Vodovody a kanalizace v Jihomoravském kraji v roce 2024
V Jihomoravském kraji bylo v roce 2024 vyrobeno 64,1 mil. m3 vody určené k realizaci. Osoba jihomoravské domácnosti, která je zásobována vodou z vodovodu, v roce 2024 denně odebrala průměrně 92,1 litru pitné vody. Toto množství je v mezikrajském porovnání po Praze druhé největší.
Vodovody
Z celkového množství vyrobené vody určené k realizaci, které v Jihomoravském kraji v roce 2024 představovalo 64,1 mil. m3, bylo fakturováno za 56,2 mil. m3 vody. Z toho domácnosti zaplatily za 39,2 mil. m3 vody a ostatní odběratelé za 17,0 mil. m3 vody.
V roce 2024 bylo v Jihomoravském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů 1 163,3 tis. osob, což představuje 94,9 % osob žijících v kraji. V mezikrajském porovnání se tento podíl pohybuje od 86,5 % v Plzeňském kraji do 100,0 % v hl. m. Praze.
Specifické množství vody fakturované celkem, které představuje podíl vody fakturované celkem (domácnostem, průmyslu a ostatním odběratelům) na jednoho napojeného obyvatele na vodovod za den, v Jihomoravském kraji činí 131,9 litru. V mezikrajském srovnání se hodnoty tohoto ukazatele pohybují od 113,6 litru za den ve Zlínském kraji do 158,4 v hl. m. Praze. Jihomoravský kraj se zařadil na druhou pozici.
Tab. 1 Základní údaje o vodovodech podle krajů v roce 2024
Graf 1 Podíl obyvatel1) zásobovaných vodou z vodovodů podle krajů v roce 2024
Spotřebu vody v domácnostech vyjadřuje ukazatel specifického množství vody fakturované domácnostem, tedy podíl vody fakturované domácnostem na jednoho napojeného obyvatele za den. V Jihomoravském kraji dosáhla denní spotřeba vody 92,1 l na osobu a byla v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší. Nejvyšší denní spotřebu mají Pražané se spotřebou 107,0 l na osobu, nejnižší pak domácnosti ve Zlínském kraji, kde na osobu připadá 79,0 l na den.
Objem nefakturované vody v Jihomoravském kraji v roce 2024 dosáhl 7 955 tis. m3, z toho ztráty vody v trubní síti dosáhly 6 911 tis. m3. Podíl ztrát vody z trubní sítě na celkovém objemu nefakturované vody se v mezikrajském porovnání pohyboval od 75,0 % v Olomouckém kraji do 91,4 % v Ústeckém kraji, v Jihomoravském kraji hodnota tohoto ukazatele dosahovala 86,9 %.
V Jihomoravském kraji se v trubních sítích v roce 2024 ztratilo 10,8 % vyrobené vody určené k realizaci. Tato hodnota je v mezikrajském porovnání druhá nejnižší. Pomyslné první místo získal Moravskoslezský kraj s hodnotou 9,8 %, naopak nejvyšší hodnotu ztráty vody v trubní síti vykázal Královéhradecký kraj, a to 21,9 %.
Délka vodovodní sítě je v Jihomoravském kraji v mezikrajském porovnání druhá nejdelší a činí 8 250 km, prvenství drží kraj Středočeský s 12 814 km. V provozu bylo 294,8 tis. vodovodních přípojek.
Kanalizace
V domech napojených na kanalizaci žilo v Jihomoravském kraji v roce 2024 celkem 1 202,3 tis. osob, tj. 98,1 % středního stavu obyvatelstva. Počet osob bydlících v domech připojených na kanalizaci ústící do čistírny odpadních vod dosáhl 1 112,3 tis. osob, což představuje 90,7% podíl na jihomoravské populaci. Tento podíl přesahuje o 4,1 procentního bodu celorepublikový průměr.
Délka kanalizační sítě v Jihomoravském kraji v roce 2024 byla 6 283 km a měla 287,2 tis. kanalizačních přípojek. Celkem kanalizací odteklo 62,1 mil. m3 fakturovaných odpadních vod, které byly tvořeny z 62,5 % splaškovými vodami, z 24,7 % odpadními průmyslovými vodami (vč. ostatních) a z 12,8 % srážkovými vodami.
V jihomoravských čistírnách odpadních vod bylo celkem vyčištěno 92,3 mil. m3 vody. Převažující částí čištěných vod byly vody splaškové, a to 39,6 %. Vody ze zemědělství vč. ostatních tvořily 15,3 %, následované průmyslovou vodou se 13,6 % a srážkovou vodou s 11,5% podílem.
Tab. 2 Základní údaje o kanalizacích podle krajů v roce 2024
Graf 2 Podíl obyvatel1) trvale bydlících v domech napojených na kanalizaci podle krajů v roce 2024
Čistírny odpadních vod
Celková kapacita 318 jihomoravských čistíren odpadních vod v roce 2024 činila 359,0 tis. m3 za den a provozy čistíren odpadních vod vyprodukovaly 17,8 tis. tun sušiny. Z celkového objemu kalů bylo 72,2 % zkompostováno, 15,9 % spáleno, 8,5 % zneškodněno přímou aplikací a 3,4 % vyvezeno na skládky.
Tab. 3 Základní údaje o čistírnách odpadních vod podle krajů v roce 2024
Graf 3 Čistírny odpadních vod a jejich kapacita podle krajů v roce 2024
Poznámka: Zdrojem dat o vodovodech a kanalizacích pro tuto publikaci za rok 2024 je administrativní zdroj dat Ministerstva zemědělství s označením Vybrané údaje majetkové evidence (VÚME) a Vybrané údaje provozní evidence (VÚPE). Tyto evidence mají povinnost každoročně předávat vlastníci vodovodů a kanalizací v souladu s ustanovením § 5 odst. 3, Zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
ČSÚ začíná tyto údaje počínaje rokem 2025 poprvé přebírat pro publikační účely a zároveň, počínaje rokem 2025, ruší zpravodajskou povinnost provozovatelů a majitelů vodovodů a kanalizací vůči statistickému zjišťování VH8b-01.
Na údajích převzatých z VÚME a VÚPE byla provedena matematická korekce a byly nově vypočteny souhrny za kraje a Česko. Data z těchto evidencí jsou sbírána podle jiné metodiky, než tomu bylo ve statistickém šetření VH8b-01. Kvůli metodickým rozdílům nejsou tyto údaje navzájem srovnatelné, proto byla časová řada dat vycházející z VH8b-01 rokem 2023 ukončena.
Kontakt:
Ing. Jitka Hortová
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 735 130 026
E: jitka.hortova@csu.gov.cz