Charakteristiky jednotlivých okresů

Okres Cheb, který je nejzápadnějším okresem České republiky, dostal současnou územní podobu v roce 1960 sloučením dřívějších okresů Aš, Cheb a většiny okresu Mariánské Lázně. Jeho rozloha činí 1 046 km², což představuje 1,3 % území České republiky. Sousedí na západě státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, na severovýchodě s okresy Sokolov a Karlovy Vary a na jihozápadě s okresem Tachov. Největší část rozlohy zaujímá Chebská pánev, která se rozkládá v podkrušnohorské nížině a jejíž průměrná nadmořská výška je 450 m. Na jihozápadě zasahuje do okresu výběžek Českého lesa, na severozápadě vyvýšenina Smrčin. Nejvýše položená místa jsou okolo Lázní Kynžvart (Slavkovský les) s nejvyššími vrcholy Lesný (983 m n. m.) a Lysina (982 m n. m.) Vodní toky okresu patří ke třem povodím - Ohře, Mže a Sály. Řeka Ohře pramení v Německu, od hranice se rozlévá v přehradu Skalku a protéká dále Chebskou pánví k východu. Největším přítokem Ohře je řeka Odrava, která pramení na jihozápadním svahu vrchu Dyleně a je na ní vybudována Jesenická přehrada. V okrese jsou dále přehrady Horká a Halštrov, které slouží pouze jako vodní zdroje. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány převažujícím západním prouděním vzduchu, které přináší od Atlantického oceánu vlhký vzduch a časté vodní srážky. Převládá zde vliv přímořského podnebí. Nejvyšší denní maximální teplota vzduchu dosáhla 35,1 °C a nejnižší denní minimální teplota vzduchu byla – 15,9. °C Nejtepleji je v Poohří, nejchladněji je na vrcholcích Slavkovského lesa a v Ašském výběžku. Z půdních druhů převládají na okrese Cheb středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy (67,8 %), dále jsou zastoupeny lehké hlinité půdy (29,4 %), těžké jílovité (2,2 %) a na některých lokalitách se vyskytují i rašeliništní půdy (0,6 %). Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin jsou mladší čtvrtohorní uhlí, kaolin, cihlářské jíly, žula, čedič a štěrkopísky. Mimořádný význam svým počtem a složením mají minerální léčivé prameny. V oblasti Mariánských Lázní se nachází 40 železitých a alkalicko-salinických pramenů, ve Františkových Lázních je 24 minerálních pramenů. V okrese Cheb jsou stanoveny tři pověřené obecní úřady, a to Aš, Cheb a Mariánské Lázně. Tato města jsou pověřena výkonem některých pravomocí pro obce v jejich územní působnosti. V těchto městech sídlí i další úřady se širší územní působností. Z nich nejvýznamnější z hlediska zajišťovaných činností jsou matriky, finanční a stavební úřady. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v okrese Cheb dosáhl v roce 2022 celkem 3,11 % a o zaměstnání se ucházelo 1 908 osob. Celostátní podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu činil k 31. 12. 2022 celkem 4,24 %.

Okres Karlovy Vary vznikl 1. 7. 1960 z bývalých okresů Karlovy Vary, Toužim, východní části okresu Mariánské Lázně, malé části okresů Podbořany a Kadaň. Do okresu bylo začleněno i území Vojenského újezdu Hradiště. V roce 1961 byla připojena obec Chyše z okresu Plzeň - sever. Okres Karlovy Vary sousedí na severu se Spolkovou republikou Německo, na západě s okresy Sokolov a Cheb, na východě s okresy Chomutov a Louny a na jihu s okresem Plzeň - sever. Rozloha činí 1 511 km². Karlovarsko má mírné horské klima ovlivněné Krušnými horami a rozsáhlými lesy. Nejvyšším bodem tohoto okresu je v Krušných horách ležící Klínovec s nadmořskou výškou 1 244 m. Obec Boží Dar je nejvýše položenou obcí v 1 020 m n.m., naproti tomu obec Stráž nad Ohří leží v nejnižší nadmořské výšce 328 m. Hlavním vodním tokem je řeka Ohře, do které se vlévají řeky Teplá a Rolava. Jižní částí okresu protéká řeka Střela. Z přírodních zdrojů mají největší význam léčivé termální prameny v Karlových Varech a radioaktivní vody v Jáchymově. Dále jsou v okrese významná ložiska kaolinu, který je základní surovinou pro výrobu porcelánu. Těží se zde i kámen, písek, bentonit a dřevní hmota. Hospodářsky lze karlovarský okres charakterizovat jako průmyslově - zemědělský s významným podílem lázeňství a cestovního ruchu. Vznik a rozvoj průmyslu byl spojen s těžbou nerostů v Krušných horách a využíváním dalších přírodních zdrojů. Dlouholetou tradici má výroba porcelánu a skla, výroba přízí, minerálních vod a likérů. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu činil v roce 2022 celkem 4,60 % a o zaměstnání se ucházelo 3 533 osob. Celostátní podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu byl k 31. 12. 2022 celkem 4,24 %.

Okres Sokolov leží v severní části západních Čech. Má nepravidelný, mírně protáhlý tvar. Na severu hraničí se Spolkovou republikou Německo, na západě a na jihu sousedí s okresem Cheb, na východě pak s okresem Karlovy Vary. Rozlohou 754 km² je sokolovský okres třetím nejmenším okresem v Karlovarském kraji, zaujímá 22,75 % jeho celkové rozlohy. Povrch okresu je převážně kopcovitý. Severní část okresu prostupuje masiv Krušných hor od jehož západního okraje vybíhá směrem k řece Ohři úzký horský výběžek, tvořící předěl mezi Sokolovskou a Chebskou pánví. Na jihu se pak rozkládají pahorkatiny Slavkovského lesa. Nejvyšším bodem okresu je vrch Špičák s nadmořskou výškou 991 m u Stříbrné v Krušných horách, v Slavkovském lese Rozhledy (859 m n. m.) u Kostelní Břízy. Nejnižší bod má nadmořskou výšku 375 m. Největším vodním tokem sokolovského okresu je řeka Ohře, do níž se vlévají všechny říčky a potoky, protékající územím okresu. Největší z přítoků je řeka Svatava, vlévající se do Ohře na území okresního města. V okrese nejsou žádné významné vodní plochy, větší rybníky najdeme pouze na Chodovsku a u Krásna. Na většině území okresu převládají poměrně drsné klimatické podmínky s nízkou průměrnou roční teplotou vzduchu a krátkou dobou slunečního svitu. Území okresu vždy vynikalo svým přírodním surovinovým bohatstvím. Už ve středověku byla využívána hojná ložiska vzácných a užitkových rud, která se nacházela v obou horských pásmech. V minulosti se jednalo převážně o cínové rudy. V současnosti má rozhodující význam těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která řadí okres mezi přední průmyslová centra. Půdní fond okresu je nesouvislý vzhledem k členitému a složitému terénu, vysokému zastoupení luk a pastvin a ostatní nezemědělské půdy. Režim hospodaření na půdě je dále přizpůsoben zvláštním požadavkům, vyplývajícím ze značného podílu výměry přírodních rezervací, ochranných pásem zdrojů pitné vody a minerální vody, oblastí postižených exhalacemi. V jižní části okresu leží chráněná krajinná oblast Slavkovský les (bývalý vojenský prostor), který stále nese stopy vojenské činnosti a není dosud plně dobudován pro zemědělskou a lesní činnost. Celkovou vegetaci zemědělských kultur a lesních porostů silně narušuje rozsáhlá těžební činnost a vliv exhalátů z průmyslové činnosti na Sokolovsku, ale i ze severočeské uhelné pánve. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Z odvětví průmyslu je nejpočetněji zastoupen průmysl paliv. Dále je na okrese rozšířen průmysl strojírenský, chemický, textilní a průmysl skla, keramiky a porcelánu. Naproti tomu zemědělství na Sokolovsku nemá podstatný význam. Díky rozsáhlé důlní činnosti není půdní fond příliš vhodný k zemědělskému obdělávání. Více než polovinu výměry okresu zaujímá lesní půda. Nejvíce zalesněným územím okresu je oblast Krušnohoří a Slavkovského lesa. Obě jsou poměrně velmi řídce osídlené, i když i v nich jsou významné podniky zpracovatelského průmyslu a obě poskytují rekreační možnosti. V lesních porostech převažuje smrk, značné zastoupení mají i listnaté stromy. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v okrese Sokolov dosáhl v roce 2022 celkem 4,95 % a o zaměstnání se ucházelo 2 988 osob. Tak se tento okres dostal v tomto ukazeteli na 65. místo (ze 77 okresů). Celostátní podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu činil k 31. 12. 2022 celkem 4,24 %. Životní prostředí okresu je nejhorší v kraji. Na jeho kvalitu negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Všechny škodlivé látky jdoucí do ovzduší, zejména při překračování nejvýše přípustných koncentrací, výrazně znehodnocují životní prostředí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (Nox), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy). Důlní činnost má negativní vliv i na okolní krajinu. Vytěžené lokality nelze uvést do původního stavu ihned po skončení důlní činnosti. Narušené životní prostředí není ani příliš vhodné k rekreaci. Z toho plyne, že ani cestovní ruch nemá důležitou roli v oblasti ekonomiky v sokolovském okrese. Rekreace byla soustředěna jen do oblasti Kraslic, Bublavy a Stříbrné, kde jsou vhodné podmínky k zimním sportům.