Dopravní infrastruktura v Libereckém kraji k 1. 1. 2025

Síť silnic a dálnic v České republice k 1. 1. 2025 pokrývala 55 953 km. Největší měrou se na této rozloze dlouhodobě podílejí silnice III. třídy (ke sledovanému datu 34 014 km, tj. 60,8 % celkové délky silnic a dálnic). Dalších více než 26 % představovaly silnice II. třídy (14 726 km). Silnice I. třídy byly zastoupeny 10,2 % a dálnice tvořily 2,7 % republikové komunikační sítě. Meziročně se snížila rozloha silnic III. a I. třídy (-15,7 km, resp. -19,8 km), a to ve prospěch silnic II. třídy (+26,3 km) a dálnic (+97,7 km). Síť dálnic se pak nejvýrazněji rozšířila v Jihočeském (+43,6 km), Zlínském (+25,5 km) a Středočeském kraji (+23,1 km), o 5,2 km se rozšířily dálnice ještě také v Jihomoravském kraji a o 0,4 km v Olomouckém regionu.

V Libereckém kraji bylo k uvedenému datu evidováno 2 402 km silnic a dálnic (4,3 % republikového úhrnu), meziročně o 1,4 km (0,1 %) méně. Také v případě našeho regionu výrazně převažovaly silnice III. třídy (1 570 km, tj. 65,4 %), následovaly silnice II. (20,3 %) a I. třídy (14,2 %). Jediný úsek dálnice v délce 4,6 km (0,2 %) na území našeho kraje vede od Turnova na hranici kraje směrem na Prahu a nachází se v okresech Semily (0,5 km) a Liberec (4,1 km). Meziročně se snížila výměra pouze u silnic I. třídy (-3,7 km, tj. -1,1 %), naopak přibylo silnic II. a III. třídy (+1,4 km v prvním a +0,9 km ve druhém případě). Výměra dálnic se nezměnila.

Nejdelší silniční a dálniční síť vykázal z pohledu ostatních regionů Středočeský kraj (9 678 km, tj. 17,3 % z republikového úhrnu), následovaný krajem Jihočeským s délkou 6 192 km a 11,1% podílem. Liberecký kraj se v tomto srovnání umístil na 4. nejnižší pozici. Nejkratší síť silnic a dálnic evidovalo hlavní město Praha (80 km, 0,1 %) a poté Karlovarský kraj (2 056 km, 3,7 %).

V přepočtu na rozlohu kraje byla hustota zjištěná v Libereckém kraji ve výši 759,4 m/km² naopak 5. nejvyšší. Nejvyšší hustotu nadále vykazuje Středočeský kraj (885,6 m/km²) a nejnižší hlavní město Praha (161,4 m/km²).

Z hlediska okresů našeho kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť evidována v okrese Liberec (706,6 km, tj. 29,4 % krajského úhrnu). S nepatrným odstupem následoval okres Česká Lípa, jehož území pokrývalo 641,1 km silnic (26,7 %), následoval okres Semily s 597,0 km (24,9 %). Okres Jablonec nad Nisou disponoval 457,7 km silnic (19,1 %). Výměra silniční sítě se meziročně snížila ve dvou okresech, tj. o 1,3 km v okrese Liberec a o 0,2 km v okrese Česká Lípa. Beze změny zůstaly výměry silnic v okrese Jablonec nad Nisou a Semily. Jak již bylo zmíněno, dálnice se nacházela pouze na území okresu Liberec a Semily. Nejvíce kilometrů silnic I. a III. třídy se nacházelo v okrese Liberec (120,3 km, resp. 465,3 km), silnice II. třídy byly nejdelší v okrese Semily (183,7 km). Naopak okres Jablonec nad Nisou v porovnání s ostatními okresy kraje disponoval nejméně kilometry silnic II. a III. třídy (39,9 km, resp. 345,1 km). Silnice I. třídy byly nejkratší v okrese Semily (52,4 km).

Vozovka na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji byla tvořena téměř výhradně asfaltovým povrchem (2 394,7 km, tj. 99,7 % všech silnic a dálnic v kraji).

Na silnicích a dálnicích v Libereckém kraji se k 1. 1. 2025 nacházelo 904 mostů o celkové délce 15 300 metrů. Nejvíce mostů se nacházelo v okrese Liberec (375 staveb o celkové délce 7 745 metrů), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (110 staveb o celkové délce 1 361 metrů). V porovnání se situací k 1. 1. 2024 se počet mostů v kraji zvýšil o 3 stavby, ovšem délka jejich konstrukcí se o 167 m snížila. Meziročně více mostů bylo evidováno na silnicích v okrese Česká Lípa (+3 stavby, tj. +161 m), 1 most přibyl v okrese Liberec, ovšem celková délka mostů v tomto okrese se o 330 m snížila. Naopak o 1 most (-2 m) méně bylo evidováno na silnicích v okrese Jablonec nad Nisou. Počty těchto staveb v okrese Semily zůstaly na loňské úrovni, ovšem jejich celková délka se o 3 m rozrostla.

Podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby (bere se v úvahu horší stav) se u mostů eviduje 7 stupňová škála – od bezvadného, přes velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný až po havarijní stav. Do kategorie uspokojivý bylo s ohledem na jejich stav k 1. 1. 2025 zařazeno 204 mostů (22,6 %), u 196 mostů (21,7 %) byl konstatován velmi dobrý stav. Za bezvadné bylo označeno 107 mostů (11,8 %), naopak v havarijním stavu byly 3 tyto stavby (0,3 %). Nejvíce mostů ve velmi špatném až havarijním stavu se nacházelo v okrese Česká Lípa (22 staveb, resp. 1 stavba). V porovnání se situací k 1. 1. 2024 na jedné straně výrazně ubylo mostů v bezvadném stavu (-23 staveb), zároveň se však snížil počet mostů ve velmi špatném (-13 staveb) a havarijním stavu (-2 stavby). Více mostů bylo také ve velmi dobrém (+14 staveb), dobrém stavu (+5 staveb) a uspokojivém stavu (+15 mostů), na druhé straně se o 6 navýšil počet mostů ve špatném stavu. Alespoň uspokojivý stav nosné konstrukce tak začátkem roku 2025 mělo 76,1 % mostů (688 staveb), začátkem roku 2024 to bylo 75,1 % (677 staveb).

Začátkem roku 2025 se v Libereckém kraji nacházelo 111 železničních přejezdů, situace se tedy meziročně nezměnila – 78 přejezdů křížilo silnice III. třídy, 23 silnice II. třídy a 10 silnice I. třídy. Nejvíce přejezdů se pak nacházelo v okrese Liberec (48 míst) a Semily (32 míst). Na silnicích I. a III. třídy bylo nejvíce přejezdů evidováno v okrese Liberec (4 místa v prvním a 37míst ve druhém případě). Na silnicích II. třídy to bylo v okrese Semily (11 míst), žádný železniční přejezd se u této kategorie silnic nenacházel v okrese Jablonec nad Nisou.

Na území kraje bylo k 1. 1. 2025 evidováno také 170 podjezdů (meziročně o 1 více), z toho polovina na silnicích I. třídy (85 staveb), 38,2 % (65 podjezdů, tj. meziročně +1 podjezd) na silnicích III. třídy a 9,4 % (16 staveb) na silnicích II. třídy. Pod dálnicemi v Libereckém kraji se nacházely 4 podjezdy (2,4 %). Celá polovina podjezdů byla evidována v okrese Liberec, naopak v okrese Jablonec nad Nisou bylo pouze 22 těchto staveb (12,9 %).

Podle dostupných údajů zůstala provozní délka železničních tratí k 31. 12. 2023 v Libereckém kraji meziročně prakticky beze změny a nadále činila 454 km. Představovala tak 4,8 % republikové délky 9 514 km (meziročně -7,4 km). Nejdelší tratě byly i v tomto období evidovány ve Středočeském kraji (1 452 km, tj. 15,3 %), nejkratší v hlavním městě Praze (210 km, tj. 2,2 %). Délka tratí v našem regionu byla mezi kraji 4. nejkratší. K výraznějším změnám v délce železnic pak meziročně došlo v Královéhradeckém kraji (-6,1 km), hlavním městě Praze (-1,7 km) a Ústeckém kraji (-0,9 km). V 7 krajích (Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém, Vysočina, Olomouckém a Moravskoslezském) se délka tratí meziročně prakticky nezměnila. Oproti 1. 1. 2024 pak byly delší pouze tratě ve Středočeském kraji (+2,0 km).

Hustota železniční sítě v našem regionu k 31. 12. 2023 činila 143,6 m/km² a byla tak o 23,0 m vyšší než v úhrnu za Českou republiku. Nejhustší síť mělo hlavní město Praha (423,9 m/km²), na opačném konci žebříčku s hodnotou 84,9 m/km² se nacházel Kraj Vysočina. Náš region se v tomto srovnání umístil na 3. nejvyšší příčce.

Vodní cesty slouží v České republice převážně k dopravě osobními loděmi a sportovní plavbě, od roku 2015 jsou do této výměry zahrnuty i cesty na nádržích a jezerech. Ke konci roku 2023 celková délka splavných vodních cest pro pravidelnou dopravu v České republice 726 km. Délka splavných vodních cest v Libereckém kraji vykazuje hodnoty až od roku 2015, od té doby se tato výměra nemění a dosahuje 8 km (mezi kraji 4. nejkratší délka). Nejdelší splavné vodní cesty eviduje Středočeský kraj (237 km), se 145 km následuje Jihočeský kraj. Naopak je tomu v Olomouckém kraji, ve kterém se nachází pouze 2 km vodních cest. Ve srovnání s koncem roku 2022 se tak situace v této oblasti nezměnila.

Kontakt:

Hana Koťátková
Krajská správa ČSÚ v Liberci
Oddělení informačních služeb
T: 704 675 184
E: infoservislbc@csu.gov.cz