Struktura mezd zaměstnanců v Libereckém kraji v roce 2023

Podle výsledků strukturální statistiky dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v roce 2023 částky 42 029 Kč, medián mezd byl o 3 933 Kč nižší. Mzda žen představovala 83,2 % mzdy mužů.

Podle výsledků Strukturálního šetření mezd zaměstnanců dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v Libereckém kraji v roce 2023 částky 42 029 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem se absolutně zvýšila o 2 283 Kč, relativně pak o 5,7 %. Mzda mužů meziročně rostla dynamičtěji, zvýšila se o 3 176 Kč (7,5 %) na 45 680 Kč. Mzda žen se zvýšila o 1 554 Kč a 4,3 % na 37 989 Kč. Uvedená hodnota se o 7 691 Kč se pohybovala pod mzdou mužů, v relativním vyjádření tak představovala 83,2 % jejich mzdy.

Struktura mzdy se dlouhodobě nemění – také v roce 2023 z 67,1 % převažovala základní složka, prémie a odměny tvořily 15,4 %, náhrady mzdy 11,3 % a zbývajících 6,3 % představovaly příplatky za práci přesčas, ostatní příplatky a odměny za pohotovost.

Tradičně nejvyšší průměrné mzdy z pohledu hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pobírali v Libereckém kraji v roce 2023 řídící pracovníci, a to 89 721 Kč (meziročně více o 4 087 Kč, +4,8 %). Na druhé straně mzdového žebříčku se umístili pomocní a nekvalifikovaní pracovníci s průměrným výdělkem 26 851 Kč (+998 Kč, +3,9 %). Rozdíl mezi těmito třídami dosáhl částky 62 870 Kč. Průměrná mzda specialistů dosáhla 58 559 Kč (meziročně +4 159 Kč, +7,6 %), technických a odborných pracovníků 46 774 Kč (+1 930 Kč, +4,3 %). Řemeslníci a opraváři v průměru měsíčně pobírali 39 028 Kč (+4 031 Kč, +11,5 %), pracovníci obsluhy strojů a zařízení a montéři 36 251 Kč (+2 953 Kč, +8,9 %) a pracovníci ve službách a prodeji 31 922 Kč (+783 Kč, +2,5 %). Mzda úředníků v průměru dosáhla 33 525 Kč (+958 Kč, +2,9 %).

Meziročně si ve mzdové sféře polepšili zaměstnanci ve všech krajích – nejvyšší absolutní přírůstek vykázalo hlavní město Praha (+3 260 Kč), relativně pak mzda nejvýrazněji vzrostla v Plzeňském kraji (+6,4 %). S nejnižší intenzitou se průměrná mzda zvýšila v Ústeckém kraji (+1 790 Kč, +4,5 %). Muži si absolutně nejvíce polepšili v hlavním městě Praze (+3 726 Kč), relativně v našem regionu (+7,5 %). Nárůst jejich mzdy byl opět nejnižší v Ústeckém kraji (+1 752 Kč, tj. +4,1 %). Absolutní přírůstek v případě žen se pohyboval v intervalu od 1 554 Kč v Libereckém kraji do 2 825 Kč v hlavním městě Praze, relativní v intervalu od +4,3 % opět v Libereckém do +6,6 % v Pardubickém kraji.

Pomyslné první místo mezikrajského žebříčku s výrazným odstupem od ostatních krajů s celkovou mzdou (57 275 Kč), mzdou mužů (63 886 Kč) a žen (50 011 Kč) obsadilo hlavní město Praha. Nejnižší celkový výdělek a výdělek mužů vykázal Karlovarský kraj (39 746 Kč, resp. 41 800 Kč), v případě žen byla nejnižší mzda vyplácena ve Zlínském kraji (36 574 Kč). Celková mzda vykázaná v Libereckém kraji byla 6. nejvyšší, mzda mužů 7. nejvyšší a mzda žen 8. nejvyšší. Největší rozdíl mezi mzdou mužů a žen byl vykázán v hlavním městě Praze (13 875 Kč) a mzda žen v tomto regionu představovala 78,3 % mzdy mužů. Nejvíce se průměrná mzda žen přiblížila mzdě mužů v Karlovarském kraji (rozdíl 4 343 Kč, podíl 89,6 %).

V rámci strukturálního šetření mezd je zjišťován také mzdový medián, který charakterizuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení a vypovídá tak lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mzdy v Libereckém kraji v roce 2023 dosáhl 38 096 Kč, tj. o 2 453 Kč a 6,9 % více než v roce 2022. V případě mužů činil 41 087 Kč (+3 076 Kč, +8,1 %), v případě žen 35 193 Kč (+1 837 Kč, +5,5 %) a tato úroveň představovala 85,7 % mediánu mužů (v roce 2022 to bylo 87,8 %).

Mezi kraji České republiky se mzdový medián pohyboval od 35 622 Kč v Karlovarském kraji do 46 429 Kč v hlavním městě Praze. Nejvyšší absolutní meziroční přírůstek zaznamenal medián v Plzeňském kraji (+2 600 Kč), nejvyšší relativní nárůst ve výši 6,9 % zaznamenal kraj Plzeňský a Liberecký. Hlavnímu městu Praha patřilo prvenství také v případě mediánu mužů a žen (50 534 Kč, resp. 43 194 Kč). Nejnižší mzdový medián byl v případě mužů vykázán v Karlovarském kraji (37 524 Kč), v případě žen ve Zlínském kraji (33 079 Kč). Liberecký kraj z pohledu celkového mediánu i mediánu obou pohlaví obsadil v mezikrajském žebříčku 6. nejvyšší pozici. Nejvíce se medián žen přiblížil mediánu mužů v Karlovarském kraji (90,2 %, tj. -3 679 Kč), nejméně ve Zlínském kraji (81,4 %, tj. -7 573 Kč).

Průměrná hrubá měsíční mzda vykázaná v Libereckém kraji v roce 2023 převyšovala medián mezd o 3 933 Kč, jeho podíl na průměrné mzdě představoval 90,6 %. Větší diference byla vykázána mezi průměrem a mediánem mzdy mužů (+4 593 Kč) než žen (+2 796 Kč). Největší rozdíl mezi průměrnou mzdou a mediánem mezd celkem a v případě obou pohlaví byl v rámci mezikrajského srovnání vykázán v hlavním městě Praze (celkem +10 846 Kč, u mužů +13 352 Kč, u žen +6 817 Kč). Nejmenší rozdíl byl pak mezi oběma celkovými hodnotami a hodnotami za muže i ženy zjištěn v Pardubickém kraji (+3 708 Kč, +3 960 Kč a +2 775 Kč).

Poznámka:

Strukturální mzdová statistika v současnosti vzniká jako sloučení výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Přímo sleduje mzdy jednotlivých zaměstnanců (nikoliv jen jejich celkový objem na úrovni podniků či organizací), složky hrubého výdělku a důležité personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk).

Protože objem zjišťovaných informací v ISPV je rozsáhlý a šetření je pracné a nákladné, zejména pro menší podniky, provádí se jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů. Pro shromáždění údajů je využíváno elektronického sběru přímo z podnikových databází.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.

Další informace naleznete v publikaci Struktura mezd zaměstnanců – 2023

Kontakt:

Hana Koťátková

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 485 238 811
E: infoservislbc@czso.cz