Struktura mezd zaměstnanců v Jihomoravském kraji v roce 2025

Podle výsledků strukturálního šetření mezd zaměstnanců činila v roce 2025 průměrná mzda pracovníka v Jihomoravském kraji celkem 52 080 Kč, medián mezd dosáhl 44 819 Kč. Zatímco průměrná mzda řídících pracovníků v kraji přesáhla částku 105 tis. Kč, mzda pomocných a nekvalifikovaných pracovníků nedosáhla ani 31 tis. Kč. Mzdy meziročně vzrostly téměř ve všech kategoriích zaměstnání.

Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Toto výběrové šetření se odlišuje od ostatních mzdových zjišťování, neboť jsou přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy mzdových prostředků na úrovni podniků či organizací. To je jedním z důvodů, proč se průměrná mzda z různých mzdových zjišťování od sebe liší. Od roku 2011 byli do šetření zahrnuti i dříve nesledovaní zaměstnanci z podniků s méně než 10 zaměstnanci a také zaměstnanci neziskových institucí a podnikatelů – fyzických osob.

Šetřením jsou podrobně zjišťovány všechny složky hrubého výdělku a také personální údaje o zaměstnanci (např. pohlaví, vzdělání, věk). Získává se tak detailní statistika, která slouží podrobným analýzám trhu práce a jeho vývoje zejména na úrovni celého Česka. Výsledky za kraje se publikují v jednodušším třídění.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihomoravském kraji v roce 2025 dosáhla podle výsledků strukturálního šetření částky 52 080 Kč (57 711 Kč u mužů a 46 183 Kč u žen), ve srovnání s ostatními kraji byla 3. nejvyšší (po Praze a Středočeském kraji). Proti roku 2024 se průměrná měsíční mzda zvýšila o 4 157 Kč (5 433 Kč u mužů a o 3 503 Kč u žen). Mzdy mužů v kraji jsou dlouhodobě vyšší než mzdy žen a rozdíl mezi nimi se meziročně ještě zvýšil (v roce 2024 byla průměrná mzda žen v Jihomoravském kraji nižší o 9 598 Kč, v roce 2025 již byl rozdíl 11 528 Kč).

Graf 1 Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd podle krajů v roce 2025 (Kč)

Výsledkem strukturálního šetření mezd není jen průměrná mzda, na kterou zpravidla nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, ale také medián mezd. Ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (právě stejný počet mezd je vyšších i nižších než medián) a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni.

Medián mezd v Jihomoravském kraji v roce 2025 dosáhl částky 44 819 Kč (48 291 Kč u mužů a 41 865 Kč u žen). Rozdíl výše průměrné mzdy a mediánu mezd činil 7 261 Kč. Mezikrajské srovnání úrovně průměrné mzdy a mediánu mezd je obsahem grafu 1, pro zdůraznění rozdílu výše průměrné mzdy a mediánu mezd zde bylo ponecháno stejné měřítko osy x. Medián mezd v Jihomoravském kraji byl mezi kraji 5. nejvyšší (po Praze, Středočeském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji).

Graf 2 Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v Jihomoravském kraji (Kč)

Důležitým výsledkem strukturálního šetření je třídění výše mezd podle zaměstnání. K tomu je používána Klasifikace zaměstnání ČSÚ, vypracovaná na podkladě mezinárodního standardu. V roce 2011 došlo k implementaci nové verze klasifikace zaměstnání ISCO-08 (v Česku rozšířená pětimístná verze CZ−ISCO).

Tab. 1 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v krajích v roce 2025 (Kč)

Údaje za Jihomoravský kraj ve srovnání s ostatními kraji za rok 2025 jsou obsahem tabulky 1 a grafu 3. V tabulce jsou barevně zvýrazněny kraje s nejvyšší a nejnižší mzdou v jednotlivých kategoriích zaměstnání, čísla v kroužku v grafu 3 znamenají pořadí výše krajské mzdy mezi ostatními kraji. V pomyslném krajském žebříčku jsou nejlépe umístěni specialisté (vysoce kvalifikovaní nemanuální pracovníci). Naopak k těm horším výsledkům srovnání patří 13. místo ve výši mezd řemeslníků a opravářů.

Nejvýraznější mzdová diference mezi kraji Česka v rámci jedné kategorie zaměstnání byla v roce 2025 u mezd řídících pracovníků. Zaměstnanci zařazení do této třídy v hl. m. Praze pobírali měsíčně hrubou mzdu 148 435 Kč, zaměstnanci v Karlovarském kraji „pouze“ 85 600 Kč, tedy téměř o 63 tisíc Kč méně. Z barevného odlišení v tabulce 1 je patrné, že v hl. m. Praze byly u 4 kategorií zaměstnání průměrné mzdy v čele pořadí krajů, naopak kraj Karlovarský byl u 4 kategorií zaměstnání na konci pořadí krajů.

Graf 3 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v roce 2025 (Kč)

Stejně jako v ostatních krajích Česka pobírali i v Jihomoravském kraji nejvyšší mzdy pracovníci v manažerských pozicích. Jejich průměrná mzda dosáhla 105 054 Kč a meziročně vzrostla o 6 318 Kč, tedy o 6,4 %. V absolutním vyjádření šlo o nejvyšší nárůst mezd, v relativním vyjádření o třetí nejvyšší růst. Nejnižší relativní růst průměrné mzdy byl zjištěn u technických a odborných pracovníků, a to o 3,7 %. Nejnižší absolutní nárůst mezd vykázali pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jejichž průměrná mzda v roce 2025 činila 30 504 Kč a meziročně vzrostla o 1 741 Kč. U kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství naopak došlo k meziročnímu poklesu průměrné mzdy o 8 016 Kč, tedy o 20,3 %.

Rozdíl výše mezd v kraji mezi nejlépe a nejhůře odměňovanými kategoriemi zaměstnání (řídící pracovníci vs. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci) se zvýšil. V roce 2020 byla mzda řídících pracovníků vyšší o 52,8 tis. Kč, v roce 2025 byla oproti mzdě pomocných pracovníků vyšší téměř o 74,6 tis. Kč.

Tab. 2 Průměrná hrubá měsíční mzda podle kategorií zaměstnání v Jihomoravském kraji

Struktura průměrné měsíční mzdy podle složek se mezi kraji výrazně nelišila. V Jihomoravském kraji činila průměrná měsíční mzda 52 080 Kč, z čehož 67,8 % tvořila základní složka mzdy. Prémie a odměny tvořily 13,6 %, náhrady mzdy 11,6 % a zbylých 7,0 % připadlo na příplatky za přesčas, pohotovost či ostatní příplatky. Ve srovnání s rokem 2024 se podíl základní složky snížil o 1,1 procentního bodu a podíl prémií a odměn o 0,7 procentního bodu.

Poznámka

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost. Průměrná mzda zaměstnance je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda tak vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při zjištěném objemu placené doby.

Kontakt:

Ing. Marcela Vetešková
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 200
E: marcela.veteskova@csu.gov.cz