Přejít k menu Přejít k obsahu

Nezaměstnanost v Libereckém kraji dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních 10 let

Nezaměstnanost v Libereckém kraji se ke konci února 2026 v porovnání s předchozím měsícem zvýšila o 0,02 p. b. na 5,89 %. Počet uchazečů se mírně zvýšil o 0,2 %, počet volných míst poklesl o 1,8 %.

K 28. únoru 2026 dosáhl podíl nezaměstnaných v Libereckém kraji 5,89 % a mezi kraji se jednalo o 4. nejvyšší hodnotu. Vyšší hodnotu nezaměstnanosti náš kraj naposledy zaznamenal téměř před 10 lety na konci března 2016, kdy dosáhla na 6,17 %. Meziměsíčně se nezaměstnanost zvýšila o 0,02 procentních bodů (p. b.), ve srovnání s koncem února 2025 byl dosažený podíl vyšší o 1,05 p. b. Nezaměstnanost žen ve srovnání s koncem ledna 2026 zůstala na stejné hodnotě 6,24 %, u mužů se hodnota ukazatele zvýšila o 0,03 p. b. na 5,56 %.

Graf: Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v Libereckém kraji a jeho okresech

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti vykázaly také dva okresy Libereckého kraje – výraznější nárůst okres Jablonec nad Nisou (+0,06 p. b. na 5,42 %, tj. nejnižší hodnota v kraji), nižší nárůst okres Liberec (+0,04 p. b. na 5,91 %). Okres Semily zůstal na absolutně shodné hodnotě 5,82 % a okres Česká Lípa jako jediný zaznamenal nižší podíl nezaměstnaných (-0,05 p. b. na 6,33 %, tj. nejvyšší hodnota). V porovnání 75 okresů[1] Česka se okres Jablonec nad Nisou umístil na 48. příčce, 53. pozice patřila okresu Semily, 56. pozice okresu Liberec a okres Česká Lípa obsadil 61. místo. Nejnižší podíl nezaměstnaných zaznamenal opět okres Praha-východ společně s okresem Praha-západ (1,88 %), nejvyšší i nadále vykázal okres Most (10,37 %).

Podíl nezaměstnaných se v celém Česku meziměsíčně zvýšil o 0,04 p. b. na 5,17 %. K navýšení hodnoty tohoto ukazatele došlo také v 9 regionech – nejvýraznější nárůst vykázal Moravsko-slezský kraj (+0,11 p. b. na 7,03 %) a hlavní město Praha (+0,09 p. b. na 3,86 %). Ke snížení nezaměstnanosti došlo jen u 4 krajů, nejvýrazněji u Jihočeského a Královéhradeckého (shodně o 0,03 % na 4,76 %, resp. 4,44 %), k nepatrnému snížení došlo také u krajů Karlovarského a Vysočina. Nejnižší nezaměstnanost celkem a také u obou pohlaví evidovalo hlavní město Praha (3,86 % celkem, 3,46 % v případě mužů, 4,26 % v případě žen). Nejvyšší podíl nezaměstnaných celkem a žen evidoval Ústecký kraj (7,60 %, resp. 8,44 %), podíl mužů Moravskoslezský kraj (7,21 %). Libereckým ženám patřila v tomto srovnání 4. a mužům 6. nejhorší pozice.

K 28. 2. 2026 registrovaly úřady práce v Libereckém kraji celkem 18 134 neumístěných uchazečů o zaměstnání, tj. o 44 osob (0,2 %) více než ke konci ledna 2026. Počet žen bez zaměstnání se snížil o 6 osob (-0,1 %) a 9 422 žen představovalo 52,0 % celkového počtu nezaměstnaných. Počet nezaměstnaných mužů vzrostl o 50 osob (+0,6 %) na 8 712 osob. Osoby se zdravotním postižením tvořily 12,1 % uchazečů, absolventi a mladiství představovali 6,0 % nezaměstnaných. Do skupiny dosažitelných ve věku 15–64 let patřilo 16 830 uchazečů (tj. 92,8 % z celkového počtu nezaměstnaných), z toho 8 760 žen.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 5 368 uchazečů (tj. 29,6 % z celkového počtu uchazečů) a její průměrná výše dosáhla částky 15 399 Kč, což je o 810 Kč pod republikovým průměrem. Nejvyšší podporu v rámci krajů pobírali nezaměstnaní v hlavním městě Praze (19 401 Kč), nejnižší uchazeči v Olomouckém kraji (15 204 Kč). Uchazečům o zaměstnání v Libereckém kraji bylo v průměru 42,0 let. Více než třetina uchazečů připadla do věkové kategorie 45 až 59 let (34,8 %) s tím, že 11,9 % uchazečů bylo mezi 50 až 54 lety. Do kategorie 65 a více let patřilo 1,2 % uchazečů, nejmladší uchazeči do 19 let tvořili 6,5 % nezaměstnaných. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce déle než 12 měsíců) dosáhl v našem kraji 30,8 %. V mezikrajském srovnání se tento ukazatel pohyboval v intervalu od 26,8 % v Královéhradeckém do 40,6 % v Moravskoslezském kraji.

K 28. 2. 2026 bylo v Libereckém kraji k dispozici 2 509 volných pracovních míst, tj. meziměsíčně o 46 pozic méně (-1,8 %). V průběhu sledovaného měsíce bylo nově nahlášeno 955 míst, 73 míst bylo obsazeno, 933 míst zrušeno a 5 míst uvolněno. Osobám se zdravotním postižením vyhovovalo 252 míst (10,0 % z celkového počtu), pro absolventy a mladistvé bylo určeno 422 míst (16,8 %).

V přepočtu na jedno volné pracovní místo připadlo v našem kraji 7,23 uchazečů o zaměstnání, tj. o 2,97 uchazečů více než v rámci celého Česka. Mezi kraji se hodnota ukazatele pohybovala od 1,66 uchazečů v hlavním městě Praze do 9,58 uchazečů v Moravskoslezském kraji. Hodnota vykázaná v Libereckém kraji byla 3. nejvyšší. V rámci okresů Libereckého kraje nejméně uchazečů na jedno volné místo připadlo v okrese Liberec (5,69 uchazečů), nejvíce v okrese Jablonec nad Nisou (11,30 uchazečů).

Poznámka:

Na základě novely zákona o zaměstnanosti, která nabyla účinnosti 1. července 2024, došlo k zavedení maximální lhůty, po kterou je možné vést volné pracovní místo v evidenci Úřadu práce ČR. Podle této úpravy je neobsazené volné pracovní místo vedeno v evidenci po dobu maximálně 6 měsíců ode dne jeho oznámení zaměstnavatelem příslušné krajské pobočce ÚP ČR. Výjimku tvoří pracovní místa, na jejichž obsazení probíhá řízení o vydání zaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k zaměstnání cizince. V důsledku automatické expirace volných pracovních míst dochází k výraznému poklesu jejich počtu v evidenci ÚP ČR. Tento pokles bude nejvýraznější v lednu 2025, kdy exspirují všechna volná pracovní místa nahlášená před 1. červencem 2024.

Kontakt:

Aleš Krejza

Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: +420 797 874 014
E: infoservislbc@csu.gov.cz

 

[1] Od ledna 2025 začalo MPSV publikovat sloučená data za okresy Praha-východ a Praha-západ a také za okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever.