Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji k 1. 1. 2026

Síť silnic a dálnic v Česku k 1. 1. 2026 měřila 56 020 km. Největší měrou se na této délce dlouhodobě podílejí silnice III. třídy – ke sledovanému datu 34 222 km, tj. 61,1 % celkové délky silnic a dálnic). Dalších 26,0 % představovaly silnice II. třídy (14 548 km). Silnice I. třídy byly zastoupeny 10,2 % a dálnice tvořily 2,8 % republikové komunikační sítě. Meziročně se snížila délka silnic II. a I. třídy (-178,4 km, resp. -27,4 km), a to ve prospěch silnic III. třídy (+208,1 km) a dálnic (+64,6 km). Celkově se tak délka silnic a dálnic zvýšila o 66,9 km. Síť dálnic se nejvýrazněji rozšířila v Olomouckém (+20,1 km), Pardubickém (+17,5 km) a Středočeském kraji (+14,2 km), o 11,7 km se rozrostly dálnice ještě také v Královéhradeckém a o 1,1 km ve Zlínském kraji.

V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 400 km silnic a dálnic (tj. 4,3 % republikového úhrnu), meziročně o 2,8 km (0,1 %) méně. Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 578 km, tj. 65,8 %), následovaly silnice II. (20,3 %) a I. třídy (13,8 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km). Meziročně se snížila výměra pouze u silnic I. třídy (-10,4 km, -3,0 %), naopak přibylo silnic III. třídy (+7,6 km, +0,5 %). Výměra dálnic a silnic II. třídy se nezměnila.

Nejdelší silniční a dálniční síť vykázal při srovnání regionů Středočeský kraj (9 690 km, tj. 17,3 % z republikového úhrnu), následovaný krajem Jihočeským s délkou 6 201 km a 11,1% podílem. Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 4. nejnižší pozici. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (80 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 056 km, 3,7 %).

V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota sítě v Libereckém kraji ve výši 758,5 m/km² naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (886,7 m/km²) a nejnižší hlavní město Praha (161,3 m/km²).

Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (706,1 km, tj. 29,4 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 641,1 km silnic (26,7 %), následoval okres Semily s 596,7 km (24,9 %). Okres Jablonec nad Nisou disponoval 455,6 km silnic (19,0 %). Výměra silniční sítě se meziročně snížila ve třech okresech – nejvíce v okrese Jablonec nad Nisou (- 2,0 km), dále v okrese Liberec (-0,5 km) a v okrese Semily (-0,3 km). Beze změny zůstala výměra silnic v okrese Česká Lípa. Jak již bylo zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (109,9 km, resp. 475,2 km s meziroční změnou o -10,4 km, resp. +9,9 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně silnicemi II. a III. třídy (39,9 km, resp. 343,0 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).

Vozovka na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji byla tvořena téměř výhradně asfaltovým povrchem (2 394,0 km, tj. 99,8 % všech silnic a dálnic v kraji).

Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2026 nacházelo 904 mostů o celkové délce 15 326 metrů. Nejvíce mostů se nacházelo v okrese Liberec (375 staveb s délkou 7 771 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (109 staveb s délkou 1 350 metrů). V porovnání se situací k 1. 1. 2025 zůstal počet mostů v kraji shodný, ovšem délka jejich konstrukcí se o 26 m zvýšila. Meziročně 1 most přibyl na silnicích v okrese Česká Lípa a jejich délka se však navýšila o 1 m. Naopak 1 most ubyl v okrese Jablonec nad Nisou se zkrácením délky mostů o 11 m. Ve zbývajících dvou okresech počet mostů zůstal stejný, ale jejich délka se zvýšila o 26 m v okrese Liberec a o 9 m na v okrese Semily.

Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) ŘSD u mostů eviduje 7 stupňovou škálu – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní stav. Do kategorie uspokojivý bylo s ohledem na jejich stav k 1. 1. 2026 zařazeno 208 mostů (23,0 %), u 199 mostů (22,0 %) byl konstatován velmi dobrý stav. Za bezvadný byl označen stav 107 mostů (11,8 %), naopak v havarijním stavu nebyl evidován žádný most, ve velmi špatném stavu pak bylo 61 mostů (6,7 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (19 staveb). V porovnání se situací k 1. 1. 2025 se celkový stav mostů v Libereckém kraji mírně zlepšil. Počet mostů v bezvadném stavu se nezměnil, v dalších 3 kategoriích došlo k nárůstu – velmi dobrý stav +3 mosty, dobrý +9 mostů, dobrý stav +4 mostní stavby. K poklesu počtu mostů došlo v kategoriích špatný (-11 staveb), velmi špatný (-1) a havarijní (-3). Alespoň uspokojivý stav nosné konstrukce tak začátkem roku 2026 mělo 704 staveb mostů (77,9 % mostů), o rok dříve to bylo 688 staveb (76,1 %).

Začátkem roku 2026 se v Libereckém kraji nacházelo 111 železničních přejezdů, situace se tedy meziročně nezměnila – 80 přejezdů křížilo silnice III. třídy (meziročně o 2 více), 23 silnice II. třídy a 8 silnice I. třídy (meziročně o 2 méně). Nejvíce přejezdů se nacházelo v okrese Liberec (48 míst) a Semily (32 míst), naopak v okrese Jablonec nad Nisou bylo k dispozici pouze 12 přejezdů. Na silnicích I. třídy jsou nyní v každém okrese evidovány 2 přejezdy (v okrese Liberec -2 přejezdy), na silnicích III. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Liberec (39 míst, tj. +2). Na silnicích II. třídy to bylo v okrese Semily (11 míst), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Jablonec nad Nisou.

Na území kraje bylo k 1. 1. 2026 evidováno také 170 podjezdů (meziročně stejně) – téměř polovina na silnicích I. třídy (83 staveb, meziročně -2), 39,4 % (67 podjezdů, +2) na silnicích III. třídy, 9,4 % (16 staveb) na silnicích II. třídy a na dálnici se v našem kraji nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Přesně polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak v okrese Jablonec nad Nisou bylo pouze 22 těchto staveb (12,9 %).

Podle dostupných údajů zůstala provozní délka železničních tratí k 31. 12. 2024 v Libereckém kraji v porovnání s rokem 2023 beze změny a nadále činila 454 km. Představovala tak 4,8 % republikové délky 9 514 km (meziročně také beze změny, stejně jako u všech krajů). Nejdelší tratě byly evidovány ve Středočeském kraji (1 452 km, tj. 15,3 %), nejkratší v hlavním městě Praze (210 km, tj. 2,2 %). Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší.

Hustota železniční sítě v našem kraji k 31. 12. 2024 činila 143,6 m/km² a byla tak o 23,0 m vyšší než v úhrnu za Česko. Nejhustší síť mělo hlavní město Praha (423,9 m/km²), na opačném konci žebříčku s hodnotou 84,9 m/km² se nacházel Kraj Vysočina. Náš region se v tomto srovnání umístil na 3. nejvyšší příčce.

Vodní cesty slouží v Česku převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě, od roku 2015 jsou do této výměry zahrnuty i cesty na nádržích a jezerech. Ke konci roku 2024 činila celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu v Česku 726 km. Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejkratší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest. Ve srovnání s koncem roku 2023 se tak situace v této oblasti nezměnila.

Kontakt:

Aleš Krejza
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 797 874 014
E: infoservislbc@csu.gov.cz