Sňatky a rozvody v Jihomoravském kraji v roce 2025
Počet sňatků se v roce 2025 meziročně snížil o dvě procenta na 4 942. Průměrný věk snoubenců při prvním sňatku dosáhl 31,3 roku u nevěst a 34,1 roku u ženichů. Nejvíce snoubenců v Jihomoravském kraji bylo sezdáno 7. června. Rozvedeno bylo 2 302 manželských párů, což je oproti minulému roku o 0,6 % více. Z celkového počtu rozvodů představovaly rozvody manželství s nezletilými dětmi 63,3 %. Muži se poprvé rozváděli průměrně ve věku 45,0 roku, ženy ve věku 42,4 roku.
Sňatky
Pro účely územního členění sňatků je rozhodující místo trvalého bydliště manžela. Podle tohoto členění bylo v roce 2025 v Jihomoravském kraji uzavřeno 4 942 sňatků. Od roku 1991, tedy od roku, kdy jsou k dispozici přepočtené údaje na současnou strukturu správního uspořádání Jihomoravského kraje, byl nejnižší počet sňatků v roce 2011 – v tomto roce bylo v kraji uzavřeno pouze 4 894 sňatků. Poté se počty sňatků každoročně zvyšovaly až do roku 2019. V letech 2020 a 2021 vlivem pandemické situace a z toho plynoucích omezení počet sňatků výrazně poklesl, ale v roce 2022 se již vrátil na předchozí úroveň. Nicméně od roku 2023 počet sňatků v kraji klesá a v roce 2025 po meziročním propadu o 102 sňatků klesl na již zmíněných 4 942. Nejvyšší počet sňatků byl v posledních 30 letech uzavřen v roce 2007, a to 6 287. Projevila se tzv. příznivá „konstelace šťastných čísel“ a v sobotu 7. 7. 2007 bylo v kraji uzavřeno 487 sňatků. V roce 2025 byl nejoblíbenějším dnem svatebních obřadů 7. červen, své „ano“ si řeklo 208 párů. Více než 200 manželství pak bylo uzavřeno už jen 6. září. Na Štědrý den si v roce 2025 sňatek nenadělil žádný jihomoravský pár, jeden se rozhodl pro obřad na Silvestra a tři páry uzavřely manželství 1. dubna. Z celkového ročního počtu manželství uzavřených v kraji bylo 68,8 % sňatků (tj. 3 400 případů), kde byli oba snoubenci svobodní.
Tab. 1 Sňatky podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2025
V rámci Jihomoravského kraje se hrubá míra sňatečnosti pohybovala od 3,55 sňatků na 1 000 obyvatel v okrese Blansko po 4,35 sňatků v okrese Brno‑město. Krajská úroveň hrubé míry sňatečnosti 4,03 ‰ převýšila celorepublikovou hodnotu 3,91 ‰ a byla mezi kraji 2. nejvyšší.
Graf 1 Sňatky v Jihomoravském kraji
Průměrný věk ženichů při prvním sňatku v roce 2025 v kraji dosáhl 34,1 roku, průměrný věk nevěst 31,3 roku. U mužů to bylo o 4,5 roku a u žen o 4,2 roku více než před dvaceti lety. Ještě před deseti lety se ženy do 30 let podílely na celkovém počtu prvních uzavíraných manželství 51,9 %, v roce 2025 to bylo už jen 38,8 %. V případě mužů byl tento pokles také zřetelný – z podílu 32,3 % v roce 2016 na 25,7 % v roce 2025.
Lze také uvést, že v roce 2025 uzavřeli sňatek na jedné straně věkového spektra jeden ženich a sedmnáct nevěst ve věku 18–19 let, na druhé straně bylo dvanáct ženichů a tři nevěsty ve věkovém rozmezí 80 a více let. Nejstarší ženich měl 88 let, nevěsta 81 let. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno mezi snoubenci s jednoletým věkovým rozdílem (10,6 %), přičemž nejvýznamnější zaznamenané věkový rozdíly mezi snoubenci byly o 52 let starší ženich a o 33 let starší nevěsta. Každá pátá nevěsta byla starší než ženich.
Graf 2 Sňatky podle měsíců v Jihomoravském kraji v letech 2024–2025
Ženichů cizinců bylo v Jihomoravském kraji 498, tedy v každém desátém sňatku byl manžel ze zahraničí. Nejčastěji to byli Slováci (178) a Ukrajinci (154), s velkým odstupem následovali Němci (13), Rakušani (12) a Britové (11). Každá devátá nevěsta byla cizinka – Ukrajinky (254) a Slovenky (153) představovaly téměř tři čtvrtiny nevěst ze zahraničí, následovaly Rusky (21), Vietnamky (15) a Polky (8). V součtu se v kraji v roce 2025 vdávalo 541 žen s jiným než českým občanstvím. Oba snoubenci byli cizinci ve 200 případech.
V roce 2025 se rozhodli pro svůj třetí sňatek čtyři muži a dvanáct žen. Devět nevěst a sedm ženichů (vesměs ve věku nad 70, resp. 68 let) znovu uzavřeli manželství více než 40 let po rozvodu či ovdovění.
Graf 3 Průměrný věk mužů a žen při 1. sňatku a 1. rozvodu v Jihomoravském kraji
Rozvody
Rozvody jsou územně členěny podle posledního společného bydliště manželů. To mělo v roce 2025 v Jihomoravském kraji celkem 2 302 rozvedených manželství, což bylo meziročně o 0,6 % vice.
Počet rozvodů proti roku 2024 vzrostl o 14, i když dlužno podotknout, že roční údaje jsou ovlivňovány délkou trvání rozvodového řízení. Hrubá míra rozvodovosti (tj. počet rozvodů na 1 000 obyvatel) dosáhla 1,88 ‰ a byla pod úrovní Česka (1,95 ‰), mezi kraji byla 4. nejnižší. Index rozvodovosti, který uvádí počet rozvodů na 100 sňatků, se zvýšil z 45,36 v roce 2024 na 46,58 v roce 2025, což odráží fakt, že počet rozvodů mírně vzrostl, zatímco počet sňatků se snížil.
Graf 4 Rozvody v Jihomoravském kraji
Podobně, jako se zvyšoval průměrný věk při uzavírání manželství, docházelo i k navyšování průměrného věku při rozvodu. U mužů se průměrný věk u prvního rozvodu zvýšil za 20 let o 5,4 roku na 45,0 let v roce 2025, u žen pak o 5,3 na 42,4 roku.
V průměru uplynulých dvaceti let byly téměř tři pětiny z celkového počtu rozvodů v kraji rozvody manželství s nezletilými dětmi. Nejnižší podíl rozvodů s dětmi na celku byl vykázán v roce 2018, a to 55,2 %. V roce 2025 znamenalo 1 458 rozvodů s nezletilými dětmi 63,3% podíl z celkového počtu rozvodů. Bylo rozvedeno 670 manželství s jedním dítětem, 681 manželství se dvěma dětmi a 107 manželství se třemi a více dětmi. Podíly rozvodů manželství s nezletilými dětmi klesly pod hranicí 60 % v roce 2007 a tuto hranici s výjimkou let 2017, 2021 a 2025 nepřekročily.
Tab. 2 Rozvody podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2025
Pokud rozdělíme rozvody z hlediska délky trvání manželství, pak nejvyšší podíl tradičně tvořila rozvedená manželství trvající 20 a více let, v roce 2025 dosáhla hodnoty 27,7 % ze všech rozvodů. V posledních čtyřech letech zaujímá druhou příčku kategorie 5 až 9 let, v roce 2025 tato rozvedená manželství tvořila 24,3 % celku. Osm manželství se nedočkalo ani prvního výročí, jedno manželství se rozpadlo po sedmdesáti letech. Nejvíce manželství bylo v roce 2025 rozvedeno po sedmi letech trvání (131).
Graf 5 Rozvody v Jihomoravském kraji dle délky trvání manželství
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR.
Kromě sňatků, ke kterým došlo na území Česka, jsou do statistiky zařazovány i sňatky, ke kterým došlo v zahraničí a kde je českým občanem alespoň jeden ze snoubenců. Do počtu sňatků jsou zahrnuty jak občanské, tak (před rokem 1950 a od 1. 7. 1992) církevní sňatky. Údaje o sňatku jsou časově tříděny podle data události, rozvody podle data nabytí právní moci. Územní členění sňatků je dle místa pobytu ženicha (není-li uvedeno jinak), rozvody jsou tříděny dle posledního společného bydliště manželů.
Kontakt:
Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 172
E: tomas.svozil@csu.gov.cz