Struktura mezd zaměstnanců v Libereckém kraji v roce 2025

Podle výsledků Strukturálního šetření mezd zaměstnanců dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v roce 2025 částky 47 771 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se mzda absolutně zvýšila o 2 899 Kč, relativně pak o 6,5 %. Mzda mužů meziročně vzrostla o 3 200 Kč (+6,5 %) na 52 691 Kč. Mzda žen se zvýšila o 3 100 Kč a 7,7 % na 43 267 Kč. Uvedená hodnota se o 9 424 Kč pohybovala pod mzdou mužů, v relativním vyjádření tak představovala 82,1 % jejich mzdy.

Struktura mzdy se dlouhodobě nemění – také v roce 2025 z 66,5 % (meziročně -0,8 p. b.) převažovala základní složka, prémie a odměny tvořily 13,8 % (meziročně -0,7 p. b.), náhrady mzdy 11,5 % (meziročně +0,03 p. b.) a zbývajících 8,2 % představovaly příplatky za práci přesčas, ostatní příplatky a odměny za pohotovost (meziročně +1,5 p. b.).

Nejvyšší průměrné mzdy z pohledu hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali v Libereckém kraji v roce 2025 řídící pracovníci, a to 98 591 Kč (meziročně +1 143 Kč, +1,2 %). Na druhé straně mzdového žebříčku se umístili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s průměrným výdělkem 32 741 Kč (+5 148 Kč, +18,7 %). Rozdíl mezi těmito třídami dosáhl částky 65 850 Kč. Průměrná mzda specialistů jako jediná meziročně poklesla, a to o 508 Kč, tj. o -0,8 %, a činila 62 279 Kč. Techničtí a odborní pracovníci pobírali průměrně 52 596 Kč (+1 630 Kč, +3,2 %), řemeslníci a opraváři pak 43 811 Kč (+1 211 Kč, +2,8 %). Průměrná mzda pracovníků obsluhy strojů a zařízení a montérů dosáhla 40 634 Kč (+2 240 Kč, +5,8 %), úředníci pobírali 38 121 Kč (+2 555 Kč, +7,2 %) a pracovníci ve službách a prodeji 36 077 Kč (+2 005 Kč, +5,9 %). Mzdu kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství nebylo možné v tomto roce publikovat.

Meziročně si ve mzdové sféře polepšili zaměstnanci ve všech krajích – nejvyšší absolutní i relativní přírůstek vykázal Středočeský kraj (+5 293 Kč, +10,9 %), následoval Královéhradecký region (+5 033 Kč, +10,9 %). Absolutně nejméně se mzda zvýšila v Libereckém kraji, relativně v hlavním městě Praze (+5,8 %, +3 572 Kč). Muži si absolutně nejvíce polepšili ve Středočeském kraji (+6 136 Kč), relativně v kraji Královéhradeckém (+12,0 %). Nárůst jejich mzdy byl nejnižší ve Zlínském kraji (+2 711 Kč, tj. +5,5 %). Absolutní i relativní přírůstek v případě žen se pohyboval v intervalu od 2 632 Kč (resp. 4,9 %) v hlavním městě Praze do 4 672 Kč (resp. 10,9 %) ve Středočeském kraji.

Pomyslné první místo mezikrajského žebříčku s výrazným odstupem od ostatních krajů s celkovou mzdou ve výši 65 594 Kč, mzdou mužů ve výši 74 099 Kč a žen ve výši 56 744 Kč obsadilo hlavní město Praha. Nejnižší celkový výdělek a výdělek mužů i žen vykázal Karlovarský kraj (45 257 Kč, resp. 48 182 Kč a 42 741 Kč). Celková mzda v Libereckém kraji byla 8. nejvyšší, mzda mužů 7. nejvyšší a mzda žen 3. nejnižší. Největší rozdíl mezi mzdou mužů a žen byl vykázán v hlavním městě Praze (17 355 Kč) a mzda žen v tomto regionu představovala 76,6 % mzdy mužů. Nejvíce se průměrná mzda žen přiblížila mzdě mužů v Karlovarském kraji (rozdíl 5 441 Kč, podíl 88,7 %).

V rámci strukturálního šetření mezd je zjišťován také mzdový medián, který charakterizuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení a vypovídá tak lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy v Libereckém kraji v roce 2025 dosáhl 42 886 Kč, tj. o 2 730 Kč a 6,8 % více než v roce 2024. V případě mužů činil 46 907 Kč (+3 028 Kč, +6,9 %), v případě žen 39 922 Kč (+3 331 Kč, +9,1 %) a tato úroveň představovala 85,1 % mediánu mužů (meziročně +1,7 p. b.).

Mezi kraji Česka se mzdový medián pohyboval od 40 932 Kč v Karlovarském kraji do 52 793 Kč v hlavním městě Praze. Nejvyšší absolutní i relativní meziroční přírůstek zaznamenal tento ukazatel v Královéhradeckém kraji (+4 874 Kč, +12,0 %). Hlavnímu městu Praze patřilo prvenství také v případě mediánu mužů a žen (58 440 Kč, resp. 48 740 Kč). Nejnižší mzdový medián byl v případě mužů i žen vykázán v Karlovarském kraji (43 529 Kč, resp. 39 122 Kč). Liberecký kraj z pohledu celkového mediánu obsadil 6. nejnižší příčku, medián mzdy mužů byl 7. nejvyšší a medián mzdy žen naopak 4. nejnižší. Nejvíce se medián žen přiblížil mediánu mužů v Karlo-varském kraji (89,9 %, tj. -4 407 Kč), nejméně v hlavním městě Praze (83,4 %, tj. -9 700 Kč).

Průměrná hrubá měsíční mzda vykázaná v Libereckém kraji v roce 2025 převyšovala medián mezd o 4 885 Kč, jeho podíl na průměrné mzdě představoval 89,8 %. Větší diference byla vykázána mezi průměrem a mediánem mzdy mužů (+5 784 Kč) než žen (+3 345 Kč). Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd celkem a v případě obou pohlaví byl v rámci mezikrajského srovnání vykázán v hlavním městě Praze (celkem +12 801 Kč, u mužů +15 659 Kč, u žen +8 004 Kč). Nejmenší rozdíl byl pak mezi celkovými hodnotami a hodnotami za muže zjištěn v Karlovarském kraji (+4 325 Kč, resp. +4 653 Kč), v případě žen v Pardubickém kraji (+3 330 Kč).

Poznámka:

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Protože objem zjišťovaných informací v ISPV je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, zejména pro menší podniky, provádí se jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru přímo z podnikových databází.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Další informace naleznete v publikaci Struktura mezd zaměstnanců – 2025

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz