Sňatky a rozvody v Jihomoravském kraji v roce 2024
Počet sňatků se v roce 2024 meziročně snížil téměř o desetinu na 5 044. Průměrný věk snoubenců při prvním sňatku meziročně vzrostl na 31,3 roku u nevěst a 34,0 roku u ženichů. Nejvíce snoubenců v Jihomoravském kraji bylo sezdáno 22. června. Rozvedeno bylo 2 288 manželských párů, což je oproti minulému roku o téměř desetinu více. Přes 57 % z celkového počtu rozvodů byly rozvody manželství s nezletilými dětmi. Muži se poprvé rozváděli průměrně ve věku 44,7 roku, ženy ve věku 41,7 roku.
Sňatky
Pro účely územního členění sňatků je rozhodující místo trvalého bydliště manžela. Podle tohoto členění bylo v roce 2024 v Jihomoravském kraji uzavřeno 5 044 sňatků. Od roku 1991, tedy od roku, kdy jsou k dispozici přepočtené údaje na současnou strukturu správního uspořádání Jihomoravského kraje, byl nejnižší počet sňatků v roce 2011 – v tomto roce bylo v kraji uzavřeno pouze 4 894 sňatků. Poté se počty sňatků každoročně zvyšovaly až do roku 2019. V letech 2020 a 2021 vlivem pandemické situace a z toho plynoucích omezení počet sňatků výrazně poklesl, ale v roce 2022 se již vrátil na předchozí úroveň. Nicméně v roce 2024 počet sňatků v kraji znovu poklesl (o 534) na již zmíněných 5 044. Nejvyšší počet sňatků byl v posledních 30 letech uzavřen v roce 2007, a to 6 287. Projevila se tzv. příznivá „konstelace šťastných čísel“ a v sobotu 7. 7. 2007 bylo v kraji uzavřeno 487 sňatků. V roce 2024 byl nejoblíbenějším dnem svatebních obřadů 22. 6., své „ano“ si řeklo 225 párů. Více než 200 manželství pak bylo uzavřeno ještě 24. 8. a 7. 9. Dva páry si sňatek nadělily na Štědrý den, jeden se rozhodl pro obřad na Silvestra a žádný pár neuzavřel manželství 1. dubna. Z celkového ročního počtu manželství uzavřených v kraji bylo 68,3 % sňatků (tj. 3 445 případů), kde byli oba snoubenci svobodní.
Tab. 1 Sňatky podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2024
(předběžné údaje)
V rámci Jihomoravského kraje se hrubá míra sňatečnosti pohybovala od 4,43 sňatků na 1 000 obyvatel v okrese Brno-město po 3,71 sňatků v okrese Brno‑venkov. Krajská úroveň hrubé míry sňatečnosti 4,11 ‰ víceméně odpovídala republikové úrovni (4,09 ‰) a byla mezi kraji 6. nejvyšší (spolu s Jihočeským krajem).
Graf 1 Sňatky v Jihomoravském kraji
Průměrný věk ženichů při prvním sňatku v roce 2024 v kraji dosáhl 34,0 roku, průměrný věk nevěst 31,3 roku. U mužů i žen to bylo o 4,8 roku více než před dvaceti lety. Ještě před deseti lety se ženy do 30 let podílely na celkovém počtu prvních uzavíraných manželství 51,8 %, v roce 2024 to bylo už jen 37,0 %. V případě mužů byl tento pokles také zřetelný – z podílu 33,9 % v roce 2015 na 23,9 % v roce 2024.
Lze také uvést, že v roce 2024 uzavřeli sňatek na jedné straně věkového spektra tři devatenáctiletí ženiši a pět nevěst mladších 19 let, na druhé straně bylo jedenáct ženichů a tři nevěsty ve věkovém rozmezí 80 a více let. Nejstarší ženich měl 89 let, nevěsta 83 let. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno mezi snoubenci s jednoletým věkovým rozdílem, přičemž nejvýznamnější zaznamenané věkový rozdíly mezi snoubenci byly o 39 let starší ženich a o 23 let starší nevěsta. Každá pátá nevěsta byla starší než ženich.
Graf 2 Sňatky podle měsíců v Jihomoravském kraji v roce 2024
Ženichů cizinců bylo v Jihomoravském kraji 507, tedy v každém desátém sňatku byl manžel ze zahraničí. Nejčastěji to byli Slováci (176) a Ukrajinci (128), s velkým odstupem následovali Britové (23), Rakušani (21) a Němci (17). Také každá desátá nevěsta byla cizinka – Ukrajinky (183) a Slovenky (178) představovaly téměř tři čtvrtiny nevěst ze zahraničí, následovaly Rusky (25), Vietnamky (11) a Polky (9). V součtu se v kraji v roce 2024 vdávalo 488 žen s jiným než českým občanstvím. Oba snoubenci byli cizinci ve 165 případech.
V roce 2024 se rozhodli pro svůj třetí sňatek čtyři muži a deset žen. Šest nevěst a tři ženiši (vesměs ve věku nad 70 let) znovu uzavřeli manželství více než 40 let po rozvodu či ovdovění.
Graf 3 Průměrný věk mužů a žen při 1. sňatku a 1. rozvodu v Jihomoravském kraji
Rozvody
Rozvody jsou územně členěny podle posledního společného bydliště manželů. To mělo v roce 2024 v Jihomoravském kraji celkem 2 288 rozvedených manželství, což bylo meziročně o 9,8 % vice.
Počet rozvodů proti roku 2023 vzrostl o 205, i když dlužno podotknout, že roční údaje jsou ovlivňovány délkou trvání rozvodového řízení. Hrubá míra rozvodovosti (tj. počet rozvodů na 1 000 obyvatel) dosáhla 1,87 ‰ a byla pod úrovní ČR (1,91 ‰), mezi kraji byla 4. nejnižší. Index rozvodovosti, který uvádí počet rozvodů na 100 sňatků, se zvýšil z 37,34 v roce 2023 na 45,36 v roce 2024, což odráží fakt, že počet rozvodů vzrostl, zatímco počet sňatků se snížil.
Graf 4 Rozvody v Jihomoravském kraji
Podobně, jako se zvyšoval průměrný věk při uzavírání manželství, docházelo i k navyšování průměrného věku při rozvodu. U mužů se průměrný věk u prvního rozvodu zvýšil za 20 let o 5,3 roku na 44,7 let v roce 2024, u žen pak o 5,0 na 41,9 roku.
V průměru uplynulých dvaceti let byly téměř tři pětiny z celkového počtu rozvodů v kraji rozvody manželství s nezletilými dětmi. Nejnižší podíl rozvodů s dětmi na celku byl vykázán v roce 2014, a to 55,5 %. V roce 2024 znamenalo 1 306 rozvodů s nezletilými dětmi 57,1% podíl z celkového počtu rozvodů. Bylo rozvedeno 614 manželství s jedním dítětem, 607 manželství se dvěma dětmi a 85 manželství se třemi a více dětmi. Podíly rozvodů manželství s nezletilými dětmi poprvé klesly pod hranicí 60 % v roce 2007 a tuto hranici s výjimkou roku 2017 a 2021 nepřekročily.
Tab. 2 Rozvody podle krajů a okresů Jihomoravského kraje v roce 2024
(předběžné údaje)
Pokud rozdělíme rozvody z hlediska délky trvání manželství, pak nejvyšší podíl tradičně tvořila rozvedená manželství trvající 20 a více let, v roce 2024 dosáhla na 28,7 % ze všech rozvodů. V posledních pěti letech se o druhou a třetí příčku dělí kategorie 5 až 9 let a 10 až 14 let. V roce 2024 tato rozvedená manželství tvořila 23,0 %, resp. 15,4 % celku.
Graf 5 Struktura rozvodů v Jihomoravském kraji dle délky trvání manželství
Nejvíce rozvodů v roce 2024 bylo výsledkem společného návrhu (1 771 rozvodů, tj. 77,4 % celku), žena byla navrhovatelkou rozvodu ve 345 případech (15,1 % celku), muži navrhli 172 rozvodů (7,5 % celku). Podíl žen, coby navrhovatelek rozvodu, se v průběhu posledních desíti let snižoval a současně vzrůstal podíl společných návrhů. V roce 2015 byla žena navrhovatelkou u 50,3 % rozvodů, v roce 2024 podíl návrhů podaných ženou klesl o 35,2 procentních bodů na již zmíněných 15,1 % návrhů.
Graf 6 Rozvody v Jihomoravském kraji podle navrhovatele
Poznámky:
Kromě sňatků, ke kterým došlo na území Česka, jsou do statistiky zařazovány i sňatky, ke kterým došlo v zahraničí a kde je českým občanem alespoň jeden ze snoubenců. Do počtu sňatků jsou zahrnuty jak občanské, tak (před rokem 1950 a od 1. 7. 1992) církevní sňatky. Údaje o sňatku jsou časově tříděny podle data události, rozvody podle data nabytí právní moci. Územní členění sňatků je dle místa pobytu ženicha (není-li uvedeno jinak), rozvody jsou tříděny dle posledního společného bydliště manželů.
Údaje za rok 2024 jsou předběžné.
Kontakt:
Mgr. Tomáš Svozil
Krajská správa ČSÚ v Brně
T: 542 528 172
E: tomas.svozil@csu.gov.cz