Přejít k menu Přejít k obsahu

Říjnová nezaměstnanost se v Libereckém kraji po zářijovém poklesu opět zvýšila

Nezaměstnanost v Libereckém kraji se ke konci října 2026 v porovnání s předchozím měsícem nepatrně zvýšila o 0,06 p. b. na 5,69 %. Počet uchazečů vzrostl o 1,2 %, počet volných míst o 2,7 %.

K 31. říjnu 2026 dosáhl podíl nezaměstnaných v Libereckém kraji 5,69 % a mezi kraji Česka se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu. Meziměsíčně se nezaměstnanost zvýšila o 0,06 procentních bodů (p. b.), ve srovnání s koncem října 2025 byla hodnota tohoto ukazatele vyšší o 0,42 p. b. Nezaměstnanost žen byla ve srovnání s koncem září 2026 vyšší o 0,08 p. b. a činila 6,44 %, u mužů se hodnota ukazatele zvýšila o 0,05 p. b. na 4,98 %.

Meziměsíční zvýšení nezaměstnanosti vykázaly všechny okresy Libereckého kraje – nejvýrazněji nezaměstnanost vzrostla v okrese Česká Lípa (+0,11 p. b. na 6,00 %, tj. nejvyšší podíl v kraji), jen o něco méně vzrostla v okresech Jablonec nad Nisou (+0,10 p. b. na 5,60 %) a Semily (+0,09 p. b. na 5,23 %, tj. nejnižší podíl v kraji). Jen k velmi mírnému navýšení nezaměstnanosti došlo v okrese Liberec (+0,01 p. b. na 5,75 %). V porovnání 75 okresů[1] Česka se shodou okolností všechny čtyři okresy umístily na shodném pořadí jako minulý měsíc. Okres Semily se umístil na 49. příčce, 55. pozice patřila okresu Jablonec nad Nisou, 57. pozice okresu Liberec a okres Česká Lípa obsadil 61. místo. Nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal opět okres Praha-východ společně s okresem Praha-západ (1,93 %), nejvyšší vykázal okres Karviná (10,52 %).

Graf: Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v Libereckém kraji a jeho okresech

Podíl nezaměstnaných se v celém Česku meziměsíčně zvýšil o 0,02 p. b. na 4,99 %. Vyšší podíl nezaměstnaných vykázalo také 11 regionů, když nejvýraznější nárůst podílu nezaměstnaných evidoval Karlovarský kraj (+0,17 p. b. na 6,31 %). Dva kraje naopak vykázaly pokles nezaměstnanosti – Pardubický kraj a hlavní město Praha (shodně -0,01 p. b. na 4,01 %, resp. 3,92 %) a v Jihomoravském kraji zůstala nezaměstnanost na stejné úrovni 5,40 %. Nejnižší nezaměstnanost celkem a také u žen evidovalo hlavní město Praha (3,92 % celkem, 4,34 % v případě žen). Nejnižší nezaměstnanost mužů byla vykázána v Pardubickém kraji (3,46 %). Nejvyšší podíl nezaměstnaných celkem a žen evidoval Ústecký kraj (7,35 %, resp. 8,33 %), nejvyšší podíl mužů pak Moravskoslezský kraj (6,92 %). Libereckým ženám patřila v tomto srovnání 3. a mužům 4. nejhorší pozice.

K 31. 10. 2026 registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem 17 555 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 200 osob (1,2 %) více než ke konci září 2026. Počet žen bez zaměstnání se zvýšil o 123 osob (+1,3 %) a 9 665 žen představovalo 55,1 % celkového počtu nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných mužů byl vyšší o 77 osob (+1,0 %) a činil 7 890 osob. Osoby se zdravotním postižením tvořily 12,8 % uchazečů, absolventi a mladiství představovali 7,8 % nezaměstnaných. Do skupiny dosažitelných ve věku 15–64 let patřilo 16 310 uchazečů (tj. 92,9 % z celkového počtu nezaměstnaných), z toho 9 023 žen. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 4 501 uchazečů (tj. 25,6 % z celkového počtu uchazečů) a její průměrná výše dosáhla částky 16 619 Kč, tj. o 724 Kč pod republikovým průměrem. Nejvyšší podporu v rámci krajů pobírali nezaměstnaní v hlavním městě Praze (20 977 Kč), nejnižší uchazeči v Ústeckém kraji (16 182 Kč). Uchazečům o zaměstnání v Libereckém kraji bylo v průměru 41,7 let. Nejvíce uchazečů připadlo do věkové kategorie 45 až 64 let (45,5 %) s tím, že nejvyšší podíl představovali uchazeči ve věku 60 až 64 let (13,1 %). Do kategorie 65 let a více patřilo 1,1 % uchazečů, nejmladší uchazeči do 19 let tvořili 7,9 % nezaměstnaných. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce déle než 12 měsíců) dosáhl v našem kraji 34,6 %. V mezikrajském srovnání se tento ukazatel pohyboval v intervalu od 28,4 % v Královéhradeckém do 42,6 % v Moravskoslezském kraji.

Graf: Nezaměstnanost podle krajů k 31. 10. 2026

K poslednímu dni měsíce října 2026 bylo v Libereckém kraji k dispozici 3 130 volných pracovních míst, tj. v porovnání s minulým měsícem o 83 pozic více (+2,7 %). V průběhu sledovaného měsíce bylo nově nahlášeno 961 míst, dále bylo 16 míst obsazeno a 813 míst zrušeno. Osobám se zdravotním postižením vyhovovalo 246 míst (7,9 % z celkového počtu), pro absolventy a mladistvé bylo určeno 537 míst (17,2 %).

V přepočtu na jedno volné pracovní místo připadlo v našem kraji 5,61 uchazečů o zaměstnání, tj. o 2,12 uchazečů více než v rámci celého Česka. V mezikrajském srovnání se hodnota ukazatele pohybovala od 1,62 uchazečů v hlavním městě Praze do 8,33 uchazečů v Moravskoslezském kraji. Hodnota vykázaná v Libereckém kraji byla 3. nejvyšší. V rámci okresů Libereckého kraje nejméně uchazečů na jedno volné místo připadlo v okrese Liberec (4,43 uchazečů), nejvíce v okrese Jablonec nad Nisou (8,24 uchazečů).

Poznámka:

Na základě novely zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. července 2024, došlo k zavedení maximální lhůty, po kterou je možné vést volné pracovní místo v evidenci Úřadu práce ČR. Podle této úpravy je neobsazené volné pracovní místo vedeno v evidenci po dobu maximálně 6 měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem příslušné krajské pobočce ÚP ČR. Výjimku tvoří pracovní místa, na jejichž obsazení probíhá řízení o vydání zaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince. V důsledku automatické expirace volných pracovních míst dochází k výraznému poklesu jejich počtu v evidenci ÚP ČR. Tento pokles bude nejvýraznější v lednu 2025, kdy exspirují všechna volná pracovní místa nahlášená před 1. červencem 2024.

Kontakt:

Aleš Krejza
Oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ v Liberci
T: +420 797 874 014
E: infoservislbc@csu.gov.cz

 


[1] Od ledna 2025 začalo MPSV publikovat sloučená data za okresy Praha-východ a Praha-západ a také za okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.