Silnice a dálnice v Jihomoravském kraji k 1. 1. 2026
Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic bylo v Jihomoravském kraji k 1. 1. 2026 celkem 4 453 km silnic a dálnic. Za posledních deset let bylo v rámci celostátní silniční sítě na jižní Moravě nově zprovozněno 5,2 km dálnice, naopak silniční síť se zkrátila o 2,1 km. Přes komunikace vedlo 1 614 mostů o délce 35,3 km, z nichž více než pětina byla dle stavu nosné konstrukce ve špatném až havarijním stavu.
K 1. 1. 2026 byla na území Česka celkové délka silnic a dálnic 56 020 km, z nichž nejvyšší podíl zaujímaly silnice III. třídy – 61,1 % (34 222 km). Druhé nejrozšířenější byly silnice II. třídy s celkovou délkou 14 548 km, jejich podíl tvořil 26,0 %, které byly následovány silnicemi I. třídy s 5 700 km, jež zaujímaly z celkové délky 10,2 %. Dálnice představovaly pouhá 2,8 % a pokrývaly 1 551 km. Od roku 2017 přibylo celorepublikově 263 km nových komunikací.
Na území Jihomoravského kraje bylo k 1. 1. 2026 celkem 4 453 km silnic a dálnic, což představovalo 7,9 % z republikového úhrnu. V mezikrajském srovnání to znamená 5. nejvyšší podíl na celostátní síti. Nejdelší silniční a dálniční síť pak vykazuje s 9 690 km Středočeský kraj, který se na celku podílel 17,3 %.
Z relativního pohledu byla hustota silniční sítě (její délka v přepočtu na rozlohu kraje) mezi kraji čtvrtá nejnižší – 619,5 m/km2. V tomto smyslu drží prvenství opět Středočeský kraj s hustotou sítě 886,7 m/km2.
Tab. 1 Délka a hustota silnic a dálnic podle krajů k 1. 1. 2026
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic
Konstrukce krytu vozovek v kraji tvořil převážně asfaltový povrch, a to z 96,9 % (4 316 km). Výrazně menší byl podíl vozovek s betonovým povrchem – 1,8 %, tj. 81 km. V minimální míře pokrývaly silnice i další různé povrchy, jako např. dlažba.
Graf 1 Silniční síť v Jihomoravském kraji k 1. 1. 2026
V okresech Jihomoravského kraje byla nejdelší silniční a dálniční síť v okrese Brno-venkov 1 092 km, tj. 24,5 % krajského úhrnu, těsně následoval okres Znojmo s 978 km silnic (22,0 %).
Jak lze vyčíst z grafu 2, výstavba nové silniční sítě v regionu za posledních deset let stagnuje. Ve srovnání s rokem 2017 se v kraji zkrátila celkem o 2,1 km. Ubylo silnic II. třídy, a to především v okrese Blansko a Brno-venkov. Naopak v těchto okresech přibyly silnice III. třídy. Silnice I. třídy v tomto období mírně přibyly, a to hlavně v okrese Znojmo. Dálnic za sledované období v kraji přibylo, a to pouze v okrese Hodonín, kde od 1. 1. 2025 nově evidujeme 5,2 km nové dálniční sítě.
Graf 2 Délka silniční sítě v okresech Jihomoravského kraje v letech 2017 a 2026
Na silnicích a dálnicích Jihomoravského kraje se k 1. 1. 2026 nacházelo 1 614 mostů (8,8 % z úhrnného počtu v Česku) o celkové délce 35,3 km. Průměrná délka mostu tak činila 21,9 m. Nejvíce mostů se nacházelo v okrese Brno-venkov (421), nejméně pak v okrese Hodonín (169). Nejkratší mosty byly v okrese Blansko, kde průměrná délka přemostění dosáhla 12,7 m. Nejdelší mosty, které měly v průměru 57,6 m, pak byly v Brně-městě.
Z hlediska stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby byly mosty v kraji nejčastěji hodnoceny jako uspokojivé, a to ve 23,4 % případů (378 mostů). Ve stavu velmi dobrý bylo v kraji 20,2 % (326 mostů). V dobrém stavu pak 19,6 % (317 mostů). Až na čtvrtém místě byly mosty v bezvadném stavu, kterých bylo 230 (14,3 %). Ve špatném stavu se nacházelo 14,2 % mostů, tj. 229. Velmi špatných bylo 121 mostů, tj. 7,5 % a 8 mostů bylo vyhodnoceno jako havarijních. U 5 mostů pak nebyl určen jejich stav.
Relativně nejvíce mostů v bezvadném nebo velmi dobrém stavu se nachází v okrese Hodonín (39,6 %). Nejvyšší podíl mostů ve stavu špatném nebo velmi špatném je v okrese Břeclav (27,7 %). V okrese Brno‑venkov je 5 mostů v havarijním stavu, což je mezi okresy Jihomoravského kraje nejvíce.
Tab. 2 Silniční mosty v okresech Jihomoravského kraje podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby1) k 1. 1. 2026
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic
Jak lze vyčíst z grafu 3, ve srovnání se stavem mostů v celém Česku má Jihomoravský kraj vyšší podíl mostů ve špatném až havarijním stavu. V tomto stavu se jich zde nacházelo celkem 358, což představuje 22,2 % z celkového počtu. Celorepublikově je ve špatném až havarijním stavu 17,2 % mostů.
Graf 3 Mosty podle stavu nosné konstrukce nebo spodní stavby1) k 1. 1. 2026
Na území kraje bylo počátkem tohoto roku evidováno celkem 406 podjezdů, z nichž se téměř dvě třetiny nacházely na dálnicích a silnicích I. třídy. Nejméně podjezdů bylo vybudováno na silnicích II. třídy, a to přibližně osmina z krajského celku. Z vnitroregionálního pohledu se nejvíce podjezdů (144, tj. 35,5 %) nacházelo v okrese Brno-město.
Ve sledovaném období vedlo přes komunikace Jihomoravského kraje celkem 135 železničních přejezdů. Více než polovina z nich se nacházela na silnicích III. třídy. Silnice II. třídy křížila více než třetina z nich a na silnicích I. třídy jich byla méně než desetina. Největší počet železničních přejezdů (28, tj. 20,7 %) byl v okrese Brno-venkov.
Tab. 3 Počet podjezdů a železničních přejezdů v Jihomoravském kraji a jeho okresech k 1. 1. 2026
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic
Poznámky:
Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:
Dálnice jsou pozemní komunikace určené pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budované bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. a II. třídy.
Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se člení na silnice I. (určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu), II. (určena pro dopravu mezi okresy) a III. třídy, určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace (vč. úseků ve městech a obcích zařazených do silniční sítě). Silnice pro motorová vozidla (SMV) je silnicí I. třídy, na níž kromě obecných pravidel provozu na pozemních komunikacích platí zvláštní pravidla pro provoz na silnici pro motorová vozidla a jejíž úsek je vymezen dopravními značkami.
Dále rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Kontakt:
Bc. Zuzana Švehlíková
Krajská správa ČSÚ v Brně
M: +420 797 873 962
E: zuzana.svehlikova@csu.gov.cz