouckém (13,1 %) a Moravskoslezském (10,7 %), bylo instalováno téměř 82 % republikového výkonu větrných elektráren (352 MW).

Na celkovém instalovaném výkonu elektrizační soustavy v Libereckém kraji ve výši 303 MW se téměř z 83 % podílely elektrárny využívající ekologické zdroje (58,6 % elektrárny na solární energii, 16,1 % větrné elektrárny a 8,1 % vodní elektrárny). Na zbývajícím instalovaném výkonu se z 15,7 % podílely plynové a spalovací elektrárny a z 1,6 % parní elektrárny. Instalovaný výkon elektráren v našem kraji ve srovnání s rokem 2023 vzrostl o 32,3 MW (+11,9 %), a to díky nárůstu výkonu především u fotovoltaických elektráren (+17,7 %, tj. +26,7 MW). Ke zvýšení výkonu došlo i v případě parních a spalovacích (+13,1 %, tj. +5,5 MW) a také větrných elektráren (+0,5 %, tj. +0,2 MW). Výkon vodních elektráren v kraji byl naopak meziročně nižší (-0,7 %, tj. -0,2 MW), výkon parních elektráren se proti roku 2023 nezměnil.

Výroba elektřiny

V roce 2024 se podle předběžných údajů ERÚ v Libereckém kraji vyrobilo 468,7 GWh elektřiny (brutto), tj. pouze 0,6 % z celkového objemu elektřiny vyrobené v Česku (73 857,4 GWh). Z celkového vyrobeného množství elektřiny pocházelo 70,5 % z alternativních zdrojů – v solárních elektrárnách bylo vyrobeno 155,1 GWh (33,1 %), ve větrných 115,1 GWh (24,5 %) a ve vodních elektrárnách 60,3 GWh (12,9 %). V celé České republice se alternativní zdroje podílely na výrobě elektřiny pouze 9,4 % (6 951,6 GWh).

Podíl Libereckého kraje na celkové republikové „ekologické“ výrobě elektřiny tak činil 4,8 %, podíl na výrobě elektřiny ve větrných elektrárnách pak dokonce 16,3 %. V plynových a spalovacích elektrárnách bylo v našem kraji vyrobeno 112,3 GWh (24,0 %), zatímco v parních elektrárnách 26,0 GWh (5,5 %). Naproti tomu v celé České republice 41,3 % vyrobené elektřiny připadlo na parní elektrárny, 40,2 % na jaderné, 5,1 % na plynové a spalovací, 4,9 % na fotovoltaické, 3,6 % na vodní, 2,8 % na paroplynové, 1,2 % na přečerpávací a na větrné elektrárny pouze 1,0 %.

Meziročně došlo v Libereckém kraji ke zvýšení množství vyrobené elektřiny brutto o 27,9 GWh (+6,3 %). Nejvyšší nárůst výroby elektřiny evidovaly fotovoltaické elektrárny (+18,5 %, tj. +24,2 GWh). Více elektřiny bylo vyrobeno také v plynových a spalovacích (+15,8 %, tj. +15,4 GWh) a větrných elektrárnách (+3,8 %, tj. +4,2 GWh). Meziročně nižší objem výroby naopak zaznamenaly parní (-1,1 %, tj. -0,3 GWh) a vodní elektrárny (-20,5 %, tj. -15,6 GWh). V případě České republiky se objem vyrobené elektřiny meziročně snížil, a to o 3 081,1 GWh, tedy o 4,0 %. Nejvíce se na tomto výsledku podílely elektrárny přečerpávací (-13,4 %) a parní (-9,6 %), nižší produkci evidovaly také paroplynové (-2,6 %) a jaderné elektrárny (-2,3 %). Na druhé straně došlo k nárůstu výroby u elektráren fotovoltaických (+24,1 %), vodních (+12,4 %) a v menší míře také plynových a spalovacích (+1,7 %) a větrných (+0,5 %).

Spotřeba elektřiny

V roce 2024 se v Libereckém kraji spotřebovalo 2 370,6 GWh elektřiny netto¹⁾, tj. 4,2 % spotřeby celé České republiky (55 935,6 GWh). Meziročně se spotřeba v kraji snížila o 30,4 GWh (-1,3 %), v České republice zaznamenala nárůst o 170,7 GWh (+0,3 %). Z pohledu sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny v kraji spotřebovalo v průmyslu, a to 1 045,7 GWh (44,1 % z celkové roční spotřeby kraje). Druhý největší objem ve výši 731,3 GWh (30,8 %) spotřebovaly domácnosti. V odvětví obchodu, služeb, školství a zdravotnictví bylo spotřebováno 437,3 GWh (18,4 %) elektřiny. Nejmenší spotřebu elektřiny (pomineme-li „ostatní“ odvětví) vykázalo odvětví dopravy (15,6 GWh), následovalo stavebnictví (17,6 GWh) a zemědělství a lesnictví (18,4 GWh) – dohromady 2,2 %. Ve srovnání s rokem 2023 došlo k poklesu spotřeby v odvětví stavebnictví (-11,8 %, tj. -2,4 GWh), zemědělství a lesnictví (-9,5 %, tj. -1,9 GWh), obchod, služby, školství a zdravotnictví (-2,0 %, tj. -9,1 GWh), průmyslu (-1,8 %, tj. -18,8 GWh) a meziročně nižší spotřebu vykázaly také domácnosti (-0,3 %, tj. -2,3 GWh). Ve zbývajících odvětvích spotřeba elektřiny meziročně vzrostla, tj. v dopravě o 6,2 % (+0,9 GWh), v energetice o 1,6 % (+1,6 GWh), ostatní odvětví evidovala nárůst o 129,6 %, tj. o 1,5 GWh.

V celém Česku se v průmyslové výrobě spotřebovalo 36,6 % elektřiny, 28,0 % spotřebovaly domácnosti a na obchod, služby, školství a zdravotnictví připadlo 23,8 % z republikové spotřeby. Stavebnictví, doprava, zemědělství a lesnictví představovalo 3,6 % spotřeby elektrické energie. Meziročně vyšší spotřebu v tomto případě vykázalo odvětví energetiky (+8,1 %, tj. +310,7 GWh), obchod, služby, školství a zdravotnictví (+1,7 %, tj. +226,1 GWh) a vyšší spotřeba byla zjištěna také u domácností (+1,1 %, tj. +171,4 GWh). Ve zbývajících odvětvích došlo k meziročnímu poklesu spotřebované elektřiny, absolutně nejvíce v odvětví průmyslu (-326,1 GWh, tj. -1,6 %), relativně pak ve skupině ostatních odvětví (-38,3 %, tj. -164,8 GWh).

Definitivní informace o výrobě a spotřebě elektřiny v roce 2024 v regionálním členění budou zveřejněny na internetových stránkách Energetického regulačního úřadu (eru.gov.cz) v „Roční zprávě o provozu ES ČR“ ke konci května roku 2025.

¹⁾ netto spotřeba = brutto spotřeba - vlastní spotřeba na výrobu elektřiny - spotřeba na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách - ztráty v sítích, přitom brutto spotřeba = brutto výroba - saldo zahraničních výměn

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz