Volební účast podle typů voleb v Jihomoravském kraji

Zájem občanů o participaci na veřejném životě se v Jihomoravském kraji mimo jiné projevuje i jejich účastí při volbách, kdy volební účast v kraji je ve všech typech voleb od roku 1994 vždy mírně nad hodnotou České republiky, což dokazuje i následující graf, který stejně jako následující část textu, hodnotí údaje v územní struktuře platné k datu konání voleb.

Graf 1 Porovnání volební účasti v Jihomoravském kraji a České republice podle jednotlivých typů voleb

Z uvedeného přehledu vyplývá, že největší zájem projevují voliči o volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, ve kterých svojí účastí mohou ovlivnit povahu českého politického systému a směr jeho dalšího vývoje. V porovnání jednotlivých typů voleb je poměrně vysoký voličský zájem věnován také volbám do zastupitelstev obcí, které jsou chápány jako možnost ovlivnit život ve městech a obcích na nejnižší úrovni, o ostatní typy voleb neprojevují občané takový zájem (výjimkou se staly volby do zastupitelstev krajů v roce 2008, kdy se volební účast zvýšila oproti předchozím volbám do tohoto orgánu).

Volební účast u jednotlivých typů voleb řadila v průběhu let Jihomoravský kraj do středu pomyslného žebříčku mezikrajského srovnání, přesto však dosáhla ve všech případech vyšší úrovně, než byl celostátní průměr. Výjimkou byl rok 2002, kdy v Jihomoravském kraji přišel k volebním urnám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR třetí nejvyšší počet voličů ze všech krajů České republiky. Celkově se participace na volbách od roku 1994 snižovala, v roce 2006 však politická situace v zemi vedla k vyššímu zájmu voličů o volby a byl zaznamenán nárůst volební účasti ve všech krajích republiky.

Graf 2 Volební účast podle krajů - zastupitelstva obcí

Volby do zastupitelstev obcí se dlouhodobě drží na druhém místě zájmu voličů. Po roce 1994, kdy se volební účast ve většině krajů pohybovala okolo 65 % (v kraji Vysočina dosáhla dokonce 73,12 %), docházelo postupně k opadání zájmu voličů, v roce 2006 však opět voličský zájem vzrostl a volby do zastupitelstev obcí přilákaly okolo 50 % oprávněných voličů. V mezikrajském srovnání patří ke krajům s poměrně nízkou volební účastí při volbách do zastupitelstev obcí kraj Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, velký zájem však neprojevují ani voliči v Hlavním městě Praze. V roce 2006 tak přišlo nejméně voličů k volebním urnám v Karlovarském kraji (39,14 %), naopak nejvyšším zájmem o volby do zastupitelstev obcí projevují dlouhodobě voliči v kraji Vysočina, kde je volební účast vždy o několik procentních bodů (dále p. b.) vyšší než v následujícím kraji žebříčku mezikrajského srovnání a v roce 2006 zde přišlo odevzdat své hlasy 54,08 % voličů.

Od roku 1994 klesl zájem voličů o možnost podílet se na volbách ve všech krajích ČR. Nejvýrazněji se tato skutečnost projevila v kraji Vysočina, kde v roce 2006 přišlo k volebním urnám o 19,04 p. b. voličů méně než v roce 1998, naopak nejmenší pokles zaznamenali v Hlavním městě Praze (o 11,56 p. b.). Jihomoravských voličů přišlo o 16,51 p. b. méně. V porovnání dvou posledních voleb do zastupitelstev obcí nebyla situace ve všech krajích stejná. V pěti krajích došlo k mírnému nárůstu, z toho v Jihomoravském kraji o 1,28 p. b. (výjimkou bylo Hlavní město Praha, kde činil nárůst 6,88 p. b.), ve zbývajících osmi krajích došlo k poklesu, a to od 0,53 p. b. do 1,0 p. b.

Graf 3 Volební účast podle krajů - zastupitelstva krajů

Volby do zastupitelstev krajů nelákají takové množství voličů jako volby do zastupitelstev obcí a do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V prvních volbách do zastupitelstev krajů (netýká se Hlavního města Prahy) v roce 2000 se účast v jednotlivých krajích pohybovala okolo 35 %, ve dvou krajích (Karlovarském a Ústeckém ) byla dokonce pod hranicí 30 %. Největší zájem projevili voliči v Pardubickém kraji (36,46 %).

V roce 2004 se voličský zájem o tento typ voleb snížil ve všech krajích ČR (nejvíce v Olomouckém kraji o 5,75 p. b., v Jihomoravském kraji to bylo o 5,22 p. b.) a pohyboval se v jednotlivých krajích okolo 30 % (opět nejvíce voličů se zúčastnilo v Pardubickém kraji – 32,60 %), přičemž v Karlovarském kraji byla účast nejnižší, a to 24,99 %. Jihomoravský kraj se zařadil na pátou příčku mezikrajského srovnání (účast 29,71 %).

V roce 2008, kdy byla volební účast v těchto volbách historicky nejvyšší, se Jihomoravský kraj zájmem voličů propadl na šesté místo v mezikrajském srovnání. Stejně jako v předchozích krajských volbách přišlo nejméně voličů v Karlovarském kraji (35,01 %), nejvíce voličů však přilákaly volební urny v kraji Vysočina (44,88 %).

Graf 4 Volební účast podle krajů - Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Z hlediska volební účasti jsou jednoznačně preferovány volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ve sledovaných letech byla zaznamenána rekordní účasti při volbách v roce 1996, kdy ve dvou krajích (Vysočina a Pardubický) přesáhla účast dokonce 80 % a ve většině ostatních krajů se této hodnotě přiblížila. Těsně pod hranicí 70 % zůstali pouze v kraji Karlovarském a v Hlavním městě Praze. Jihomoravští voliči zařadili svůj kraj podílem 77,82 % na sedmé místo v mezikrajském srovnání. Tuto pozici si Jihomoravský kraj udržel i v následujících volbách do Poslanecké sněmovny konaných v roce 1998 (75,16 %), v roce 2002 se posunul na místo 4. (účast 60,03 %), aby v roce 2006, kdy se konaly prozatím poslední volby tohoto typu, klesl účastí 65,29 % na osmou příčku

V porovnání let 2006 a 1996 došlo ve všech krajích ke snížení voličského zájmu, a to od 11,69 p. b. v Jihočeském kraji po 14,93 p. b. v Moravskoslezkém kraji. Výjimkou bylo Hlavní město Praha se snížením o pouhých 1,22 p. b., je však nutno konstatovat, že v této části ČR je stabilně téměř nejnižší participace voličů na jednotlivých typech voleb. V Jihomoravském kraji činil mezi roky 2006 a 1996 rozdíl volební účasti 12,53 p. b.. V roce 2006 vedla politická situace ke zvýšenému zájmu voličů o možnost ovlivnit dění v ČR, což se projevilo nárůstem volební účasti oproti roku 2002 ve všech krajích České republiky. Zatímco Jihomoravanů přišlo k volebním urnám o 5,26 p. b. více, v Hlavním městě Praze byl nárůst nejvyšší v mezikrajském srovnání (o 8,53 p. b.). V kraji Vysočina naopak vzrostla účast nejméně (o 5,16 p. b.), jedná se však o kraj dlouhodobě se řadící mezi kraje s nejvyšším zájmem voličů.

Údaje o volební účasti za Jihomoravský kraj celkem v  následující části textu se neshodují s údaji uvedenými v mezikrajském porovnání. Z důvodu změny hranic Jihomoravského kraje od 1. ledna 2005, kdy bylo z kraje Vysočina převedeno do Jihomoravského kraje 25 obcí (24 do správního obvodu Tišnov, 1 obec do správního obvodu Ivančice) byly všechny údaje za předchozí roky přepočteny, takže následující údaje zahrnují i volební výsledky za tyto připojené obce.


Z následující tabulky je zřejmé, že voliči z menších obcí se voleb účastní ve větším počtu, přičemž největší zájem o účast na volbách mají obyvatelé malých obcí do 199 obyvatel. Úroveň volební účasti klesá se vzrůstající velikostí obce měřené počtem obyvatel. Nejmenší zájem o komunální politiku tak projevili občané měst nad 50 000 obyvatel, o volby do zastupitelstva kraje a do poslanecké sněmovny projevili většinou nejmenší zájem obyvatelé měst od 10 000 do 49 999 obyvatel.

Tab. 1 Volební účast v Jihomoravském kraji podle velikostních skupin obcí

Zájem voličů o jednotlivé typy voleb popsaný v mezikrajském srovnání koresponduje s volební účastí v okresech Jihomoravského kraje, kde voliči rovněž preferují volby do poslanecké sněmovny před volbami do zastupitelstev obcí a volbami do zastupitelstva kraje.

Nejmenší zájem o komunální volby projevují tradičně obyvatelé velkých měst, tedy v Jihomoravském kraji se tato skutečnost týkala především Brna-města. Naopak nejvíce voličů se na komunálních volbách podílelo v okrese Brno-venkov, a to ve všech volebních letech po roce 1990. U ostatních typů voleb nebyla situace tak jednoznačná, což vyplývá z tabulky č. 2, s výjimkou okresu Blansko, kde byl zájem o volby do Poslanecké sněmovny v jednotlivých letech tradičně nejvyšší v meziokresním srovnání.

Tab. 2 Volební účast v Jihomoravském kraji podle okresů


Po počáteční euforii zájem voličů o participaci na jednotlivých typech voleb klesal, od roku 2006 však došlo k částečnému oživení a volební účast zaznamenala u voleb do zastupitelstva kraje a poslanecké sněmovny nárůst. Zajímavá situace nastala u voleb do zastupitelstev obcí, kde došlo ve srovnání let 2006 a 2002 k nárůstu pouze u Brna-města (o 6,51 p. b.) a u okresu Znojmo (o 0,3 p. b.), v ostatních okresech se zájem voličů snížil.

Tab. 3 Volební účast v Jihomoravském kraji podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností

Také v porovnání jednotlivých správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) byla situace obdobná jako v meziokresním srovnání, přičemž největší pokles mezi roky 2006 a 2002 zaznamenali u voleb do zastupitelstva obcí v SO ORP Rosice (o 4,46 p. b.). K volebním urnám do zastupitelstva kraje přišlo v roce 2008 v porovnání s rokem 2004 ve všech SO ORP Jihomoravského kraje více voličů, volební účast vzrostla nejvíce v SO ORP Znojmo (o 18,48 p. b.), nejméně v SO ORP Hodonín (o 8,21 p. b.). Nárůst volební účasti u tohoto typu voleb byl podstatně vyšší oproti zvýšenému zájmu o Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, kde se nejvyšším vzrůstem zájmu může pochlubit SO ORP Kuřim (o 7,96 p. b.). Je však nutno vzít v úvahu obecně nižší zájem o volby do zastupitelstva kraje.

Pro úplnost nelze opomenout ani porovnání volební účasti v obcích s pověřenými obecními úřady, které však nevykazuje žádné výrazné odchylky oproti předcházejícím územním srovnáním.

Tab. 4 Volební účast v Jihomoravském kraji podle správních obvodů obcí s pověřeným
obecním úřadem

Zatímco o volby do zastupitelstev obcí byl ve všech volebních letech největší zájem ve Vranově nad Dyjí a nejmenší zájem projevili tradičně občané Brna-města, u ostatních typů voleb nebyla situace stejně jednoznačná, jak vyplývá z předcházející tabulky.

Zájem voličů o účast na jednotlivých typech voleb a přírůstek (úbytek) voličů oproti předcházejícím volbám v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje je patrný z následujících kartogramů. Zvláštní postavení mezi obcemi Jihomoravského kraje má vojenský újezd Březina, který proto nebyl do následujícího hodnocení v textu zahrnut.

Do zastupitelstev obcí přišlo v roce 2006 volit nejvíce voličů v obci Lazinov (94,53 %), nejméně naopak v Nosislavi (26,53 %). Zatímco v Rostěnicích-Zvonovicích zaznamenali největší úbytek voličů oproti roku 2002 (o 37,65 p. b. méně voličů), největší nárůst volební účasti měla obec Břežany (o 36,70 p. b.).

1. Volební účast v % - volby do zastupitelstev obcí v roce 2006

2. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do zastupitelstev obcí v letech 2006 a 2002


Volby do zastupitelstev krajů přilákaly v roce 2008 nejvíce voličů v obci Ústup (88,24 %), naopak nejmenší zájem projevili v obci Strachotice (21,38 %). Zatímco v obci Louka přišlo o 19,23 p. b. méně voličů, což byl největší úbytek v porovnání s volbami v roce 2006, v obci Brumov zaznamenali největší nárůst voličského zájmu, a to o 41,76 p. b.

3. Volební účast v % - volby do Zastupitelstva Jihomoravského kraje v roce 2008

4. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do Zastupitelstva Jihomoravského kraje
v letech 2008 a 2004



Zájem voličů o volby do poslanecké sněmovny v roce 2006 dokazuje poměrně vysoká hodnota nejnižší účasti v porovnání obcí Jihomoravského kraje, a to v obci Litobratřice (42,04 %), naproti tomu největší zájem projevili občané v obci Ústup, kteří se dostavili k volebním urnám v plném počtu. V porovnání s předchozími volbami v roce 2002 zaznamenali největší snížení zájmu voličů v Dolenicích, kde přišlo o 28,48 p. b. méně voličů, oproti tomu k nejvyššímu nárůstu volební účasti v Jihomoravském kraji došlo v obci Nelepeč-Žernůvka (o 27,74 p. b).

5. Volební účast v % - volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006

6. Rozdíl volební účasti v procentních bodech - volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
v letech 2006 a 2002




V rámci posuzování volební účasti je korektní zmínit se také o dalších dvou typech voleb, které se svojí specifikou liší od běžného typu voleb. Volby do Evropského parlamentu, které se doposud konaly dvakrát, přitáhly v Jihomoravském kraji pokaždé okolo 30 % voličů. Přestože se jejich zájem v roce 2009 oproti roku 2004 snížil o 1,02 p. b., zařadila účast Jihomoravský kraj na šesté místo v mezikrajském srovnání.

Na okraji voličského zájmu zůstávají volby do Senátu Parlamentu ČR. Účast v prvním kole dosahuje obvykle vyšší úrovně, což je dáno pravděpodobně tím, že se tyto volby konají souběžně s volbami jiného typu. Volební účast v kole druhém, samostatně probíhajícím, je pak výrazně nižší.

Závěrem lze konstatovat, že přestože volební účast se ve srovnání s prvními porevolučními volbami většinou snížila, patří Jihomoravský kraj mezi kraje s vyšší volební účastí oproti průměru ČR. Stejně jako v ostatních krajích hraje i v Jihomoravském kraji důležitou roli obecná nálada ve společnosti, vývoj nezaměstnanosti, příjmové a věkové složení obyvatelstva a v neposlední řadě závisí účast také na schopnosti politiků a médií přesvědčit voliče o důležitosti jejich účasti na jednotlivých typech voleb.